Druhou manželku Janu Brejchovou (72) Brodskému všichni rozmlouvali, prý je to rozmazlená filmová hvězda. On však jen krčil rameny: „To je vzájemná chemie, s tím nic nenadělám“ Brali se třináctého v pátek ve třináct hodin a u stolu sedělo třináct hodovníků. Novomanželé totiž doufali, že tato přemíra nešťastných číslic přemůže smůlu. Povedlo, ale jen na omezenou dobu.
Sám Brodský uváděl, že se rozvedli po osmnácti letech manželství, z toho ale jen jedenáct let bylo pěkných. Za rozvod manželství, z něhož vzešla půvabná Tereza Brodská, mohli tak trochu oba, bezprostředním důvodem však byla Janina divoce vzplanuvší láska.
Trojka s Hanzlíkem
Brejchová se totiž sblížila s kolegou Brodského - Jaromírem Hanzlíkem. Jaromír se do největší sexbomby českého filmu zamiloval bez ohledu na to, že s Bróďou sdílel šatnu a že byli kamarádi. Hanzlík se skoro nastěhoval do bytu k Brodským. Trávil u nich dlouhé večery, během nichž byl Vlasta naprosto vedlejší.
Gentleman Broďa manželčino vzplanutí nějakou dobu toleroval - pak však zjistil, že je v tváří v tvář takové vášni bezmocný.“Rozešli jsme se po vzájemné dohodě. Oba jsme pochopili, že ona mě nemůže vystát,“ komentoval to s ironií Brodský. Podle mínění Brodského kamarádů bylo dobře, že se tato hvězdná dvojice rozpadla. „Ona mu nasazovala parohy nejen s Hanzlíkem,“ uvádí třeba Bróďův někdejší kolega. „ Jednou doma našel boxerské rukavice a četnou literaturu o boxu…Pátral, odkud zájem manželky o tento mužný sport pramení, a záhy zjistil, že za tím vším stojí románek s jedním z významných tvůrců filmu Pěsti ve tmě..“
Po rozvodu se z něj poustevník nestal: Chtěl všechny!
Po rozvodu s Janou Brejchovou se Bróďa už neoženil. Znamenalo to, že pak už neměl ženy? „Naopak, on měl ženskou společnost rád. Stálý vztah, který by vedl k dalšímu manželství, ale nehledal. Byl, jak se říká, na ženský, vzpomíná v dobrém Slávka Kopecká, která Bróďu při společné práci na knížce dokonale poznala.
„I já jsem jeho osobnímu kouzlu občas podlehla. On byl opravdu charismatický, okouzlující muž a skvělý herec – uhrál, cokoliv si přál! Měli jsme se ale v přátelské úctě, což ovšem znamená, že jsme se uměli i hodně pohádat.“ Slávka Kopecká ovšem vzpomíná i na to, že se na chaloupce u Bródi vystřídalo na návštěvě i mnoho krasavic: „Všechny své návštěvy – a nejen ty ženské - si okamžitě fotografoval a pak je lepil do kroniky. Psal k těm fotkám nádherné,vtipné komentáře!“
Teta, maminka a dcera
Jezdily na návštěvu i milenky? Broďovi blízcí jsou diskrétní, ale Brodského náklonnosti nepopírají. „Jasně, že měl slabost pro ženy,“ přiznává syn Marek. Ani Slávka Kopecká nechce být úplně konkrétní. „To se mně ptáte na něco, co není slušné zveřejňovat. Znala jsem paní Mařenku, ta mu myla okna a uklízela, pak další paní, která mu prala a žehlila, znala jsem listonošku a kamarády a kamarádky ze Slunečné.
Také všechny prodavačky v okolí a pak Švíglerovy, kteří se mu starali o pejska. A sestřenici Ninu, která k němu léta jezdila,“ říká Slávka Kopecká.
Tato nakladatelka nicméně posléze vypráví, že za Brodským jezdily i obdivovatelky. Klidně až odněkud z Ostravy. „Ty, které Bródu už dobře znaly, mu ze strategických důvodů upekly kachnu nebo nasmažily bramborák…To miloval. Myslím, že víc než ty obdivovatelky. Pokud ale vím, měl důvěrný, letitý vztah s půvabnou přítelkyní Táňou. Byla to v té době překladatelka z italštiny, nevím co dělá teď. S tou rád chodil do společnosti.“
Jak ale Brodský přiznal Kopecké, původně miloval a svedl její tetu. A pak její matku. „On se tím dokonce chlubil a já si z něj dělala legraci: Kdyby Táňa měla dceru, sváděl bys jí taky! A Bróďa smečoval: Proč ne…kdyby byla půvabná!“
Balil i prodavačky
Vlastimil Brodský zkrátka uměl uplatnit svůj šarm a u mnoha žen mu to vycházelo. Dokonce úspěšněji než vyloženým krasavcům a lvům salónů. „On flirtoval i ve stáří, aby nevyšel z formy. Na nákupech okouzloval každou prodavačku. Klidně ji balil, ptal se, zda má večer čas, jestli umí vařit a je svobodná,“ vzpomíná Slávka Kopecká.“
A přidává historku: Po létech mi jedna moc hezká dívka nabízela doma drahý lux. Přišla řeč i na to, že prodávala v Jičínské ulici v Praze, kde Bróďa bydlel. Ptala jsem se jí, jestli tam náhodou pana Brodského nepotkávala - a ona se rozzářila: Znala jsem Brodulku, řekla Broďulku, moc dobře, nosil mi květiny, byla jsem u něj i doma na kafíčku…Žertoval, ale tvrdil, že si mě vezme!“
