V České republice vás vídáme poměrně často a vaše partnerka je Češka. Co přišlo dříve: láska k této ženě, nebo k České republice?
Obojí… I když jsem měl Českou republiku rád už předtím, protože jsem tady, než jsem ji poznal, natočil spoustu filmů.
Kde jste potkal Magdu a co vás na ní okouzlilo?
Magdu jsem potkal při natáčení filmu Babylon A.D. v Praze, kde jsem měl malou roli, a ona byla osobní asistentkou Vin Diesela. Natáčení tohoto filmu bylo náročné. To, co mě na ní okouzlilo, byla právě ta lehkost, s jakou se snažila chápat ostatní. Pak jsem ji dlouho poté znovu potkal v Paříži. Stále pracovala ve filmovém průmyslu. Moc se mi líbila její otevřenost, schopnost naslouchat a také její umělecká stránka. A přitom zůstávala velmi jednoduchá a přirozená. Trochu jako to, co jsem ostatně objevoval i v Česku: lidé jsou velmi skromní, nic nevyžadují a jsou velmi uctiví. Tedy alespoň Češi, které jsem poznal ve filmu i mimo něj.
Kromě žen, co máte na České republice?
Českou republiku mám také moc rád, protože leží uprostřed Evropy a zároveň je velmi blízko všem uměleckým světům.
Co si například myslíte o místní kuchyni?
Místní kuchyně je velmi dobrá, protože miluji vepřové maso, smažené sýry, smažené řízky, kachnu, zelí, vaše polévky… Ve Francii se polévky jedí jen velmi málo. Jsou tu restaurace, kde jsou lidé nesmírně sympatičtí.
Jako vinař – co říkáte na české víno? Nebo když jste tady, dáváte přednost pivu?
Pivo Pilsner Urquell je naprosto úžasné. Jakmile ale ochutnáte toto pivo přímo ze sudu v plzeňském pivovaru, už nemůžete pít žádná jiná piva, a to mě mimochodem trochu štve. (smích) A jako vinař si myslím, že české víno je velmi dobré… Pálava je například opravdu, opravdu, opravdu skvělá. Znám několik výjimečných vinařů, například Vino Kadrnka. Nemáme vinařům co závidět. Je to velmi náročná práce, ale zároveň hluboce spojená s půdou.
Vaše přítomnost na oslavě 95. narozenin herečky Jiřiny Bohdalové vzbudila velký zájem. Pravděpodobně jste úplně nerozuměl proslovům na pódiu, ale jaký dojem na vás zanechala?
Připadá mi naprosto úžasná. Víte, v tomto oboru je to velmi těžké. Člověk se nedožije 95 let s dětskou svěžestí, inteligencí a duchem jen tak. A ona to ví. Rozumíme si a řeknu vám, že nepotřebuji dobře umět česky, abych věděl, co říkala a jak se na ni lidé dívali. Stačilo mi ji mít rád.
Připravujete vlastní představení v Divadle Hybernia – koncert písní. Co uslyšíme ve vašem podání a na co se můžeme těšit?
Budu zpívat Barbaru. Barbara byla ve Francii velká zpěvačka, zemřela v 67 letech, hodně si vytrpěla, ale napsala nádherné písně. Barbara a já, to je příběh třicetiletého přátelství. Dokonce jsem s ní vytvořil operu, kterou sama napsala a která se jmenovala Lily Passion. Hráli jsme ji na mnoha místech po celém světě. Tento koncert jsme vytvořili společně s jejím klavíristou Gérardem Daguerrem. Je to recitál o tom, jaká byla, s jejími vlastními slovy… Právě proto potřebuji během koncertu překlad prostřednictvím umělé inteligence, aby diváci rozuměli. I prostřednictvím tohoto recitálu jí vzdáváme hold.
Proč právě 2. listopadu?
Datum 2. listopadu není náhodné. Chtěli bychom se díky tomuto koncertu na chvíli zastavit a vzpomenout si na všechny, které jsme ztratili a které jsme tolik milovali. S Michalem Davidem, se kterým koncert připravujeme, víme, jaké to je přijít o dítě. Loňská tragická nehoda právě tento den, při níž Zdeněk, bratr Magdy, odešel do nebe, nás hluboce zasáhla… Všichni máme někoho blízkého, kdo odešel, a jednou odejdeme i my…
Prý část výtěžku věnujete na charitu?
Ano, část výtěžku z koncertu bych chtěl věnovat spolku Sanitka splněných snů. Z dálky hluboce obdivujeme všechnu lásku, čas a energii, kterou věnují lidem.
Divadlo Hybernia jste si vybral sám?
Divadlo Hybernia je velmi krásné divadlo a nachází se ve čtvrti, která je naprosto úžasná a kde jsou restaurace, například Obecní dům. V Praze jsme neustále překvapováni nejen krásou míst, ale také lidmi, kteří těmito místy prošli, ať už to byl Mozart, Mucha… Prahy se člověk nikdy nenabaží. Vltava je řeka, která rozezpívává… V Praze je člověku dobře.
Máte nějaký hudební idol nebo oblíbený hudební žánr, který posloucháte?
Mám rád a poslouchám klasickou hudbu. Ostatní hudební styly a písně objevuji prostřednictvím přátel nebo rodiny. Mám rád písně Michala Davida, protože víte, některé písně české populární hudby se velmi podobají italské hudbě. Já Itálii miluji a je pravda, že spousta melodií mi připomíná italské písně.
Znáte českou hudbu, ať už klasickou, nebo moderní? Říkají vám něco jména jako Bedřich Smetana nebo Karel Gott? Smetana, Janáček, Dvořák…
Karel Gott, samozřejmě, velký umělec. Mám moc rád českou literaturu, například Hrabala nebo Karla Čapka. Je tu mnoho velkých spisovatelů. Milan Kundera byl pro mě přítelem, protože žil v Paříži. Často jsem se vídal s jeho ženou Věrou Kunderovou. Byli to lidé, které jsem měl velmi rád, a jejich smrt mě velmi zasáhla. Ve filmu Miloš Forman, Jiří Menzel…Na tak malou zemi máte velké umělce, velké muže, velké ženy a také lidi, kteří mají skutečně rádi život a zároveň respektují ostatní.
Češi vás milují díky vašim filmům, zejména komediím. Vrátíte se brzy na filmové plátno?
Nemyslím si, víte, natočil jsem více než 250 filmů, z toho několik desítek u vás. Mám rád Českou republiku s její mentalitou, kuchyní, písněmi, literaturou a jejími velkými hudebníky. Takže vám gratuluji.
Kdo byla Barbara?
Vlastním jménem Monique Andrée Serf byla legendární francouzská šansoniérka, písničkářka a klavíristka.
