Video se připravuje ...
Zelenskyj ukázal během 4. výročí války na Ukrajině vládní bunkr v Kyjevě
Putin: Na střet s Evropou se nechystáme! Podobně „uklidňoval“ Ukrajinu 9 dní před invazí
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což ale Moskva podle něj odpovídá humanitárními prostředky.
Rusko v květnu oznámilo, že hodlá žalovat Lotyšsko a jeho sousedy Litvu a Estonsko u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu za údajné porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země porušování práv menšin popřely a obvinily Moskvu, že využívá ruskou etnickou menšinu k vyvolávání napětí.
V Lotyšsku, které je stejně jako zbývající dva pobaltské státy členem NATO i Evropské unie, žije početná rusky mluvící menšina. Lotyšsko hraničící s Ruskem i Běloruskem coby spojenec Ukrajiny čelí od začátku rusko-ukrajinské války tomu, co označuje za hybridní útoky ze strany Moskvy.
Před možným testováním soudržnosti NATO varovali tento měsíc v rozhovorech s listem The Guardian představitelé několika evropských zpravodajských služeb. Polský premiér Donald Tusk rovněž upozorňoval na možnost akcí, jejichž cílem by mohlo být otestování reakce Severoatlantické aliance.
Německá Národní bezpečnostní rada, složená z představitelů silových ministerstev, armády a tajných služeb, tento měsíc uvedla, že Německo zůstává cílem ruských hybridních útoků. Německo zaznamenalo v srpnu incident na letišti Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Berlín odpovědnost připsal Moskvě, která to odmítla.
O Ukrajině mluvil před invazí podobně
Podobná ujištění přitom přicházela z Moskvy také v měsících a týdnech před ruskou invazí na Ukrajinu. Už 23. listopadu 2021, kdy rostlo napětí kvůli soustřeďování ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko „nehodlá na nikoho útočit“ a nemá žádné agresivní plány.
Ještě 31. ledna 2022 Moskva stejné tvrzení opakovala přímo na půdě OSN. Ruský velvyslanec Vasilij Něbenzja při jednání Rady bezpečnosti tvrdil, že neexistují důkazy, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit, a západní země obvinil z vyvolávání paniky. Podle oficiálního záznamu OSN Moskva tvrdila, že žádná invaze není plánována.
Válka na Ukrajině
Mrazivá slova z Moskvy: Tohle je začátek skutečné války, hřímá Lavrov kvůli Lipsku
A 15. února, pouhých devět dní před začátkem rozsáhlé invaze, mluvil o možnosti války přímo Putin. Po jednání s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem dostal otázku, zda Rusko chce válku v Evropě. Putin odpověděl, že samozřejmě ne, a argumentoval tím, že právě proto Moskva předkládá návrhy na vyjednávání.
O devět dní později, 24. února 2022, Putin oznámil zahájení takzvané „speciální vojenské operace“ a ruská vojska zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu. V okamžiku, kdy útok začínal, Rada bezpečnosti OSN právě jednala o snaze odvrátit rozsáhlý konflikt.
15:52
Dnes
Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.
12:20
Dnes
Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Témata:
Související
