Video se připravuje ...
Co je hnutí Talibán?
Putin se sbližuje s Tálibánem: Islamistům má opravit tanky a vrtulníky. Co za to získá?
Ještě před několika lety považovalo Rusko Tálibán za teroristickou organizaci. Dnes s ním uzavírá vojenské dohody a nabízí pomoc s obnovou jeho zbrojního arzenálu. Afghánští islamisté chtějí opravit sovětské tanky, vrtulníky i bojová letadla a podle některých zpráv usilují také o moderní drony. Moskva na oplátku očekává pomoc v boji proti teroristům z Islámského státu a posílení svého vlivu ve Střední Asii. Sbližování někdejších nepřátel přitom přichází v době, kdy Tálibán vede ozbrojené střety se sousedním Pákistánem.
Rusko a afghánský Tálibán postupně prohlubují spolupráci, která by ještě před několika lety působila nepředstavitelně. Zatímco v 90. letech Moskva podporovala síly bojující proti islamistickému hnutí, dnes s jeho představiteli jedná o vojenské technice, bezpečnosti i společném postupu proti terorismu.
Podle Rádia Svobodná Evropa za tím stojí především obavy Ruska z afghánské odnože Islámského státu, známé jako IS-K. Ta má na svědomí řadu krvavých útoků včetně atentátu v moskevské koncertní síni Crocus City Hall v roce 2024.
Moskva se obává, že by se extremisté mohli z Afghánistánu šířit do středoasijských zemí a následně i na ruské území. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov už v květnu varoval, že IS-K verbuje občany středoasijských států i migranty pracující v Rusku.
Sovětské tanky i bojové vrtulníky
Významným krokem ve sbližování obou stran byla vojensko-technická dohoda, kterou 27. května podepsal Putinův dlouholetý souputník Sergej Šojgu (dříve ministr obrany, dnes tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace) s afghánským ministrem obrany Muhammadem Jakúbem Mudžáhidem. Její úplné znění zveřejněno nebylo. Ruský zmocněnec pro Afghánistán Zamir Kabulov ale uvedl, že spolupráce se má zpočátku zaměřit na opravy a údržbu vojenské techniky sovětské a ruské výroby, kterou má Tálibán již k dispozici. Do budoucna přitom nevyloučil ani další zbrojní kontrakty, informoval server Afghanistan International.
A že je co opravovat. Tálibán po desetiletích válek disponuje rozsáhlým, avšak často zastaralým arzenálem. Podle serveru UNITED24 Media má mimo jiné tanky T-55 a T-62, bojová vozidla pěchoty BMP-1 a BMP-2 či vrtulníky Mi-17 a Mi-24. Ve výzbroji se nacházejí také raketomety Grad, houfnice a další zbraně sovětské konstrukce.
Právě vrtulníky mohou být pro Tálibán mimořádně důležité. V hornatém Afghánistánu představují jeden z mála způsobů, jak rychle přesouvat vojáky a sledovat rozsáhlé území. Islamisté však mají problémy s náhradními díly i údržbou.
Podle zjištění Afghanistan International požádal Tálibán Rusko konkrétně o opravu jedenácti transportních vrtulníků Mi-8 a Mi-17, čtyř bitevních Mi-24 a dvanácti bojových letounů sovětské výroby. Na seznamu mají být také obrněná vozidla, dělostřelectvo a tisíce ručních zbraní. Tyto požadavky však ještě neznamenají, že Moskva opravy všech uvedených strojů skutečně přislíbila.
Rusové mají pomáhat i elitním bojovníkům
Spolupráce se přitom nemusí omezit pouze na opravy staré techniky. Afghanistan International v červnu s odvoláním na dva zdroje z afghánského ministerstva obrany uvedl, že Rusko má pomáhat financovat, cvičit a vybavovat novou osmitisícovou speciální jednotku Tálibánu.
Jednotka označovaná jako Hibati by se měla zaměřit na boj proti IS-K a zabezpečení hranice s Pákistánem. Informace o rozsahu ruské pomoci však zatím nebyly nezávisle potvrzeny.
Tálibán má podle dalších zpráv zájem také o drony a systémy protivzdušné obrany. Začátkem října Afghanistan International informoval, že islamisté usilují o získání bezpilotních letounů a další vojenské techniky z Běloruska, údajně s finanční podporou Indie a souhlasem Moskvy. Ani tato tvrzení ale nejsou ověřená. Rusko dosud nepotvrdilo, že by Tálibánu dodávalo dronové technologie.
Tálibán hledá ochranu před Pákistánem
Zatímco Moskva sleduje především hrozbu Islámského státu, Tálibán potřebuje posílit armádu kvůli stále napjatějším vztahům s Pákistánem. Obě země se opakovaně střetávají podél společné hranice a pákistánské letectvo podniklo několik úderů přímo na afghánském území. Islámábád obviňuje Tálibán, že poskytuje útočiště pákistánským islamistickým ozbrojencům, kteří útočí na vojáky i civilisty. Afghánské vedení tato obvinění odmítá.
Po květnové návštěvě Moskvy afghánský ministr obrany Jakúb prohlásil, že Pákistán si brzy nebude troufat na další útoky proti Afghánistánu. Současně však zdůraznil, že uzavřená dohoda s Ruskem nepředstavuje závazek vzájemné vojenské obrany.
Na začátku října se navíc zástupci Tálibánu objevili jako pozorovatelé na ruském vojenském cvičení Centr-2026. Podle komentáře zveřejněného v Asia Times šlo o další diplomatický signál, že Moskva začíná afghánské islamisty považovat za bezpečnostního partnera. Zároveň však nelze mluvit o vzniku nové vojenské aliance. Ruského cvičení se totiž účastnili také pákistánští vojáci a Moskva se snaží udržovat dobré vztahy s oběma stranami konfliktu.
Co z toho má Putin?
Pro Rusko představuje spolupráce s Tálibánem možnost, jak posílit svůj vliv v regionu bez rozsáhlého vojenského angažmá. Afghánské úřady mohou podle Moskvy pomáhat omezovat působení IS-K, zatímco opravy staré vojenské techniky jsou méně nákladné než dodávky zcela nových zbraňových systémů.
„Sbližování Moskvy a Kábulu není součástí nové aliance, ale širšího přeskupování sil v regionu,“ vysvětlil Rádiu Svobodná Evropa Omar Samad z amerického think-tanku Atlantic Council, který v minulosti působil jako afghánský velvyslanec v Kanadě a Francii.
Podle něj Rusko získává relativně levnou bezpečnostní nárazníkovou zónu na citlivém jižním okraji svého vlivu. Tálibán naopak získává diplomatickou podporu a pomoc s udržováním vlastní armády v provozu.
Moskva navíc v červenci 2025 jako první země na světě oficiálně uznala vládu Tálibánu. Ten se tak po letech mezinárodní izolace dočkal významného diplomatického úspěchu. Ruské sbližování s islamisty přitom vyvolává kritiku kvůli tvrdému omezování práv žen a dívek i represím vůči politickým odpůrcům afghánského režimu.
Prozatím tedy nejde o vojenské spojenectví srovnatelné například se spoluprací Ruska a Severní Koreje. Tálibán však získává partnera, který mu může pomoci obnovit zastaralou armádu, zatímco Moskva si upevňuje postavení v oblasti, odkud se obává dalšího šíření terorismu.
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.