Video se připravuje ...
Letoun L-39C Albatros se po 22 letech naposledy prolétl nad Českem
Hlaváč: Rusko může testovat soudržnost NATO. Otázka L-159 je uzavřená
Rusko může dílčím útokem na část území některého členského státu Severoatlantické aliance (NATO) otestovat její soudržnost, řekl v rozhovoru ČTK náčelník generálního štábu armády Miroslav Hlaváč. Již nyní podle něj působí v evropských zemích prostřednictvím hybridních aktivit, jejichž cílem je rozkládat společnost a oslabovat západní podporu Ukrajině. Česká armáda je podle Hlaváče připravena bránit zemi s prostředky, které má k dispozici.
Rusko podle Hlaváče vede s Evropou konflikt pod prahem otevřené války. Poukázal především na hybridní působení a kybernetické útoky.
„Chci zdůraznit, že my jsme připraveni a my budeme bránit Českou republiku s těmi prostředky a s tím, co máme. A to hovořím se vší důrazností a odpovědností za Armádu České republiky,“ řekl. Dodal, že v případě ozbrojeného konfliktu by obrana nezávisela pouze na armádě, ale také na schopnostech celého státu a obranného průmyslu.
Za zásadní pro českou obranyschopnost považuje naplňování závazků vůči NATO, posilování protivzdušné obrany a protidronové ochrany. Důležitá je podle něj také schopnost státu čelit ruskému hybridnímu působení.
Hlaváč zároveň uvedl, že se v posledních pěti letech vnímání bezpečnosti v české společnosti výrazně zlepšilo. Za důležité považuje, že společnost i současná a předchozí vláda vnímají bezpečnost jako předpoklad fungování a prosperity demokratické země.
„Připravenost státu je nikdy nekončící proces. Nikdy nebudete mít stoprocentní připravenost. Důležité je, aby stát, a jakýkoliv stát, nejenom Česká republika, svůj bezpečnostní systém měl připravený tak, aby byl schopen reagovat na ohrožení, zvládnout jeho počáteční nápor a následně zmírňovat a řešit důsledky krize,“ řekl Hlaváč.
Představitelé evropských států v posledních měsících opakovaně upozorňují na rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Obavy vyvolávají mimo jiné případy narušení vzdušného prostoru aliančních zemí ruskými letouny či bezpilotními prostředky, kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity. Aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci posiluje ochranu svého východního křídla.
Otázka L-159 uzavřena
Otázku případného předání českých letounů L-159 Ukrajině považuje náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč v současnosti za uzavřenou záležitost. Ukrajinská armáda podle něj rychle hledá nová technologická řešení a její potřeby se mohly od dřívějších jednání změnit. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Dodal, že ale spolupráce s Ukrajinou a předávání zkušeností stále pokračuje. V případě pozvání by se návštěvě Ukrajiny nebránil.
„Tam padlo rozhodnutí vlády a pro mě je to teď v současné době uzavřená záležitost,“ uvedl Hlaváč k možnosti předání letounů L-159.
O možném předání letounů L-159 Ukrajině se diskutovalo na začátku letošního roku poté, co prezident Petr Pavel při návštěvě Kyjeva zmínil možnost poskytnout několik strojů k boji proti dronům. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale tento krok odmítla s odůvodněním, že je potřebuje česká armáda. Tehdejší náčelník generálního štábu Karel Řehka přitom uvedl, že armáda by mohla poskytnout až čtyři letouny, aniž by to ohrozilo bezpečnost Česka.
Ukrajinci podle Hlaváče téměř každodenně hledají nová řešení pro své vojenské potřeby. „Schopnost, pro kterou před několika měsíci potřebovali letouny L-159, tak již mohli zajistit jinou technologií,“ řekl. Je proto podle něj otázkou, zda by návrat k jednání o těchto letounech stále dával smysl.
Hlaváč v této souvislosti zmínil také letouny L-39 Skyfox, o nichž se podle něj objevují různé návrhy. Rozhodující by však byly aktuální potřeby ukrajinské strany a to, zda by takové stroje potřebovala pro budování protivzdušné obrany.
Zavádění AI
Česká armáda chce zrychlit experimentování a zavádění nových technologií, jejichž vývoj je výrazně rychlejší než tradiční pořizování vojenské techniky. Možnosti, jak tento proces urychlit, chce promítnout mimo jiné do nové koncepce výstavby armády. ČTK to v rozhovoru řekl náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Mezi technologie lze zařadit například umělou inteligenci, kvantové technologie či 3D tisk.
Hlavní zbraňové systémy se podle Hlaváče pořizují na desítky let, zatímco některé technologie a taktiky mohou zastarávat za velmi krátkou dobu. Jako příklad uvedl válku na Ukrajině, kde řešení použitelná před měsícem již nemusejí odpovídat aktuálním potřebám.
„Některé technologie velice rychle zastarávají. Nicméně jsme si toho vědomi a budeme s tím pracovat. Je to i v našich cílech, aby armáda měla schopnost adaptability,“ řekl Hlaváč.
Armáda se proto chce zaměřit na možnosti zrychlení zavádění inovací a případné změny legislativních podmínek. „Bude to samozřejmě vyžadovat se také podívat na náš legislativní rámec, protože my nemůžeme nakupovat F-35 stejně jako nějaký software,“ uvedl Hlaváč. Armáda by se podle něj neměla soustředit pouze na bezpilotní prostředky, ale na širší využití moderních technologií včetně umělé inteligence, kvantových technologií či 3D tisku.
Umělou inteligenci chce armáda využívat například při zpracování velkého objemu dat a v rozhodovacích procesech. Kvantové technologie by podle Hlaváče mohly najít uplatnění například v šifrování. Cílem je hledat prostřednictvím technologií řešení nedostatků ve vojenských schopnostech a kapacitách.
10:51
15. 10. 2026
Rusko od středeční půlnoci do dnešních 9:00 zaútočilo na Ukrajinu více než 850 drony Šáhed, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Útoky podle něj přicházely nepřetržitě ve vlnách a zasáhly řadu ukrajinských oblastí. Nejméně šest lidí zahynulo, desítky míst utrpěly zásahy.
Zelenskyj obvinil Moskvu ze stupňování útoků po zmírnění sankcí a vyzval západní spojence k důslednější podpoře ukrajinské protivzdušné obrany.
10:13
15. 10. 2026
Ukrajina v noci zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a podle svého námořnictva zasáhla šest bombardérů Su-34M. K útoku měla použít raketový komplex Neptun. Zasaženo bylo také technické vybavení letiště, kde následně vypukl požár a ozývaly se výbuchy.
Moskva se k tvrzení Kyjeva zatím nevyjádřila.
10:13
15. 10. 2026
Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii v ruské Rjazaňské oblasti, kde následně vypukl požár. Podle gubernátora Pavla Malkova útok poškodil také skladiště a vozidla dalšího podniku, zranění zatím hlášeni nejsou. Úder přišel poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil obnovení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu.
Témata:
Související
Česká armáda je podle Hlaváče připravena bránit zemi s prostředky, které má k dispozici,,,,,, bla bla bla. A kterou zemi chce pan generál bránit? To nám zapomněl nějak říct. Česko? Vždyť to je od Ruska vzdáleno 1000-ce km. Pobaltské ministátky??? Ukrajinu??? Ať si do těch zemí pan generál pošle své děti a vezme s nimi i syny rezidenta rozviečíka.A ať je tak brání.