Revoluční zlevnění satelitů? Muskova obří raketa dosáhla oběžné dráhy, je největší v historii

Už Muskova raketa Falcon 9 přinesla revoluci kosmických letů, každým rokem překonává rekordy – loni startovaly 165krát, což představovalo přesně polovinu všech orbitálních startů na světě. Díky vysoké kadenci a opakované využitelnosti prvního stupně (menší druhý stupeň shoří v atmosféře) SpaceX výrazně zlevnila vynášení družic. Starship má přinést ještě další snížení cen, opakovaně totiž bude startovat celá a při jedné misi vynese na orbitu podstatně víc. Současná verze slibuje 100 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu (Falcon 9 standardně 17,5 tuny), následující ještě dvojnásobek.

Při všech předchozích zkušebních letech Starship utnula své motory předčasně, aby nedosáhla tzv. první kosmické rychlosti (28 440 km/h). Kdyby se stala neovladatelnou, tak jako tak by ji atmosféra zbrzdila a loď by při sestupu shořela – to aby nepřekážela na oběžná dráze, každý šrot navíc je pro satelity zbytečný rizikem. Naposledy už, 25. července při 13. startu, vypustila 20 satelitů Starlink a po hodině se vrátila na Zem prakticky bez úhony, pomalu a kontrolovaně sestoupila do Indického oceánu.

Selhal motor

Čtrnáctý test vypadal ze začátku jako čistá práce, první stupeň odvedl svou práci a vrátil se zase k Zemi - zpomalil a hladce skončil ve vodách Mexického zálivu. Druhému stupni však po pár minutách vynechal jeden z šesti motorů. Ostatní ho nahradily, inženýři však měli obavy z dalších komplikací a chvíli to vypadalo, že orbitální pokus vzdají. Nakonec se rozhodli s misí pokračovat a zaveleli raketě k dalšímu zážehu, po skoro půlhodině letu a zhruba ve 250kilometrové výšce tak Starship dosáhla oběžné dráhy.

Následovalo postupné vypuštění 26 družic internetové konstelace Starlink, poprvé se na orbitu dostala třetí verze - každý měří sedm metrů na délku a váží podle spekulací mezi 1200 kg a 2 tunami. 

Loď měla obletět Zemi šestkrát a po zhruba deseti hodinách sestoupit do oceánu. Let se však zkrátil na tři hodiny osm minut, což stačilo ke dvěma oběhům Zeměkoule. Nad hladinou Tichého oceánu zažehla motory k brždění a pomalu sklouzla do vody - přesto se přistání neobešlo bez plamenů. Přistání předchozí mise bylo jemnější, i tak lze to poslední považovat za sukces.

Dříve Musk uvedl, že do konce roku by Starship měla být plně opakovaně použitelná, podobně jako běžné dopravní letadlo. Do naplnění tohoto cíle však firmě zbývá ještě řada kroků.

Tak jako tak už SpaceX usilovně pracuje na výrobních i logistických kapacitách. Zatím Starship startuje z vlastního kosmodromu Starbase v Texasu, takřka hotová je už i rampa v rámci obřího Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, hlavním kosmodromu NASA. První start by mohl být už za pár týdnů.

Koncem srpna firma spolu s guvernérem Louisiany ohlásila budování dalšího kosmodromu v tomto jižním státě. „Starbase Louisiana bude ve finále disponovat více než tuctem odpalovacích věží, což umožní přes 30 vzletů lodi Starship denně, a stane se tak největší startovací základnou na Zemi!“ uvedl na síti X Elon Musk. První avizoval na rok 2029.

Příběhy Nový kráter na Měsíci: Může za něj Muskova raketa!

Vedle komerčního provozu na oběžné dráze SpaceX chystá také verzi Starship pro přistání na Měsíci pro NASA, k čemuž musí vyvinout ještě další variantu – orbitální tankery, které budou vynášet palivo pro Starship mířící dál za oběžnou dráhu, výhledově i k Marsu.

Video se připravuje ...

Děsivá podívaná: Muskova raketa vybouchla za letu, hořící trosky ozářily nejen USA.

Zdroj: reprofoto X