Jaro je ideální doba pro výsadbu živého plotu. Kvůli letošní mírné zimě není třeba otálet, do léta stihne zakořenit. Nicméně pokud budete pořizovat rostliny v kontejneru, lze je zasadit kdykoli od konce března do začátku listopadu. „Sezona výsadby začíná ihned po rozmrznutí půdy přibližně v polovině března. Poslední roky je ale počasí atypické kvůli mírným zimám a výsadba je často možná i v dřívějších termínech. Jako živé ploty lze sázet listnaté nebo jehličnaté stromy, a to buď prostokořenné, nebo kontejnerované. Prostokořenné je dobré zasadit co nejdříve, aby využily jarní vláhu, nebo pozdě na podzim. Ploty vysazené na jaře do léta zakoření. U kontejnerovaných dřevin je možné termín výsadby posunout v podstatě na celou sezonu díky již vytvořenému kořenovému systému,“ popisuje Pavel Rathouský, učitel praxe Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Pečlivé přípravy
Aby se živý plot dobře uchytil, je nutné na jeho výsadbu zahradu připravit. „Před vlastní výsadbou je nutné pozemek nejprve důkladně vyčistit od kamenů a starých kořenů, případně navozit kvalitní ornici a pravidelně ji rozprostřít. Vždy je nutné sázet rostliny na čistý, bezplevelný pozemek,“ upozorňuje Eduard Chvosta, zástupce ředitele pro zahradnické obory SOŠJ.
Věnovat zvýšenou pozornost je třeba nákupu sazenic, jen ty zdravé mají totiž šanci na správné uchycení. „Listnaté dřeviny se sází v době, kdy nemají listy, takže je třeba se u sazenic zaměřit na zdraví kořenového systému. Při sázení prostokořenných stromů se kořeny sestřihnou. Mělo by být viditelné zdravé bílé dřevo, ne začernalé. U jehličnanů platí stejné pravidlo. U kontejnerovaných rostlin sledujte zejména zdravou korunku bez suchých větviček, zkontrolovat je třeba bal, zda není napaden larvami škůdců, kteří mohou po výsadbě okusovat kořeny,“ radí Pavel Rathouský.
Nejen túje
Mezi nejoblíbenější dřeviny pro živý plot patří túje, ty ale nemusejí být vždy vhodné. „Podstatné je, k jakému účelu bude živý plot sloužit. Zda má např. oddělovat zahradu od silnice, chodníku, souseda, či tvořit plnou bariéru a být neprostupný. Dále musí majitel zhodnotit, zda je schopen živý plot pravidelně ošetřovat tvarováním, často i ve velké výšce. Pozor je třeba dávat i na to, bude-li plot oddělovat pozemek od silnice, která se solí, v takovém případě není žádoucí použít jehličnany, ale raději listnáče, např. ptačí zob. Pamatovat je dobré i na to, že některé druhy jehličnanů, patří k nim např. oblíbená túje, trpí rzí jalovcovou a rzí vejmutovkovou. Rzi se projevují i na hrušních, proto je vhodné tyto druhy vysazovat v dostatečné vzdálenosti,“ vysvětluje Eduard Chvosta.
Kolik bude stát
Na výsadbu živého plotu nestačí pár sazenic. Jejich počet se často pohybuje v řádech stovek. Cena je proto při výběru sazenice často rozhodující. „Ceny prostokořenných sazenic jsou o dvě třetiny nižší než u kontejnerovaných. Velikosti kontejnerů od 12 do 25 centimetrů se v průměru pohybují v cenách od 25 do 75 korun. Cena se určuje podle délky a počtu výhonků a velikosti kontejnerů,“ říká Pavel Rathouský.
Práce na celý rok
Vysazením živého plotu péče o něj nekončí, většina dřevin vyžaduje celoroční údržbu. „Hlavní prací je řez, který se provádí několikrát za rok. Obvykle se s ním začíná v předjaří. Hnojení začíná nejčastěji v dubnu, dále v červnu a na podzim stopovými prvky. Jehličnany se přihnojují hořkou solí, a to zálivkou na podzim. Důležité jsou i postřiky na mšici korovnici smrkovou, svilušku na habrech, proti rzi na zeravech. Nejvíce se provádějí v červnu, a to i třikrát po jednom týdnu,“ uzavírá Eduard Chvosta.
