Když se řekne cukrovka, většina lidí si představí nadváhu, špatnou životosprávu nebo dědičné autoimunitní onemocnění. Jenže realita v medicíně je často mnohem složitější. Vědci nyní oficiálně potvrdili existenci formy diabetu, která převrací zažité představy naruby. Nevzniká z blahobytu a přejídání, ale z chronického hladu. Postihuje mladé, často extrémně vyhublé lidi a kvůli fatálním omylům při léčbě o ní lékaři mluví jako o tikající bombě.
1. Zapomeňte na obezitu, tady zabíjí hlad
Desítky let panovalo rozdělení:
-
1. typ: Autoimunitní porucha, tělo si ničí vlastní buňky tvořící inzulín (často od dětství).
-
2. typ: Získaný životním stylem – nadváha, málo pohybu, tělo na inzulín přestává reagovat (tzv. inzulínová rezistence).
Nově uznaný 5. typ cukrovky (dříve známý jako malnutrition-related diabetes neboli cukrovka z podvýživy) jde proti všem stereotypům. Nevzniká z přemíry cukru a tuku, ale z chronického hladovění a nedostatku klíčových živin během dětství nebo dospívání. Podvýživa doslova zastaví správný vývoj slinivky břišní, která pak v dospělosti nedokáže vyprodukovat dostatek inzulínu.
2. Tragický omyl v ordinacích: Standardní léčba může zabít
Největší zlom, na který upozorňuje nová pracovní skupina IDF vedená endokrinoložkou Dr. Meredith Hawkins z newyorské Albert Einstein College of Medicine, spočívá v samotné biologii nemoci:
„Pacienti s cukrovkou 5. typu mají nedostatek inzulínu, ale na rozdíl od 2. typu jsou na něj extrémně citliví. Když jim lékař nasadí běžné vysoké dávky inzulínu, hladina cukru jim prudce spadne do smrtelně nebezpečné hypoglykémie,“ varují odborníci.
V oblastech s chudší zdravotní péčí navíc tito lidé nemají k dispozici kontinuální monitory glukózy, takže propad do hypoglykemického šoku pro ně často končí fatálně. Mnohým z nich by přitom paradoxně stačily mnohem levnější tablety, nikoliv injekce.
3. Problém, který se přehlížel 70 let
Poprvé si lékaři tohoto fenoménu všimli na Jamajce už v roce 1955. Dlouhá desetiletí se však vedly spory, zda vůbec jde o samostatné onemocnění. V roce 1999 jej Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli nedostatku dat dokonce vyřadila ze seznamů.
Pacienti tak propadali sítem: hubení mladí lidé byli mylně diagnostikováni jako „jedničkáři“ nebo atypičtí „dvojkaři“. Změnu přinesly až detailní metabolické studie z posledních let.
4. Hrozí cukrovka 5. typu i v Evropě?
Podle IDF se problém týká 20 až 25 milionů lidí, primárně v chudších regionech Asie a subsaharské Afriky. Postupně se však objevuje i v Latinské Americe.
Pro střední Evropu sice kvůli dostatku základních potravin nepředstavuje masovou hrozbu, lékaři však upozorňují, že mechanismus poškození slinivky vlivem těžké malnutrice je varováním i pro extrémní diety a poruchy příjmu potravy u mladistvých.





