Video se připravuje ...
Kontrola pasažérů letu z Bergama do Brna kvůli koronaviru
Stojí za bombovým chaosem na evropském nebi Rusko? Expert varuje před hybridní válkou
Evropou se šíří vlna bombových výhrůžek, která už několik dní ochromuje leteckou dopravu. Jen během čtvrtečního dopoledne čelilo hrozbám nejméně 12 letadel, některá musela změnit trasu, další doprovázely vojenské stíhačky. Bezpečnostní analytici nevylučují, že za sérií incidentů může stát Rusko. Upozorňují na neobvyklý počet výhrůžek v krátkém čase i možnost koordinované hybridní operace. Přímé důkazy o zapojení Moskvy ale zatím nejsou.
Další den, další série bombových poplachů. Evropská letiště ve čtvrtek 5. listopadu opět čelila výhrůžkám, kvůli nimž musela zasahovat policie, pyrotechnici i armáda. Podle průběžného přehledu britského deníku The Guardian bylo během dopoledne zasaženo nejméně 12 letadel.
Nejdramatičtější situace nastala na palubě letounu společnosti Aer Lingus, který mířil z irského Dublinu do Říma. Přibližně 90 minut po startu posádka vyhlásila nouzový stav a letadlo následně zamířilo na francouzskou vojenskou základnu Évreux v Normandii. Podle francouzského deníku Le Figaro jej při přiblížení doprovázela stíhačka Rafale. Na palubě bylo 151 cestujících a šest členů posádky. Po přistání byli všichni přemístěni do bezpečí a letadlo začali kontrolovat pyrotechnici.
Jedna z cestujících britskému Daily Mailu popsala, že během letu propadla panice a četla si Bibli. Pilot podle ní nejprve oznámil technické potíže. Teprve po přistání cestujícím sdělil, že letadlo čelilo bezpečnostní hrozbě, která byla vyhodnocena jako nevěrohodná.
Tři výhrůžky téměř současně
Další poplachy následovaly v rychlém sledu. V Bulharsku čelila bombovým výhrůžkám hned tři letadla společnosti Ryanair. Spoje z Madridu a Kodaně přistály v Sofii, třetí letoun z londýnského Stanstedu musel změnit trasu a zamířit do Plovdivu. Nouzová přistání letadel se dotkla i Prahy.
Hrozba zasáhla také let polské společnosti LOT z Varšavy do Bruselu. Letadlo bezpečně přistálo v cílové destinaci a následné kontroly žádný nebezpečný předmět neodhalily.
Další let společnosti Wizz Air z Milána do Varšavy byl odkloněn do Vídně. Bombová výhrůžka se týkala rovněž dvou letů společnosti Finnair z Helsinek, jednoho do Říma a druhého do Vídně. Letoun směřující do italské metropole podle Daily Mailu doprovázely vojenské stíhačky.
Čtvrteční incidenty přitom nejsou ojedinělé. Už v úterý zasáhlo nejméně sedm evropských letů několik bombových výhrůžek během pouhých hodin. Poplachy tehdy vyvolaly bezpečnostní zásahy v Polsku, Itálii, Španělsku a Bulharsku.
V pondělí zase musela kvůli podobné hrozbě zasahovat maďarská armáda, která vyslala stíhačku Gripen k letadlu společnosti Wizz Air.
Za výhrůžkami může být Rusko, varuje analytik
Právě množství incidentů a jejich načasování vyvolává mezi bezpečnostními analytiky otázky, zda nejde o koordinovanou operaci. Matthew Borie, spoluzakladatel společnosti Osprey Flight Solutions a její ředitel zpravodajských analýz, britskému deníku The Sun a agentuře AP řekl, že možná souvislost s Ruskem patří mezi hlavní směry, kterými se jeho tým zabývá.
„Možnost, že tento případ souvisí s Ruskem, je v současnosti jednou z hlavních oblastí, na které se náš tým zaměřuje,“ uvedl. Podle něj není hrozba ruských hybridních operací namířených proti letecké dopravě ničím novým. „Stačí se vrátit do roku 2023, abychom viděli, že ruská hybridní válka zaměřená na leteckou dopravu představuje skutečnou hrozbu,“ upozornil.
Borie zároveň zdůraznil, že mimořádně podezřelý je především počet výhrůžek, které se objevily téměř současně. „Někdy se stane, že po jedné bombové hrozbě následují další, protože se objeví napodobitelé. To ale obvykle trvá několik dní a incidenty jsou rozprostřené v čase,“ vysvětlil.
Nynější série je podle něj neobvyklá právě tím, že jednotlivé poplachy přicházejí v krátkých časových intervalech.
Ve hře je také Írán?
Možnou ruskou stopu Borie připustil také v rozhovoru pro agenturu Associated Press. „Vzhledem k tomu, že se incidenty soustředí na Evropu, může tu být ruská stopa,“ uvedl. Zároveň ale varoval před předčasnými závěry. „Musíme mít na paměti, že také Írán vede v některých částech Evropy velmi aktivní hybridní válku,“ dodal.
Podle analytika je proto nutné sledovat nejen počet incidentů, ale také zasažené letecké společnosti, geografické rozložení výhrůžek a jejich případné pokračování v dalších dnech. Přestože se podezření na Rusko objevuje ve vyjádřeních bezpečnostních analytiků, žádný stát zatím Moskvu ani Teherán z organizování současné série bombových výhrůžek oficiálně neobvinil.
Hybridní válka bez jediného výstřelu?
Falešné bombové výhrůžky mohou způsobit rozsáhlé narušení letecké dopravy, i když se na palubě žádná výbušnina nenachází. Stačí anonymní oznámení a následuje aktivace bezpečnostních postupů, odklonění letadla, nasazení pyrotechniků, uzavření části letiště nebo dokonce vyslání vojenských stíhaček.
„Naprostá většina podobných incidentů se nakonec ukáže jako falešný poplach. Jejich cílem je ale způsobit narušení běžného provozu,“ vysvětlil Borie pro The Sun. Podle něj je právě obtížná identifikace původce jedním z charakteristických znaků hybridních operací.
„Hybridní válka je záměrně nejednoznačná. Je vedena tak, aby její původce mohl věrohodně popírat odpovědnost,“ uvedl. Připomněl také předchozí případy podezření na sabotáže evropské dopravní infrastruktury a varoval, že následky podobných operací mohou být mnohem závažnější než zpožděný let.
Evropa čelí i dalším bezpečnostním hrozbám
Série bombových poplachů přichází v době zvýšeného geopolitického napětí. Evropské bezpečnostní úřady v minulosti opakovaně upozorňovaly na ruské i íránské hybridní aktivity, od kybernetických útoků přes sabotáže až po narušování kritické infrastruktury.
Agentura AP v této souvislosti připomíná například útoky na chladicí systémy evropských supermarketů, průniky dronů do evropského vzdušného prostoru nebo falešná varování v napadených bezpečnostních aplikacích.
Souvislost těchto incidentů se současnými bombovými výhrůžkami však prokázána nebyla. Podle Borieho je přesto nutné počítat s tím, že podobné narušování každodenního života může pokračovat. „Podobné incidenty hybridní války budou pravděpodobně stále častější a jako společnost musíme být připraveni jim čelit,“ uvedl.
Cestujícím vzkazuje: Nepanikařte
Přes znepokojivý rozsah výhrůžek bezpečnostní analytik cestující uklidňuje. Evropské státy podle něj disponují zavedenými mechanismy, které umožňují na podobné situace koordinovaně reagovat. „Není důvod k panice,“ řekl agentuře AP.
Právě nasazování vojenských stíhaček, bezpečnostní kontroly a rychlé reakce letišť podle něj ukazují, že příslušné postupy fungují.
Zatímco vyšetřovatelé pátrají po původcích výhrůžek, jedna otázka tak zůstává otevřená: Jde o sérii zlomyslných falešných poplachů, nebo o cílenou operaci, jejímž smyslem je vyvolávat chaos napříč Evropou?
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.