O příletu Concordu několik dní předem informovaly Československý rozhlas a Československá televize. Na letiště dorazili lidé z celého Československa a také z Polska a tehdejší Německé demokratické republiky. Vyhlídkové terasy byly plné, další lidé stáli kolem letiště. Palubní inženýr Ian Kirby v e-mailech leteckému publicistovi Luboru Obendraufovi, které v roce 2016 zveřejnila Flying Revue, vzpomínal, že posádka podobné přivítání na jiných letištích nezažila.
Concorde s registrační značkou G-BOAF dosedl na dráhu v 11:10. Z Londýna přivezl 88 cestujících a let trval hodinu a sedm minut. Mezi pasažéry byli zástupci britské vládní organizace zabývající se cestovním ruchem. Kabinu chtěli vidět také novináři, ale kvůli krátkému pobytu letadla se o místa losovalo. Zpátky do Londýna pak odletělo 97 cestujících.
Concorde dokázal létat více než dvojnásobnou rychlostí zvuku. Cestu přes Atlantik zvládal přibližně za tři hodiny. Do Prahy ale letěl jen podzvukovou rychlostí. Trasa byla krátká a vedla nad pevninou, kde nadzvukové lety omezoval hluk sonického třesku. Podle dobových informací stálo místo na tomto letu stejně jako běžná letenka. Řídit Concorde nebylo, ale tak jednoduché. „Ke Concordu bylo nutné přistupovat více intelektuálně. Jak často říkal André Turcat, musel jste uvažovat 150–200 metrů před letadlem,“ uvedl Obendrauf v rozhovoru pro Security magazín. André Turcat byl francouzský zkušební pilot, který se podílel na vývoji Concordu.
Do Prahy se Concorde vrátil ještě pětkrát. Při druhé návštěvě v říjnu 1996 měl z Ruzyně pokračovat do egyptské Káhiry. Krátce po startu se objevila závada. Posádce se nepodařilo zatáhnout ocasní podvozek. Letoun musel vypustit část paliva a vrátit se na letiště. Další návštěvy přišly v letech 1997, 1998 a 1999. Naposledy Concorde přiletěl 29. dubna 2000.
O necelé tři měsíce později, 25. července 2000, havaroval Concorde společnosti Air France krátce po startu z Paříže. Zemřelo všech 109 lidí na palubě a čtyři další na zemi. Lety byly na více než rok přerušeny. Concordy se pak ještě vrátily do provozu, zájem o nadzvukové cestování ale klesal. Letadla navíc stárla a jejich údržba byla nákladná. British Airways i Air France je v roce 2003 vyřadily.
