Za první republiky i za okupace natočil na sedm desítek filmů, které se dodnes reprízují, převážně veseloher. Jenže když si jeho dcera vzala za války Žida, vstoupil herec, aby usnadnil mladé rodině život, do nacistické organizace Vlajka. Po válce mu za to jako jedinému českému umělci v historii doživotně zakázali činnost. Navíc ho poslali na půl roku na nucené práce do uranových dolů. Tam se Šlégl těžce zranil a s důsledky poranění se pak potýkal celý zbytek života.
Měl mizerný důchod, a přitom ještě pečoval o těžce nemocnou manželku. Potupně chodil po hospodách a snažil se prodávat své obrázky. Dcera v roce 1968 emigrovala, což mu kádrový profil taky moc nevylepšilo. Dva roky poté herec v nespravedlivém zapomnění zemřel.
