Českem se dál lavinovitě šíří svrab, lidově zvaný prašivina. Zatímco v polovině roku hygienici evidovali zhruba sedm tisíc nemocných, aktuální čísla Státního zdravotního ústavu (SZÚ) prolomila hranici 11 tisíc nakažených, to je téměř dvakrát tolik než za celý loňský rok. Infekce si navíc vyžádala další lidský život a bilance úmrtí na přidružené komplikace stoupla na pět. Ministerstvo zdravotnictví a epidemiologové proto vydali varování: nemoc se nešíří jen kvůli špatné hygieně a lidé při domácí léčbě dělají zásadní chyby, kvůli kterým se parazit vrací.
Zákožka svrabová, mikroskopický roztoč způsobující nesnesitelné svědění, letos zasahuje Česko v míře, jaká nebyla zaznamenána desítky let. Nejvážnější situace panuje v Moravskoslezském kraji, vysoké počty záchytů však hlásí také střední Čechy a Ústecko. Podle dat hygieniků se nákaza nejrychleji šíří ve dvou specifických věkových skupinách: u mladých lidí do 25 let a u seniorů.
Ačkoliv samotný roztoč kůži pouze dráždí, následky škrábání mohou být fatální. Otevřenými rankami snadno pronikne agresivní bakteriální infekce, která u oslabených pacientů může vyvolat celkovou sepsi a multiorgánové selhání. V Česku letos na tyto komplikace zemřelo již pět lidí.
Proč se nákaza vrací? Přichází ve vlnách
Proč se nemoc, o které si mnozí mysleli, že patří do minulého století, vrací v takové síle? Podle Ministerstva zdravotnictví ČR nejde o náhlou anomálii, ale o přirozený biologický cyklus:
„Svrab se v lidské populaci vyskytuje trvale a v určitých cyklech. Tyto menší epidemie přicházejí zhruba každých 15 až 20 let. Jsou ovlivněny změnami v kolektivní imunitě, migrací, nárůstem cestování, ale také poklesem ostražitosti a prevence,“ uvádí ministerstvo ve svém oficiálním stanovisku s tím, že na celém světě tímto parazitem ročně onemocní 200 až 300 milionů lidí.
MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu doplňuje, že k šíření přispívá cestování do destinací s vyšším výskytem nákazy i pohyb lidí v ubytovnách, sociálních zařízeních a mezi lidmi bez domova.
Mýtus o špíně: Chytit ho může každý
Odborníci důrazně varují před předsudkem, že svrab je nemocí sociálně vyloučených. „Chytit ho může kdokoli bez ohledu na věk, pohlaví nebo úroveň osobní hygieny. Zvýšené riziko představuje pobyt v kolektivních zařízeních – na internátech, v domovech pro seniory, nemocnicích i ve školkách. Velmi ohroženou skupinou jsou rovněž pečovatelé a jejich rodiny,“ upozorňuje resort zdravotnictví.
Podle údajů SZÚ zákožka svrabová dokáže mimo lidské tělo přežívat až tři dny, v různých mastích a krémech dokonce až týden. Zrádná je také inkubační doba: u člověka, který se nakazil poprvé a dodržuje běžnou hygienu, se intenzivní svědění a vyrážka mohou objevit až po několika týdnech, během nichž může nevědomky nakazit své okolí.
Zásadní pravidla úspěšné léčby
Lékaři a lékárníci často narážejí na to, že pacienti selhávají v technice léčby a zákožky se v domácnostech točí v kruhu. Zde jsou oficiální pokyny epidemiologů:
-
Léčba celé rodiny naráz: Základní pravidlo zní – léčit se musí všichni členové domácnosti a sexuální partneři za poslední měsíc současně, i když nikdo z nich nemá žádné pupínky ani svědění.
-
Po namazání nemyjte ruce: Speciální sirné či permethrinové masti se nanášejí na celé tělo od krku dolů (u malých dětí včetně obličeje a vlasaté části hlavy). Velkou chybou je umýt si po aplikaci ruce – přípravek na nich musí zůstat působit.
-
Tři dny bez koupele: Během předepsané kúry (obvykle třídenní) se tělo nemyje, vrstva se pouze doplňuje.
-
Otevřené masti vyhoďte: Po ukončení léčby je nutné všechny načaté krémy a tuby zlikvidovat. Roztoči v nich mohou přežít a způsobit reinfekci.
-
Karanténa pro matrace i hračky: Veškeré ložní prádlo, ručníky a oblečení se musí vyprat minimálně na 60 °C a důkladně přežehlit. Textilie, matrace, gauče, bačkory nebo plyšové hračky, které vyvařit nelze, neprodyšně uzavřete do igelitových pytlů na 3 až 7 dní, kde zákožky bez kontaktu s lidskou kůží spolehlivě zahynou.
