Video se připravuje ...
Drtivý ruský útok na Kyjev. (20.8.2026)
Jedli trávu, mrtví leželi v ulicích! Evakuovaní z Olešek popsali roky ruského pekla
Žanna tři roky neviděla manžela. Devatenáctiletá Liza čekala na otce, kterého naposledy objala před více než dvěma lety. Jiní lidé v okupovaných Oleškách přežívali mezi nálety dronů, hladověli nebo zůstali uvězněni v rozbombardovaných domech. Teď se díky dočasnému příměří, na jehož sjednání se podílela americká první dáma Melania Trumpová, část obyvatel dostala do bezpečí. Spolu s nimi odjeli i psi, kočky, papoušek a mýval. Někteří lidé však v okupovaném městě zůstali právě kvůli svým zvířatům.
Žanna si s sebou vzala snubní prsten. Tři roky neviděla svého manžela, který zůstal v okupovaných Oleškách v Chersonské oblasti. Každý den snila o chvíli, kdy mu prsten znovu navlékne na prst. Život pod ruskou okupací ji ale připravil i o věci, které většina lidí považuje za naprostou samozřejmost. Třeba možnost mluvit na ulici vlastním jazykem.
„Za okupace jsme doma mluvili ukrajinsky, ale na ulici jsme museli mlčet nebo mluvit rusky. Když jsem přijela do Kyjeva a v metru slyšela, jak lidé klidně mluví rodným jazykem a nebojí se, byl to šok,“ popsala Žanna v reportáži ukrajinské televize TSN.
Podle ní jsou pro lidi, kteří přežili okupaci, zázrakem dokonce i obyčejné pouliční lampy. V Oleškách totiž po setmění život prakticky ustával.
Mysleli si, že se vrátí za měsíc
Devatenáctiletá Liza Paliyová čekala na ukrajinsko-běloruské hranici na svého otce. Naposledy ho viděla před více než dvěma lety, když společně s matkou a sestrou uprchla z okupovaného města. Tehdy věřily, že jde jen o krátké odloučení. „Mysleli jsme si, že to bude měsíc, maximálně dva, a vrátíme se. Ale bohužel už uplynuly dva roky,“ řekla podle britského deníku Daily Mail.
Na otce čekala také další žena, jejíž příběh zachytila televize TSN. Dlouhé měsíce ho přesvědčovala, aby z Olešek odešel. Byly to hodiny telefonátů, přemlouvání i hádek. „Trochu se na něj zlobím, že nás nechal tolik se nervovat, ale samozřejmě se při setkání nejdřív rozpláču,“ přiznala. Rodina už se na jeho příjezd připravovala. A nejdůležitější nebyly květiny ani dárky.
„Už jsme koupili špek a uvaříme boršč, aby se konečně pořádně najedl. V Oleškách byl totiž obrovský problém sehnat potraviny,“ vysvětlila.
Sama dobře ví, jak nebezpečná může být cesta z okupovaného území. Když jí bylo čtrnáct let, ruští vojáci ji společně s matkou čtyři hodiny vyslýchali na filtračním stanovišti kvůli tomu, že neměly ruské doklady.
„Od jara už nebylo prakticky co jíst“
Olešky leží na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ruská armáda město obsadila na začátku invaze v roce 2022. Po osvobození pravého břehu Dněpru se ocitlo v bezprostřední blízkosti frontové linie. Pro místní obyvatele to znamenalo roky strachu, ostřelování a postupně stále horší životní podmínky.
Osmačtyřicetiletý Ivan Jevhenovyč po příjezdu do bezpečí popisoval poslední měsíce v okupovaném městě. Při rozhovoru s novináři držel mezi třesoucími se prsty cigaretu. „Bylo to velmi těžké. Bylo tam hodně dronů, po ulicích se člověk pohyboval jen obtížně. Od jara už prakticky nezbývaly žádné základní potraviny. Lidé měli jen něco málo ze svých zásob. Jsme šetrní lidé,“ řekl Daily Mailu. Podle jeho svědectví lidé umírali při útocích dronů nebo na minách každý den.
Další evakuovaní popsali reportérům agentury UNIAN, že aby člověk přežil, potřeboval dvoje oči a dvoje uši. Neustále musel sledovat okolí a poslouchat, zda se neblíží další dron. Jedna z žen vyprávěla, jak její rodina s dětmi vařila trávu a přidávala ji do boršče, aby vůbec měla co jíst.
Podle dalších svědectví se zásobování města postupně téměř zastavilo. Evakuovaní také popisovali mrtvá těla, která zůstávala ležet v ulicích.
Uvězněni v osmém patře. Schodiště zničilo ostřelování
Mezi zachráněnými jsou i lidé, kteří se z vlastních domovů nedokázali dostat bez cizí pomoci. O jednom z nejdramatičtějších případů informoval ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.
Rodina žila v osmém patře bytového domu poničeného ostřelováním. Otec měl zdravotní problémy a nedokázal se sám pohybovat. Jenže schodiště bylo zničené. Lidé tak zůstali uvězněni vysoko nad zemí, s velmi omezeným přístupem k jídlu a vodě. Bez pomoci neměli prakticky žádnou možnost dostat se do bezpečí. Teprve humanitární evakuace umožnila rodinu zachránit.
Ombudsman popsal také příběh muže, který podle jeho informací přežil šestnáct útoků dronů a čtyři zásahy svého domu raketami. Jedna z explozí nastala pouhý metr od stěny jeho obydlí. Přesto přežil a nyní se dostal z okupace.
Vlajky, slzy a objetí. Na hranicích čekaly celé rodiny
Cesta z okupovaných Olešek vedla přes Rusko a Bělorusko. Evakuovaní cestovali autobusy i letadly, aby se vyhnuli nebezpečné frontové linii. Když konečně dorazili na ukrajinsko-běloruskou hranici v Černihivské oblasti, čekaly na ně rodiny, dobrovolníci i ukrajinští vojáci.
Lidé vystupovali z autobusů zahalení do modrožlutých ukrajinských vlajek. Dobrovolníci drželi ručně malované uvítací cedule a rozdávali vyčerpaným cestujícím kávu. Obyvatelé okolních vesnic lemovali silnici, mávali vlajkami a svítili baterkami na projíždějící konvoj.
Na hranicích čekal také ukrajinský voják Dmytro. Když z autobusu vystoupila jeho manželka Larysa, konečně ji mohl obejmout. Jejich shledání zachytili fotografové.
Jednasedmdesátiletá Tetiana Leonidivna zase se slzami v očích děkovala ukrajinským vojákům, kteří pomáhali s evakuací. „Máme je rádi, máme je rádi. Víme, že nás chrání. Hluboce se jim klaním i jejich rodičům za to, že vychovali takové děti. Jsem na ně hrdá, opravdu hrdá,“ řekla.
Na místě pomáhali dobrovolníci Červeného kříže, Lékařů bez hranic a organizace World Central Kitchen. Připravené měli jídlo, pití i další pomoc pro lidi, kteří za sebou měli dlouhou a vyčerpávající cestu.
Z okupace odjeli i psi, kočky, papoušek a mýval
Záchranná operace se netýkala jen lidí. Z Olešek se podařilo evakuovat také domácí zvířata, která se svými majiteli přežila dlouhé roky války. Mezi zachráněnými byli psi, kočky, papoušek, a dokonce i mýval.
Pro mnohé obyvatele představovali jejich mazlíčci poslední spojení s domovem a životem před okupací. Dobrovolníci proto připravili pomoc také pro ně. Na hranicích bylo k dispozici krmivo a další potřeby pro zvířata. Podle ukrajinského ombudsmana Dmytra Lubince se zvířata podařilo dostat do bezpečí společně s jejich majiteli.
Ne všichni ale mohli nebo chtěli odejít. „Mnoho lidí zůstalo a nechtělo odjet. Někteří kvůli svým domům, jiní kvůli zvířatům,“ popsal Ivan Jevhenovyč. Právě zvířata tak pro některé obyvatele představovala důvod, proč zůstat v nebezpečném městě i přes možnost evakuace.
Příměří pomohla vyjednat Melania Trumpová
Evakuace byla možná díky mimořádné dohodě o dočasném přerušení bojů v oblasti Olešek. Bílý dům 23. října oznámil, že americká první dáma Melania Trumpová pomohla zprostředkovat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o dočasném zastavení vojenských operací, aby mohli civilisté bezpečně odejít.
„Situace v Oleškách je zoufalá. Olešky jsou frontovým městem na pokraji katastrofy,“ uvedla Melania Trumpová v prohlášení. K umožnění humanitární pomoci a evakuace civilistů vyzval obě strany také papež Lev XIV.
Příměří začalo 27. října ve tři hodiny ráno kyjevského času a trvalo do nedělního večera. Pro evakuaci bylo připraveno 25 autobusů s celkovou kapacitou 750 míst. Ukrajinské úřady však konečný počet evakuovaných nezveřejnily. Důvodem je podle nich ochrana lidí, kteří v Oleškách zůstali, a bezpečnost případných dalších humanitárních operací.
Před zahájením příměří žily podle odhadů v Oleškách přibližně dva tisíce lidí. Obyvatelé měli možnost odejít na území kontrolované Ukrajinou, na území pod ruskou kontrolou nebo ve městě zůstat.
Ukrajinský ombudsman Lubinec označil operaci za mimořádně důležitý okamžik. „Máme za sebou obtížná jednání, dohody, přípravy a obrovské množství práce. Nejdůležitější ale je, že lidé, kteří tak dlouho čekali na záchranu, jsou konečně v bezpečí,“ uvedl. Podle něj by zkušenosti z Olešek mohly pomoci vytvořit mechanismus pro další podobné humanitární operace.
8:27
Dnes
Ruská armáda přišla za posledních 24 hodin podle ukrajinského generálního štábu o dalších 2500 vojáků a 936 dronů. Ukrajinci také hlásí zničení 46 dělostřeleckých systémů, sedmi obrněných vozidel a jednoho tanku.
Celkové ruské personální ztráty od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 tak podle ukrajinských údajů dosáhly přibližně 1,59 milionu vojáků. Vyplývá to z pravidelné denní bilance ukrajinského generálního štábu.
7:59
Dnes
Ukrajinské síly v noci na pondělí podle zdrojů serveru The Kyiv Independent zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Rusko mezitím útočilo na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. V samotné Oděse jsou po útocích čtyři zranění a poškozené byly také dvě obytné budovy, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper.
V Charkovské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, včetně tříleté dívky, oznámila tamní prokuratura. Další dva zraněné hlásí Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci zneškodnilo 154 ze 193 ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že sestřelilo 212 ukrajinských dronů.
6:37
Dnes
V moskevském muzeu, které kdysi poskytovalo přístřeší důkazům stalinských represí, se přes obrazovku míhaly poklidné rodinné výjevy, zatímco vypravěč vychvaloval pokojnost života v Sovětském svazu před druhou světovou válkou. Muzeum, které má připomínat genocidu sovětského lidu, vytlačilo cenami ověnčené Muzeum dějin gulagu a jeho hrozivou výstavu osvětlující zabíjení a uvězňování milionů lidí během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina, napsala agentura AFP.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je podobná kritika dějin Ruska považována za nevlasteneckou. Zmizela z učebnic i z veřejného narativu. Kreml místo toho začal hrůzy stalinské doby důrazněji přehlížet. Diktátora rehabilitoval a po celé zemi vztyčuje jeho sochy a busty. Muzeum dějin gulagu bylo dočasně uzavřeno v roce 2024 kvůli nařčení z nedodržování předpisů požární bezpečnosti. Jeho výstavu podle průvodce v novém muzeu přesunuli do skladu.
Mezi evakuovanými byli lidé všech generací. Nejstaršímu zachráněnému je podle ukrajinského ombudsmana 94 let, nejmladšímu dítěti něco přes rok. Pro mnohé znamenal příjezd do bezpečí první možnost vidět své blízké po několika letech. Někteří přišli o domovy, další o příbuzné. Mnozí budou potřebovat lékařskou péči, nové doklady i pomoc s hledáním bydlení.
Témata:
Související
