Nevidomý David Kratochvíl plave od šesti let. V patnácti se stal mistrem světa, na paralympiádě v Paříži 2024 získal zlato, stříbro i bronz a o rok později přivezl z mistrovství světa v Singapuru sedm medailí, z toho čtyři zlaté. Do bazénu přitom původně chodil hlavně proto, že ho plavání bavilo. Časem se z něj stala rutina, bez které už mu něco chybí. „Měl jsem dva týdny volna a už jsem chtěl jít zpátky do bazénu,“ řekl.
Dnes během jednoho tréninku uplave zhruba pět až sedm kilometrů. Náplň se mění podle části sezony, jiné tréninky má na začátku přípravy, jiné před závody. Nejtěžší je pro něj stále technika a opravování chyb, které už má zažité. „Trenér říká, sto kilometrů na to, abych něco pořádně opravil,“ popsal Kratochvíl. Trenér ho proto při plavání stále opravuje a snaží se jednotlivé detaily postupně zlepšovat.
První úspěch
Medaile už má doma z největších světových akcí. Nejvýš cení trojici z paralympijských her v Paříži, dobře si ale pamatuje i jeden z prvních velkých úspěchů v Berlíně. Jako děti tam měli dostávali malé „plecháčky“, ve velkých finále se ale rozdávaly mnohem hezčí medaile, kterou David popsal jako vlnu. „Tu jsem chtěl vždycky získat. Když jsem dostal svoji první, byl to pro mě asi první opravdu velký úspěch,“ vzpomínal Kratochvíl.
Kratochvíl už dokázal překonat i vlastní světový rekord. Podruhé tak posunul hranici, kterou předtím sám nastavil. „Je to hustý. Člověk překoná zároveň svůj osobák a ty už teď nepadají tak často,“ popsal. Kde má svůj limit, zatím sám neví. „Doufám, že tam ještě žádný není, protože se chci dál zlepšovat.“ Podle něj je navíc těžší se na vrcholu udržet než se na něj dostat. „Je důležité brát ten sport s pokorou a nemyslet si, že když vyhraju jednou, tak vyhraju podruhé.“
Konkurovat zdravým?
Další cíl si splnil nedávno - výkonnostně se přiblížit zdravým plavcům a dostat se mezi lepší závodníky alespoň na republikové úrovni. Kvůli tomu, že nevidí, pro něj není jednoduché držet v bazénu úplně rovný směr a čas ztrácí také při obrátkách. „Můžu mít rychlost, jakou chci, ale tohle asi nejde úplně překonat,“ popsal. Právě na vyšší úrovni už přitom rozhodují desetiny.
V polovině října se Kratochvíl v rámci Plzeňských sprintů vůbec poprvé v kariéře představil na Českém poháru po boku sportovců bez hendikepu. Jeho nejlepším umístěním bylo 44. místo na 400 m kraulem, tedy v jeho nejsilnější disciplíně.
Jeden konkrétní sportovní vzor nemá. Obdivuje všechny vrcholové sportovce, protože sám ví, co za výsledky stojí. Každodenní tréninky, únava i dny, kdy se člověku vůbec nechce. „Občas není den, kdy to jde. V tom je ten obdiv, že ten sportovec vydrží,“ řekl. Podle Kratochvíla lidé zvenčí často vidí hlavně výsledek, už méně to, kolik práce mu předchází.
Kratochvíl se stal 128. osobností projektu Kořeny osobností. V Botanické zahradě v Troji už před ním svůj strom vysadili například Václav Havel, Věra Čáslavská, Dana a Emil Zátopkovi, Ester Ledecká, Martin Doktor, Miloš Forman nebo sir Nicholas Winton. Mezi sportovci je Kratochvíl nejmladším, který se do projektu zapojil. Můžeme tak říct, že krátce po osmnáctých narozeninách převzal David Kratochvíl od prezidenta Petra Pavla Medaili Za zásluhy v oblasti sportu. Teď, před devatenáctými narozeninami, má nově také svůj strom v Botanické zahradě v Troji.
