Pokud preferujeme jen obměnu pokojových rostlin, a navíc nemáme moc čas zalévat, tak zajímavá je například krasula. Některé její druhy kvetou v létě, jiné v zimě, někdy bílými, jindy růžovými květy, které buď voní, nebo ne. A některé dokonce vypadají jako miniaturní strom.
Nebo si můžeme pořídit aloe vera. Ta vedle okrasné funkce funguje jako malá domácí lékárnička – její šťávu z listů můžeme použít na drobné popáleniny z vaření, drobná říznutí, na internetu najdeme nepřeberné množství návodů, jak si z ní vyrobit mýdlo, masku, přípravek na vlasy, a dokonce čisticí prostředky. A taky vypadá, zvláště v květináči, který jí dá vyniknout, opravdu krásně.
Do třetice – můžeme zvolit variantu tchynina jazyku, který zakoupíme se zelenými nebo s (v různých odstínech) žíhanými listy. Také je dostupný ten s listy, které připomínají kulatou tyčku, trčí krásně do všech stran a které lze i dekorativně splést například do copu.
A něco jiného? Co třeba vnitřní skalku?
Potřebujeme buď dřevěnou nádobu, nebo kůru z korkového stromu nebo z břízy. Vše lehce nakoupíme v zahradnictví či květinářství.
Vybereme si sukulentní rostliny, které nepotřebují moc vody. Stačí jim rosení. Ale potřebují hodně světla. Například zvolíme ripsális, který sice botanici řadí mezi kaktusy, ale který jako kaktus nevypadá. Spíš jako rozcuchaná hlava. My jsme dále vybrali aloe vera a druh krasuly.
Postup
Skvělé je, že k tomuto sázení nepotřebujeme žádnou hlínu. Rostlinu vždy vyndáme z květináče, obtočíme její bal mechem, zelenou vrstvou ven, a usadíme ji na námi zvolené místo na kůře nebo v misce. Mech dopředu nemusíme nijak máčet ani vlhčit. Sám nám rostlinu udrží, jako by byla v peřince. Takto postupujeme rostlinu po rostlině, usazujeme je vedle sebe podle toho, jak se nám to líbí. Pokud by se nám zdálo, že některá přece jen nedrží, přichytíme ji floristickou sponkou. Vypadá jako pérko do vlasů a stejně s ní i pracujeme. Propojíme sousedící rostliny a pak už se nám ani nehnou.
Nakonec můžeme ozdobit mušlemi z dovolené nebo necháme jen tak. Ale rozhodně rosíme.
Kam vnitřní skalku umístit?
Ideálně na opravdu světlé místo, například na parapet nebo skříňku u okna. Tato skalka je sice velmi nenáročná na péči, tedy na vodu, ale jakmile zahlédneme, že se spodní listy krabatí, tak to víme, že už volají, že mají žízeň. Tedy neprodleně – co? Ano, rosíme!
Na celý postup se můžete podívat i v naší galerii: