Medvědi děsí Japonsko: Už 13 mrtvých a 238 zraněných, útoků dál přibývá
Setkání lidí s medvědy v Japonsku prudce přibývá. Za poslední sledovaný rok úřady zaznamenaly přes 50 tisíc pozorování těchto šelem, 238 zraněných lidí a 13 obětí na životech. Medvědy žene blíže k obydleným oblastem nedostatek potravy, klimatické změny i úbytek lovců, upozornila Deutsche Welle. Země proto zkouší nejrůznější řešení, například robotického vlka nebo umělou inteligenci.
Americký vědec Jeff Kingston vděčí za svůj život svým psům. V roce 2014 ho na horské stezce ve středním Japonsku napadl medvěd, který ho srazil do křoví a pokračoval v útoku. Šelmu nakonec odehnali až Kingstonovi psi.
Zraněný muž se s krví stékající po obličeji dokázal dostat do nedaleké nemocnice, kde mu lékaři ránu uzavřeli devíti stehy. Jizvy po medvědích drápech mu zůstaly na čele, pažích i ramenou.
„V horách jsem medvědy potkal asi stokrát a přibližně patnáctkrát se proti mně rozběhli,“ uvedl Kingston podle Deutsche Welle. Zvířata jsou podle něj v posledních letech agresivnější a hladovější než dříve. Hned následující rok musel odehnat dalšího medvěda obranným sprejem, šelma se k němu přiblížila na pouhý metr.
Přes 50 tisíc pozorování
Japonská vláda ve své zprávě o životním prostředí označila medvědy za vážnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost. Ve finančním roce končícím 31. března bylo v zemi zaznamenáno přes 50 tisíc pozorování medvědů. Při střetech utrpělo zranění rekordních 238 lidí a dalších 13 zemřelo.
Letošní čísla naznačují, že rekord může být brzy překonán. Od začátku dubna bylo při útocích zraněno nejméně 25 lidí a čtyři další zemřeli.
Medvědi se navíc neobjevují pouze v odlehlých horských oblastech. Jednoho zachytily bezpečnostní kamery přímo v nákupní pasáži ve městě Ucunomija. Při jiném útoku černého medvěda ve Fukušimě utrpěli zranění čtyři lidé. V květnu byl při túře v oblasti Okutama na západě Tokia vážně zraněn také ruský turista.
Hlad, teplejší počasí a méně lovců
Podle přírodovědce Kevina Shorta stojí za rostoucím počtem střetů několik faktorů. Jedním z hlavních je úbytek tradičních míst, kde medvědi nacházejí potravu. Pokud nemají dostatek bukvic a žaludů, vydávají se na zemědělskou půdu a rýžová pole poblíž vesnic a měst. Lákají je také jabloně a tomely (plodící kaki aj.), ale i popelnice, kde se snadno dostanou k potravě.
Situaci zhoršuje i úbytek lovců ve venkovských oblastech. Medvědi se kvůli tomu odvažují častěji do předměstí a postupně ztrácejí strach z lidí. Výzkum utracených zvířat podle Shorta ukázal, že jejich stres při kontaktu s člověkem klesá. Vyrůstá tak nová generace medvědů zvyklých na blízkost vesnic a obydlených oblastí.
Dalším problémem je globální oteplování, které ovlivňuje množství ořechů a bobulí před zimním spánkem. V horších letech musejí medvědi hledat potravu déle a mohou být agresivnější. Teplejší zimy a časný příchod jara navíc způsobují, že se probouzejí dříve a při hledání potravy pronikají na předměstí.
Pomoci mají robotický vlk i umělá inteligence
Japonská vláda vyzvala více obyvatel venkova, aby se zapojili do lovu. Některé oblasti ale sázejí také na moderní technologie. Společnost z ostrova Hokkaidó vyvinula robotického strašáka nazvaného Monster Wolf. Zařízení připomíná nadživotně velkého vlka s dlouhou srstí a očima, které při zaznamenání pohybu svítí červeně. Od začátku dubna firma obdržela 50 objednávek, tedy více než obvykle za celý rok.
Výzkumník Jusuke Fukazawa z tokijské Univerzity Sophia zase vytvořil systém využívající umělou inteligenci. Ten z environmentálních a historických údajů vypočítává pravděpodobnost setkání s medvědem na ploše jednoho kilometru čtverečního. Přesnost systému se podle jeho autora podařilo zvýšit na 70 procent.
K vývoji ho přiměl prudký růst počtu hlášených setkání. V severojaponské prefektuře Akita jich v roce 2022 zaznamenali přibližně 800, o rok později už více než 3900. Fukazawa upozorňuje, že hladová zvířata při hledání potravy stále častěji riskují kontakt s lidmi.














Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.