Kdo je Libor Šula?
- Český kadeřník, stylista, moderátor a chovatel koček.
- Vystudoval soukromou střední integrovanou školu technologickou v Mohelnici a obor kadeřnictví na SSOU v Praze 4.
- V roce 2002 zvítězil v soutěži Czech and Slovak Hairdressing Awards a stal se Kadeřníkem roku České a Slovenské republiky.

Proč jste se rozhodl chovat právě mývalí kočky?
U mě to bylo strašně jednoduché. Jako teenager jsem choval perské kočky a myslím, že na to, že mi bylo patnáct, jsem slavil obrovské úspěchy. Následně přišla vojna a Praha, kariéra a budování vlastní značky mi znemožnily věnovat se chovu na sto procent. Jako člověk jsem nesmírně ambiciózní a nikdy bych nedělal nic polovičatě. Chov koček bez nasazení, velkých snů a respektu k tomu, že máte obrovskou zodpovědnost za živého tvora, opravdu nejde. A když už jsem mohl sundat nohu z plynu, co se týká vlasů, šlápl jsem na to v kočkách. Vždy jsem věděl, že chci kočku milou, velkou a inteligentní. Kočku, která bude pořád kočkou v tom pravém slova smyslu, ale nechá mě vedle sebe v klidu žít. Jediné plemeno, které toto splňuje, je mainská mývalí. Tyto kočky jsou jedinečné ve všech ohledech, impozantní a nesmírně laskavé.
Kolik koček jste ve své chovatelské stanici odchoval?
Moje chovatelská stanice se jmenuje Caramellocoon a od začátku jsem se snažil, aby moje kočky byly jedinečné a lehce rozpoznatelné. Miluji dominantní typ koček, které splňují veškeré představy o zdravém a krásném zvířeti. Strašně se mi líbí a také si vážím toho, když posuzovatelé na celém světě s přehledem poznávají moje odchovy. V tuto chvíli mám pět chovných koček a dva nové přírůstky ze zahraničí, kterými snad oživím genofond. Začínám se specializovat na stříbrné kočky. To beru jako další posun v mé práci chovatele. Dále v mém chovu najdete pět dospělých kocourů.

Máte možnost pak své kočky zkontrolovat, jak se jim daří?
Ano, to je jedna z podmínek ve smlouvě. Samozřejmě že časem se intenzita mírně zmenší, ale s čistým svědomím můžu říct, že snad o všech svých odchovech vím. Toto je na chovatelství jedna z nejtěžších věcí, vybrat novou rodinu pro koťátko s vědomím toho, že váš výběr ovlivní celý život toho zatím malého tvorečka.
Máte kočky i sám doma. Jak u vás bydlí a pouštíte je ven?
Kočky se v žádném případě ven nepouštějí, je to krajně nezodpovědné a nebezpečné. Když jde moje koťátko do nového domova, je bezpečný domov to nejdůležitější. Z našeho domu mají obě skupiny koček přístup do prostorných voliér, kde tráví i tuhé zimy. Mainská mývalí kočka je nesmírně kontaktní plemeno, a proto je pro ně kontakt s člověkem opravdu důležitý. Osamělá kočka neuvěřitelně strádá.
Jak správně mývalí kočky, případně i kočky obecně krmit?
Krmení je opravdu ožehavá otázka a v každé době se objeví pár nových trendů a směrů. Nejsem trendový člověk a nemám rád, když zajímavé věci a směry vítězí nad zdravým rozumem. Jeden z těchto směrů je raw, což znamená krmení výhradně syrovou stravou, nejčastěji tedy masem. Ale toto už je opravdu vysoká kočičí. Viděl jsem spoustu zničených kočiček! Jako chovatel a klasik si myslím, že je naším úkolem přesně vědět, jak a čím krmit tak, abychom vedle sebe měli krásného a zdravého kámoše. Já nesnáším změny, a proto krmím uceleným programem od jedné značky. Nerad riskuji a miluji výsledky na sto procent. Krmná dávka, a to hlavně u velkých, obřích plemen, jakým je mainská mývalí, musí být opravdu vyvážená a musí pokrýt všechny potřeby mých zvířat. Hlavní složkou krmné dávky jsou granule, kapsičky mi pomáhají s mlsnými holkami. Vím, že to bude znít trošku divně, ale hezké hovínko je důkazem, že krmíte dobře.

Kde se vzaly mainské kočky?
Patří mezi nejstarší americká kočičí plemena. Plemeno vzniklo zřejmě křížením amerických koček z Nové Anglie s dlouhosrstými evropskými kočkami. Plemeno bylo zaregistrováno v roce 1861, ale až v roce 1976 bylo uznáno. Název plemene byl stanoven podle amerického státu Maine, kde byly kočky poprvé viděny, a mývalí je podle ocasu, který připomíná medvídka mývala. Mainské kočky jsou velké, s robustní stavbou těla, kočky váží 5 až 7 kg, kocouři 9 až 11 kg. Mají polodlouhou srst, velké vzpřímené uši se štětinkami, kulaté tlapky a ocas stejně dlouhý jako tělo. Barva srsti je různá – černá, modrá, krémová, želvovinová, ale i bílá, černě mramorovaná nebo tygrovaná. Mainské kočky hlasitě předou a tiše hvízdavě mňoukají. Jsou mazlivé a se svým majitelem si vytvářejí pevný vztah.
Jak si vybrat mývalí kočku?
„Mainská mývalí je vesměs zdravé plemeno, ale i tady platí, že výběr chovatelské stanice je první a nejdůležitější krok ke spokojenosti a radosti z koťátka,“ radí Libor Šula. „Důležité je vybrat si takového chovatele, který přemýšlí víc, než mluví. Chovatele, který zvládl genetiku plemene, který testuje, a to nejen geneticky, ale v dnešní době i sonografi cky, srdíčko i ledviny. Kvalitní stravou se dá předejít spoustě problémů a spokojená kočka je i zdravá kočka. Je nesmírně důležité vědět, čím krmím, a následně už se jen těšit z veselé, krásné a empatické kámošky, jakou mainská mývalí bezesporu je.“
Článek vyšel v časopise Blesk Hobby. V novém lednovém čísle se dočtěte, jak správně pěstovat bonsaje, jak ze starých věcí vyrobit krásné originální kousky, nebo jak přežít zimu v pohodě a bez stresu. Podíváte se také na návštěvu k moderátorce Lence Špillarové. Časopis zakoupíte v každé trafice nebo si ho můžete objednat v pohodlí vašeho domova v našem iKiosku. Poštovné je ZDARMA!