Trump, Putin a Si poprvé ve třech: Summit má řešit atomovky a světový mír. Ukrajinu pomine
Čína v pondělí oznámila, že prezident Si Ťin-pching a jeho američtí a ruští protějšci Donald Trump a Vladimir Putin budou na svém prvním třístranném summitu, který se zítra uskuteční v Šen-čenu, jednat o „světovém míru“. Největšího žhavého konfliktu, mezi Ruskem a Ukrajinou, se však schůzka týkat nemá, píše The Daily Mail.
Trump chce hovořit o snížení jaderných arzenálů a hodlá také nadhodit téma své války v Íránu – neočekává se však, že by se zabýval ruskou válkou na Ukrajině, uvedli američtí představitelé.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že Si při jejich nedávném setkání projevil „rozladění“, když padl návrh, aby se trojstranná jednání týkala i Ukrajiny. „Výslovně poukázal na to, že se jedná o evropský konflikt, v němž musí u jednacího stolu sedět i Evropané,“ řekl Steinmeier pro televizi ARD.
Mír a stabilita
Tři lídři povedou „podrobnou výměnu názorů o zajištění světového míru a podpoře strategické stability ve vztazích mezi velmocemi“, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning na tiskové konferenci několik hodin poté, co Peking setkání potvrdil.
Třístranné jednání se má uskutečnit ve čtvrtek v rámci summitu lídrů Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Šen-čenu na jihu Číny.
Generální tajemník OSN António Guterres v pondělí uvedl, že Organizace spojených národů je připravena podpořit jakékoli úsilí o denuklearizaci, které by mohlo vzejít ze summitu těchto tří zemí. OSN dlouhodobě prosazuje jaderné odzbrojování a varuje, že rostoucí geopolitické napětí a sílící rivalita mezi velmocemi zvyšují globální jaderná rizika.
Čína dlouhodobě trvá na tom, aby Spojené státy a Rusko nejprve snížily své vlastní obrovské jaderné arzenály, než souhlasí s jednáními o svých vlastních zbraních hromadného ničení.
„To je něco, co Číňané nesnášejí,“ řekl Edgard Kagan, který v Bílém domě za prezidenta Joea Bidena měl na starosti oblast východní Asie; nyní působí v think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Lze říci, že Číňané nechtějí vést diskuse o kontrole zbraní se Spojenými státy. A rozhodně to nechtějí dělat společně se Spojenými státy a Ruskem, protože to by naznačovalo, že přijímají výklad, podle něhož jsou nyní významnou jadernou velmocí, která by měla podléhat podobným omezením.“
Vysoký představitel Trumpovy administrativy uvedl, že „neočekáváme, že by se podařilo dosáhnout jakékoli dohody“ ohledně jaderných otázek, ale dodal, že „je na čase, aby Čína tak nějak přitvrdila“ a začala o tomto tématu jednat.
„Budou si podrobně vyměňovat názory na zachování světového míru a podporu strategické stability ve vztazích mezi velmocemi, což má průlomový význam,“ řekla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning novinářům v Pekingu. Neposkytla už podrobnosti, co přesně je na pořadu jednání.
Chystané setkání vyvolalo, zejména v Rusku, srovnání s jaltskou konferencí z roku 1945 mezi USA, Británií a Sovětským svazem, která formalizovala sféry vlivu, připravila půdu pro poválečný řád a stala se synonymem pro dohody velmocí vnucené menším zemím.
Pro ruské nacionalisty vyvolala perspektiva nové verze Jalty nadšení, protože by mohla otevřít cestu k dohodě o ukončení čtyřletého konfliktu na Ukrajině způsobem, který by byl výhodný pro Moskvu. Už samotné konání podle nich povyšuje Rusko na úroveň supervelmoci po boku Číny a USA. „Ukazuje to, kdo je ve světě důležitý: my, Čína a Západ,“ řekl tento týden ruský nacionalistický ideolog Alexandr Dugin v rozhovoru pro Radio Sputnik. „Je to hluboce symbolické – je to potvrzení multipolárního světa, který Západ popírá.“
„Opravdu nechceme, aby se z toho stala další Jalta s přerozdělováním vlivu,“ kritizoval naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Daily Mailu.





















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.