Matěji, Dara se po týdnu vrací s vaší dcerkou Laurou z Bulharska. Proč pro ni nejedete na letiště?
„S kapelou máme koncert v Chebu v rámci festivalu České hrady a zámky. Je mi to líto, Dara to ale chápe. Každý máme svoji práci a nevyčítáme si to.“
Dara ale odlétá v neděli zase na týden do New Yorku. To se vůbec neuvidíte?
„Určitě uvidíme. V sobotu koncertuju také, na Švihově. Domluvili jsme se ale, že se uvidíme. Doma rozhodně ne, to bych nestíhal, ale na nějaké neutrální půdě. Já někam prostě přijedu a Dara dorazí s malou.“
Kdo bude Lauru hlídat, až bude Dara v USA?
„Já. V sobotu mi ji rovnou nechá. Moc se na ni už těším.“
Hm, a co s malou uděláte v případě svého koncertu?
„Ten týden budu s ní a ještě s mou mámou. Když budu pracovat, bude hlídat. Taky se na vnučku moc těší.“
Vy nejste asi typická rodinka? S Darou žijete spíš na dálku…
„Bohužel. Každý z nás je hodně pracovně vytížený. Respektujeme se ale. Vždyť svou prací oba žijeme. Existují přece ale telefony, maily, skypy. S Darou jsme v kontaktu neustále. Teď když byla v Bulharsku, jsme si telefonovali několikrát denně, i s Laurou jsem vždycky mluvil. Nemyslete, že bych v tom Bulharsku s nimi rád nebyl. Prostě to nešlo.“
A co Amerika? Tam nejedete proč?
„Jel bych tam s ní hned. Po dvou letech ale natáčíme novou desku. Máme to tak každý rok. Není to prostě možné.“
A strávíte teď v létě vůbec nějaký ten čas všichni tři spolu?
„Doufám, že ano. Dara bude po příletu z Ameriky ale trošku omezena tou tragickou nehodou, aby se to konečně vyřešilo. Snad nám alespoň jeden týden vyjde. Mám holky moc rád a chybí mi, když s nimi delší dobu nejsem.“