Azyl v Putinově Rusku hledají i Evropané! Čtyři žádosti přišly z Česka
Čtyři Češi požádali v prvních devíti měsících letošního roku o dočasný azyl v Rusku. Vyplývá to z ruských statistik, na které upozornil server RBK. Mezi občany Evropské unie byli nejčastějšími žadateli Němci, následovali Lotyši a Litevci. Celkem ruské úřady evidovaly tisíce žádostí, nejvíce jich podali Ukrajinci.
Od ledna do září 2026 požádalo o dočasný azyl v Rusku 49 německých občanů. Lotyšů bylo 36 a Litevců 12. Estonci a Italové podali po sedmi žádostech. Čtyři žádosti evidovaly ruské úřady také od občanů Česka a Bulharska. Po jednom žadateli pocházelo z Nizozemska, Maďarska, Španělska, Dánska a Slovenska.
Celkem Rusko za první tři čtvrtletí roku zaznamenalo 3802 žádostí o azyl. Více než polovinu z nich podali Ukrajinci, celkem 2056 lidí. Údaje zveřejnil ruský server RBK s odkazem na Jednotný mezirezortní informační a statistický systém (EMISS).
Moskva láká na „tradiční hodnoty“
Vladimir Putin v srpnu 2024 podepsal dekret, který usnadňuje přestěhování do Ruska cizincům nesouhlasícím s politikou svých domovských zemí. Moskva ji označuje za prosazování „destruktivních neoliberálních ideologických postojů“, které podle ní odporují ruským tradičním hodnotám. Žadatelé mohou získat povolení k přechodnému pobytu bez běžné kvóty a bez dokládání znalosti ruštiny, ruských dějin a zákonů. O dekretu informovala agentura Interfax.
Dočasný azyl je od tohoto pobytového režimu odlišný. Podle uprchlické agentury OSN UNHCR mohou jeho držitelé v Rusku pracovat bez samostatného pracovního povolení a využívat bezplatnou státní zdravotní péči.
České ministerstvo před cestami varuje
České ministerstvo zahraničí naopak před cestami do Ruska důrazně varuje kvůli ruské invazi na Ukrajinu a bezpečnostním rizikům. Čechům, kteří se v zemi nacházejí, doporučuje zvážit odjezd.
Úřad zároveň upozorňuje, že možnosti konzulární pomoci českým občanům v Rusku jsou omezené. Doporučuje také registraci v systému DROZD, který ministerstvu umožňuje kontaktovat Čechy v zahraničí v případě mimořádných událostí.
Čeští komunisté uvízli v Rusku
Do povědomí se v této souvislosti dostal také případ čtyř členů KSČM, kteří v létě 2025 vyrazili na soukromý výlet do Ruska. Při návratu je ale Lotyšsko odmítlo pustit přes hranice s odůvodněním, že by mohli ohrozit jeho vnitřní bezpečnost.
Jak tehdy informoval Blesk, skupina se obrátila na českou ambasádu v Rize se žádostí o pomoc. Mluvčí KSČM Roman Roun uvedl, že se její členové vydali do Ruska navštívit památná místa bojů druhé světové války. Nakonec si domluvili náhradní tranzit přes Estonsko a dostali se zpět do schengenského prostoru.
Česká diplomacie tehdy znovu upozornila, že do Ruska nedoporučuje cestovat.














Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.