Video se připravuje ...
Babiš s Havlíčkem navštívili Srbsko. Premiér jednal s prezidentem Vučičem
Divoké oslavy porážky vůdce: „Je pryč,“ slaví Srbové propadák Vučiče a konec jedné éry
V Bělehradě a dalších městech v Srbsku vypukly oslavy po volební prohře dlouholetého vůdce země Aleksandara Vučiče. Studentské hnutí, které v posledních bezmála dvou letech stálo v čele protivládních demonstrací, podle projekcí dosáhne na parlamentní většinu. Vučić již v neděli uznal, že byl v předčasných parlamentních volbách poražen.
Studentská kandidátka získala 52,61 procenta hlasů, zatímco koalice kolem Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) 39,24 procenta. Práh pro vstup do parlamentu nepřekročilo žádné další politické uskupení, vyplývá z údajů volební komise po sečtení přibližně 97 procent volebních místností.
Podle projekce nevládní organizace CeSID a agentury IPSOS bude mít Studentská kandidátka ve 250členné skupštině 140 mandátů, zatímco Vučičovo volební uskupení Jednotné Srbsko jich bude mít 103. Zbylých sedm křesel si rozdělí strany zastupující maďarskou, bosňáckou a albánskou menšinu.
Již v neděli večer zaplavily davy lidí ulice hlavního města Bělehradu a dalších srbských měst v návalu euforických oslav, které podle srbských médií trvaly až do ranních hodin.
Příznivci Studentské kandidátky projížděli Bělehradem v autech, troubili, zpívali, křičeli a skandovali „Aleksandar je pryč“, uvedla agentura AP.
„Dnes večer oslavíme vítězství, od zítřka budeme budovat budoucnost,“ prohlásil po zveřejnění předběžných volebních výsledků Radomir Šaičić, jeden z představitelů Studentské kandidátky. Nyní je podle něj třeba ukázat, že je vítězství zasloužené.
„Jsme všichni nesmírně šťastní, konečně se stáváme normální a svobodnou zemí,“ řekla obyvatelka srbské metropole Dragana Kovačevičová s odkazem na volební porážku Vučiče, který je v Srbsku u moci od roku 2012 a kterého kritici viní z autoritářství.
Davy rychle rozebraly ploty a stany v parku v centru Bělehradu, kde Vučičovi stoupenci tábořili více než rok. Byla vidět skupina mladých lidí, jak házejí kameny na ustupující kolonu policejních aut a vozidel určených k zásahům proti demonstracím.
Vučić se postavil do čela kandidátky své strany poté, co koncem září rezignoval na post prezidenta. Učinil tak několik měsíců předtím, než by mu vypršelo druhé prezidentské funkční období. Ucházet se o další mandát mu neumožňovala ústava.
Dosavadní šéfka parlamentu Ana Brnabičová dočasně převzala po Vučičovi prezidentský úřad, o jehož novém obsazení se rozhodne v prosinci.
Zemí otřásla tragédie
Pozicí Vučiče přitom otřáslo neštěstí z předloňského listopadu, kdy v Novém Sadu kvůli pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Tato událost vyvolala demonstrace vedené studenty, kteří požadovali vyvození odpovědnosti za neštěstí. Protesty přerostly v širší decentralizované hnutí požadující vyšetřování korupce, nezávislost státních institucí a konec toho, co organizátoři protestů označovali za Vučičův režim.
Dijana Hrková, matka jedné z obětí, stanici N1 řekla, že na tento okamžik, na pád Vučičova režimu, čekala dva roky. Doufá, že nyní budou všichni odpovědní, včetně Vučiće, postaveni před soud.
Uznal rychle porážku
Jasné vítězství Studentské kandidátky mnohé voliče možná příliš nepřekvapilo, překvapil však sám Vučić, když už krátce po uzavření volebních místností na tiskové konferenci uznal porážku své strany.
Před volbami panovaly obavy, že Vučić případnou porážku nebude chtít přijmout. "Je jasné, že jsme volby prohráli," prohlásil naopak. "Budeme dál bojovat. Nikdo nebude utíkat ze země," řekl Vučić, který vítěze voleb označil za "vykonavatele práce", aniž uvedl, kdo jsou podle něj ti, kteří jim ji zadali.
Konec jedné éry
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Lukáš Horák považuje výsledek voleb za extrémně významný regionální milník a dobrou zprávu pro další proevropské směřování Srbska i pro stabilitu celého regionu.
„Je to konec éry prospěchářského balancování mezi Východem a Západem a je to velmi dobrá zpráva pro další proevropské směřování Srbska a pro stabilitu celého regionu,“ uvedl.
Je to podle něj mimo jiné také velmi dobrá zpráva pro sousední Kosovo. „Tyto události mohou být milníkem pro dialog mezi Prištinou a Bělehradem vedoucí k postupné normalizaci vztahů,“ dodal.
Cesta do EU?
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Friedrich Merz gratulovali Studentské kandidátce k vítězství v předčasných parlamentních volbách a vyjádřili připravenost podpořit reformy a přiblížení Srbska k členství v bloku.
„Jsme připraveni podporovat reformy v oblasti právního státu, svobody médií, boje proti korupci a silných demokratických institucí a spolupracovat na tom, aby se Srbsko posunulo směrem k budoucnosti v Evropské unii,“ napsala v noci na dnešek von der Leyenová na X.
Merz uvedl, že Studentská kandidátka svými požadavky na dodržování zásad právního státu, boj proti korupci a základní svobody oslovila voliče. „Budeme s plným nasazením podporovat evropskou cestu Srbska,“ uvedl na X.
Srbsko však bude pravděpodobně i pod novým politickým vedením do velké míry pokračovat v zahraniční politice všech azimutů, tedy se snahou udržovat vazby na všechny světové strany, jak ji praktikoval dosavadní režim Vučiče, míní expert na region západního Balkánu z AMO Petr Čermák.
Tlak na Rusko, nebo z Ruska?
Právě zahraničněpolitická orientace vítězné Studentské kandidátky podle Čermáka zůstává jednou z hlavních neznámých. Kvůli vlastní názorové rozkročenosti se totiž hnutí tématům zahraniční politiky v předvolební kampani cíleně vyhýbalo. Jsou v něm zastoupeny různé názorové proudy, od proevropského přes konzervativně nacionalistický až po radikálnější s proruskými tendencemi.
„Jak se tato různorodost přetaví do zahraniční politiky, ukážou už první týdny, kdy bude hnutí muset nominovat konkrétní osoby na klíčové posty a zaujmout postoje k palčivým otázkám, jako jsou americké sankce na srbskou ropnou společnost NIS nebo evropský tlak na zavedení sankcí vůči Rusku a ukončení bezvízového režimu,“ uvedl expert.
Je podle něj ale pravděpodobné, že Srbsko bude pokračovat v zahraniční politice všech azimutů. „Toto zahraničněpolitické uvažování totiž nevzniklo za Vučičovy vlády, ale vyvíjelo se od 90. let a bylo v Srbsku přítomné bez ohledu na změny vlád,“ podotkl Čermák. Jisté podle něj je, že změny vlády se budou snažit využít pro udržení a upevnění své pozice v zemi zahraniční aktéři, a to jak Evropská unie, která by ráda oživila proces evropské integrace Srbska, tak Rusko, pro které je geopoliticky neukotvené Srbsko důležitým hráčem v Evropě.
Témata:
Související
Chudáci. Ještě neví, co je čeká.