Video se připravuje ...
Generál Petr Pavel mluví o svém konci v armádě.
Pavel jako vyjednavač Evropy s Putinem? V NATO už restartoval vztahy s jeho šéfem armády Gerasimovem
Na Donalda Trumpa není coby na spojence spoleh, Evropa potřebuje být slyšet v jednáních o Ukrajině. Žhavým kandidátem na roli vyjednavače je podle britského deníku The Telegraph i Petr Pavel, který už podobně za Evropu s Ruskem vyjednával, když působil v NATO – konkrétně s náčelníkem Putinových vojsk, který jim velí i nadále.
Ne zrovna o sobě samém, nýbrž obecněji o potřebě společného vyjednavače či týmu vyjednavačůprávě Pavel mluvil v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, jejíž součástí je i The Telegraph. Nemusí jít podle něj nutně o představitele EU či NATO, ale jednoduše o lídry, kteří od ostatních dostanou mandát k jednání. Evropskou unii jako autoritu podle něj Putin ignoruje: „Nechce mluvit s Ursulou von der Leyenovou, nemluví s Kajou Kallasovou. Přestal komunikovat i s ostatními evropskými lídry, včetně Emmanuela Macrona,“ uvedl Pavel s odkazem na předsedkyni Evropské komise, šéfku unijní diplomacie a na francouzského prezidenta. I „europrezident“, tedy stálý předseda Evropské rady António Costa, podle Telegraphu pohořel, když se snažil s Kremlem navázat komunikaci.
Pavel se domnívá, že je načase zahájit s Putinem seriózní jednání o snížení napětí v době, kdy sílí obavy z vypuknutí otevřeného vojenského konfliktu mezi Ruskem a Západem. Prezident navrhuje nabídnout Putinovi nějaký „cukr“ nebo „sladkost“, třeba obnovit obchod a spolupráci, což je podle něj pro Rusko lákavé. Sankce by se pak daly uvolnit jen s podmínkou, že Rusko bude opět respektovaným partnerem, že se dohodne na příměří a mírových jednáních.
Podle zdrojů Telegraphu má český prezident pro roli hlavního evropského vyjednavače příznivý profil, neboť jako bývalý předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance má bohaté zkušenosti z jednání s Rusy na vojenské úrovni.
Telefonát s Gerasimovem
Druhým nejvyšším mužem NATO byl mezi 26. červnem 2015 a 29. červnem 2018. Po roce a půl ve funkci se Pavlovi podařilo navázat kontakt na vysoké úrovni. V březnu 2017 proběhl telefonát s Valerijem Gerasimovem, dlouholetým (od r. 2012 dodnes) náčelníkem generálního štábu ruských vojsk. Podle ČTK šlo o první kontakt ruského velení se zástupcem NATO po zmrazení vojenských styků v dubnu roku 2014, které bylo důsledkem ruské okupace ukrajinského Krymu.
Podle ruského ministerstva se rozhovor uskutečnil z iniciativy NATO. Hovořili o možnosti obnovení vojenských vztahů mezi ruskou armádou a aliancí, odvracení incidentů a účasti zástupců NATO v mezinárodních akcích pořádaných Moskvou.
Gerasimov „upozornil na znepokojení vyvolané podstatným zesílením vojenské aktivity Severoatlantické aliance v blízkosti ruských hranic a rovněž rozmístěním předsunutých systémů alianční sil“ a informoval o chystaném vojenském cvičení. Český generál a Gerasimov se podle komuniké ministerstva dohodli, že budou v kontaktech pokračovat.
Půl roku nato, 7. září 2017, se oba generálové setkali osobně, v ázerbájdžánské metropoli Baku. „Osobní setkání svědčí o jasném vzájemném zájmu na zachování vojenských komunikačních kanálů, a to v souladu s politikou NATO zaměřenou na transparentnost a pokračující dialog na politické úrovni s nejvyšším ruským vedením,“ shrnuje jednání web NATO. „Generál Pavel a generál Gerasimov se dohodli, že budou vojenské komunikační kanály využívat i v budoucnu.“
Pavel to obšírněji komentoval o pár let později: „Zastával jsem pozici, že sice nemůžeme obnovit vztahy před anexí, ale že se musíme snažit s Ruskem obnovit alespoň nějakou formu komunikace, protože čím delší bude období, kdy se spolu nebudeme vůbec bavit, tím hůře si budeme rozumět a začneme interpretovat kroky druhé strany chybně, což nás může dovést ke konfliktu, který si nikdo nepřeje,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima News. „Byla na to velká příprava a cítili jsme i jistou nervozitu, protože se tím dalo tenkrát hodně pokazit. Jednání se připravovalo několik měsíců. Těsně před tím, než k němu došlo, mě americký poradce varoval, že to bude mít velký potenciál k průšvihu, protože Gerasimov je těžký protivník, se kterým se špatně jedná.“
A podle svých slov zvolil nečekanou taktiku: „Když jsme konečně sedli k jednomu stolu, udělal jsem krok, který byl trochu šokující pro jejich i naši delegaci. Oba jsme měli samozřejmě složky s připraveným materiálem, na kterém se v NATO pracovalo dlouho dopředu a každé slovíčko bylo vyladěné. Stejně připravený byl i materiál ruské strany. Já jsem ale dobře věděl, co je v jeho složkách, a on zase, co je v mých. Narativ o výkladu anexe Krymu a požadavků jsme dobře znali z obou stran,“ vylíčil v rozhovoru. „Když Gerasimov přečetl asi první stránku ze svého materiálu, řekl jsem mu, ať mi odpustí, ale že bychom se takhle nikam nedostali – přečteme si navzájem stanoviska a skončíme u toho, že si vůbec nerozumíme a odejdeme z jednání bez jakéhokoliv výsledku. Řekl jsem mu, ať tyhle připravené argumenty necháme politikům a diplomatům a my se budeme věnovat otázkám vojenským, protože jsou v naší gesci a dokážeme v nich dosáhnout pokroku,“ doplnil generál. „Pojďme se bavit o cvičeních, jejich velikosti a četnosti, o nové výzbroji, která znepokojuje obě strany, o přítomnosti vojáků na hranici dotyku, o provokacích ve vzdušném prostoru, na mořích či na zemi,“ řekl mu.
Na obou stranách stolu pak prý zavládla nervozita, ale Gerasimov vše velice dobře pochopil. „Takže jednání, které na začátku vypadalo velice nepřátelsky, skončilo tím, že jsme se bavili velice věcně, ačkoli v určitých mantinelech,“ hodnotí. „Myslím, že přesně takhle se s nimi jednat dá – bavíte se o konkrétních věcech, jasně si vymezíte pole, řeknete, za co nepůjdete, konstruktivně a věcně. My jsme se někam posunuli, bohužel takový posun už ale nenastal na politické úrovni, a to z objektivních důvodů, protože ho Putin prostě nechtěl,“ doplnil.
Ve funkci pak dál apeloval na obnovení kontaktů aliance s Ruskem – jenže hlavně by chtít muselo Rusko, které místo toho vede hybridní válku se Západem a agresivně postupuje u svých sousedů. „Je těžké usednout k jednacímu stolu s vědomím, že v Gruzii jsou okupovaná území, že Rusko přímo podporuje separatisty na Donbase a že Krym je nelegálně okupován,“ prohlásil ve Washingtonu v březnu 2018. „Potřebujeme větší společnou vůli ke konstruktivnímu dialogu,“ cituje ho web Sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil.
„Dokud nebude nalezeno řešení na Ukrajině, nedojde ke zlepšení vztahů,“ soudil už čtyři roky předtím, než se z hybridního konfliktu stala plnohodnotná invaze.
Témata:
Související
