12°C
Máte to tu pěkně orámováno, z jedné strany silnice, z druhé vlak a z té třetí?
To je pstruží potok nebo říčka Mohelka.
Jezdíte sem od malička?
Ano, Dokonce jsem se sem odstěhoval a čtyři roky tu vyrůstal s babičkou a dědou, když jsem dostal jako dvouletý oboustranný zápal plic. Takže mi to tu přirostlo k srdci. Jsem tu téměř každý víkend.
Hledala jsem tu nějaké stopy po práci, kterou byste tu chtěl dělat, ale nenašla.
Nejsou tu, já tu jen relaxuji, odpočívám a sbírám síly na to, abych mohl v Praze páchat svojí práci a podávat výkony.
Sedíme u rychlo grilu, to je pro případ, že spěcháte?
To je grileček jen tak na buřtíky, na klobásky. Jinak gril na maso, na rožeň, na selátko, ten je vzadu na zahradě. Měl tam být lávový kámen, ale je to Liberecká žula. Pěkně tlustá, chvilku to trvá, než se nahřeje, ale pak to jede.
Vedle stojí malinká chaloupka, copak v ní je?
Tam je lednice s mrazákem, aby to bylo schované.
Spousta naštípaného dřeva, to vy sám?
Nikoli, jak říkám, odpočívám, relaxuji. Mám tu kamarády, majordoma Ivana, ten se tu o všechno zasloužil. Na parcele je spousta stromů, které musí být prořezávány, takže dřeva přísun je veliký.
V trávě máte kovové bludiště?
To je jahodník. To se dá do země, zaplní hlínou, pak se na to postaví menší, naplní, tvoří to postupně pyramidu. Já to mám nejradši, že se člověk nemusí ohýbat.
Nevidím tu stromy dávající ovoce...
Mám tu jen okrasné, protože se o ně nemusím starat tolik, jako o ovocné.
Na to, že jsme v lese, je tu dost relaxačních prvků.
Večer nebo v noci je velký relax vířivka, tu mám rád. Pak je tu bazén se saunou. Ačkoli jsme pod horami, má 28 stupňů.
Chalupa je plná trofejí, kolik jich tam máte? Počítal jste je někdy?
Vzhledem k tomu, že tam jsou i trofeje tatínka, který mě k myslivosti dostal v osmnácti a moje, tak asi 500.
Jsou v říčce ještě pstruzi? A chytáte je?
Jsou, ale už jen malí. A já nechytám, rybář sice jsem, ale nemám povolenku na pstruží vody, tedy nemám žádnou povolenku. Ale dřív jsem ryby chytal, teď už se věnuji pouze myslivosti.
Co tu máte nejraději?
Ten klid. Když jsem tu sám se psy, nebo když si ráno jedu nakoupit, to mám rád. Stavím se u kamaráda řezníka, vždycky si nechám ukrojit tlustý kus gothaje, dva rohlíky, kafe, já tam u něj stojím, kecáme, on u toho vykošťuje kotlety…takový ten běžný, bezstarostný život. Já jsem z té Prahy strašně unavený. Tady je to moc fajn.
