Na pohyblivých schodech v pražském metru ležel muž, který se nedokázal sám postavit. Dva kolemjdoucí se mu snažili pomoci na nohy, zatímco je eskalátor dál vezl nahoru. Muže se nakonec podařilo zvednout a ten bezpečně vyjel až nahoru. Teprve po celé události jednoho z přítomných napadlo, že mohli použít nouzové tlačítko STOP a schody zastavit. Situace se skutečně odehrála 17. listopadu a ukazuje, jak snadno člověk v takové chvíli zapomene, že nouzová tlačítka jsou i na eskalátorech.
„Tlačítko pro nouzové zastavení eskalátorů doporučujeme použít v případech, kdy na pohyblivých schodech dojde k mimořádné události a hrozí zranění cestujících,“ uvedl pro Blesk Daniel Šabík, tiskový mluvčí DPP. Použít ho lze například při pádu člověka nebo pokud se někomu mezi stupně zachytí prsty či oblečení. Eskalátor se po stisknutí nezastaví okamžitě, ještě několik vteřin dojíždí. Brzdná dráha má zabránit tomu, aby prudké zastavení způsobilo další pády. Dozorčí stanice dostane zvukové upozornění, na obrazovce zkontroluje situaci a následně se vydá na místo.
Neběhat
Nouzová tlačítka najdou cestující na začátku a na konci eskalátorů. U novějších pohyblivých schodů jsou menší tlačítka rozmístěná i po jejich délce, zatímco u starších eskalátorů sovětské výroby jsou na obou koncích velká tlačítka STOP. Podle Šabíka mohou mnoha nehodám předejít sami cestující. Po eskalátorech by neměli běhat ani chodit, ale stát a držet se madel. „Pravděpodobnost, že cestující na eskalátorech zakopne a upadne, protože po nich běží, je násobně vyšší než u cestujícího, který na eskalátorech stojí a drží se madla,“ upozornil.
Bezdůvodné použití tlačítka může skončit zraněním ostatních cestujících. I při postupném zastavení totiž někteří lidé ztrácejí rovnováhu. Na plně obsazeném eskalátoru hrozí, že jeden padající strhne další. Pokud někdo tlačítko zneužije a způsobí škodu nebo zranění, podle DPP by za ně s největší pravděpodobností nesl odpovědnost. „V každé stanici jsou všechny eskalátorové tunely sledovány kamerami se záznamem,“ upozornil Šabík.
Na nástupištích metra jsou také tlačítka pro nouzové zastavení vlaku. Používají se při pádu člověka do kolejiště nebo při neoprávněném vstupu na koleje. Po jejich aktivaci může systém zastavit soupravu přijíždějící z předchozí stanice nebo zabránit rozjezdu vlaku, který stojí v předchozí stanici. Souprava potřebuje k zastavení delší dobu. Její brzdná dráha závisí na rychlosti, sklonu tratě i obsazenosti. Šabík připomíná, že vlak metra má podobně jako tramvaj mnohem delší brzdnou dráhu než automobil.















