Od čtyř let hrála na piano a otec ji velmi rozmazloval. Všichni jí museli vykat, ale ona všem tykala. Když otec zemřel, ztratila v rodině výsadní postavení a měla zakázáno hrát na piano. Nebyly peníze, a tak rodina pořádala loupežné výpravy do zahrad a polí a pronajímala pokoje vily studentům. V šestnácti byla Adina poslána do pařížského dívčího penzionátu, po dvou letech byla vyloučena za špatné chování a začala se věnovat herectví.

Zemřela na tuberkulózu

Ve francouzském penzionátu si našla milence a otěhotněla, poté absolvovala potrat. Pak se stala milenkou Huga Haase, režiséra filmu Život je pes, kde si zahrála a vynikla tak, že si do roku 1939 zahrála ve 32 filmech. Po roce 1939 chodila s Fredem Schneinerem-Svítilem, on ji však opustil a ona se pokusila o sebevraždu. Po uzdravení se vrhla do bezstarostného užívání, takže vznikla průpovídka „Baarová má oči mandlové a Mandlová oči barové.“

Poprvé se Adina provdala za malíře Zdeňka Tůmu, který po roce spáchal sebevraždu. Podruhé byla vdaná za pilota Kočvárka–Knighta. Opět rozvod. Její poslední manžel byl módní návrhář a homosexuál Ben Pearson. Našla s ním klid a žili spolu 37 let v Anglii. Během války natočila Adina jeden německý film a byla zatčena a obviněna kvůli německé příslušnosti. Pro nedostatek důkazů poté byla propuštěna. Po smrti Bena se vrátila do vlasti a žila na zámku v Dobříši, kde zemřela na tuberkulózu.

Fotogalerie
14 fotografií