Ročně je v Česku diagnostikováno zhruba 850 nových případů nádorů mozku a míchy. Těch existuje více než 140 různých typů. Asi polovinu z nich tvoří takzvané gliomy, přičemž tím nejčastějším je velmi agresivní glioblastom. Pomaleji progredující nízkostupňové gliomy pak zasahují převážně lidi v produktivním věku, přičemž dopad na jejich fungování v životě je velmi výrazný a dlouhodobý.
Největším úskalím tohoto zákeřného onemocnění bývá včasné rozpoznání varovných signálů. Ty totiž zpočátku mohou působit mimořádně nenápadně a pacienti je velmi snadno zamění za přepracování, běžný životní stres nebo zkrátka jen obyčejnou únavu. Teprve zhoršující se obtíže je nakonec dovedou do ordinace lékaře. Úspěšnost léčby přitom závisí na včasném odhalení!
Tohle jsou nejčastější varovné signály!
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité a přímo závisí na přesném umístění nádoru, jeho velikosti a typu. Různé části našeho mozku totiž řídí odlišné tělesné a psychické funkce. Zpozornět byste měli při těchto příznacích:
-
Epileptické záchvaty, které se zcela nově vyskytnou u dospělého člověka.
-
Výpadky tělesných funkcí podle zasažené oblasti – může jít o slabost, necitlivost či ochrnutí končetin, ale také potíže s mluvením, pamětí nebo sluchem.
-
Změny chování a osobnosti, které se mohou projevit jako náhlá apatie, neobvyklá agresivita nebo neklid.
-
Bolesti hlavy, nevolnost a zvracení, závratě či poruchy zraku (např. dvojité vidění nebo výpadky zorného pole).
Rozhodování o náročné léčbě musí vždy probíhat pod vedením špičkového multidisciplinárního týmu odborníků. Volba léčebného postupu je individuální a zohledňuje charakter nádoru, celkový stav a zejména u mladších lidí i možnost pokračovat v práci či v rodinných plánech.
I do této těžké oblasti naštěstí proniká obrovský pokrok. „V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi,“ vysvětluje MUDr. Simona Paulíková, Ph.D., lékařka Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Vedle tradičních léčebných metod, jako jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, se postupně otevírají také možnosti cílené léčby. Významným příkladem jsou nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH, u nichž nové léky umožňují oddálit progresi onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život,“ dodává lékařka.
Vše o hlavě: Nový průvodce pro nejtěžší chvíle
Právě na tuto složitou problematiku nyní upozorňuje organizace Hlas onkologických pacientů (HOP) u příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku. Spouští proto zbrusu nový vzdělávací web pro veřejnost na adrese www.vseohlave.cz
„Hlavním posláním našeho nového dlouhodobého edukačního projektu Vše o hlavě je destigmatizace nádorových onemocnění mozku. Na webu se mohou lidé dozvědět, které faktory zvyšují riziko, jaké jsou varovné signály a také uvádí na pravou míru nejčastější mýty,“ popisuje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP.
„Diagnostikovaným pacientům a jejich blízkým přináší přehledného průvodce Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy, na kterém spolupracovali přední odborníci v oboru neurochirurgie a onkologie. Poskytuje ucelený přehled informací potřebných pro lepší orientaci v nové a náročné životní situaci – přes diagnostiku a léčbu až po návrat do každodenního života,“ doplňuje na závěr Adámková.
