Kuchařová, Daniel Black a další „posily“ vládní rady: Parodie a absurdní postavičky, čílí se kritici
V pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO) do Rady vlády pro lidská práva sedm nových členů. Mezi nimi je však řada kontroverzních jmen, například právník hájící ultrakatolické organizace Jakub Kříž, aktivista proti tranzicím Daniel Black či topmodelka Taťána Kuchařová. Proti jejich dosazení se vymezily lidskoprávní organizace i opoziční poslankyně.
Jmenování nových kontroverzních členů neuniklo pozornosti lidskoprávních organizací, které ukázaly veřejně své znepokojení. Pozornost jde zejména ke třem novým členům: Danielu Blackovi, Jakubu Křížovi a také Taťáně Kuchařové.
„Česká realita zase jednou předčila vlastní parodii,“ komentoval na síti X situaci novinář Filip Titlbach, který se sociálním a menšinovým tématům dlouhodobě věnuje
Na místa odborníků přišli nekvalifikovaní?
„Zapadá to do trendu, kdy schopné lidi ve vládních poradních orgánech nahrazují absurdní postavičky s ještě absurdnější agendou, která je mnohdy v přímém rozporu se smyslem těchto institucí,“ uvedl pro Blesk Jakub Ježek z lidskoprávní platformy Mnoho světů.
Vše o komunálních volbách 2026: Kdy proběhnou, jak správně volit a kde sledovat výsledky
„Je mi smutno, když vidím ty, co ještě včera dupali po základních lidských právech, například po právu na důstojný život či na ochranu zdraví, jak se dnes pasují do role expertstva na tuto agendu,“ dodal.
„Zarazilo mě to, protože si vzpomínám, že když se dělaly změny na Úřadu vlády, pan premiér i paní Tünde Bartha nás uklidňovali s tím, že na našem hlasu stále záleží a je potřeba, aby rady fungovaly dobře a expertně,“ popsala pro Blesk ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.
„A pak spousta kvalitních kandidatur neuspěla, zatímco jsou tam problematická jména, jejichž působení rozhodně nesouvisí s ochranou lidských práv,“ dodala, zatímco dokumentarista Lukáš Houdek na svém facebooku uvedl, že jde dle něj o pokračující orbanizaci Česka.
„Možná se mýlím, ale věřím, že to je jistě z její hlavy, stejně jako likvidace lidskoprávní agendy na Úřadu vlády,“ dodal Houdek. „Odborníci a odbornice s dlouholetou praxí z ní po reorganizaci odešli a na jejich místa přicházejí lidé, kteří otevřeně prosazují omezení práv zranitelných skupin,“ uvedla na svých sociálních sítích organizace Trans*parent.
Průvodce senátními volbami 2026: Způsob hlasování, termíny a přehled všech kandidátů
Na nízkou odbornost nových členů ukazují i další. „Člověk bez jakékoli kvalifikace, kadeřník, šiřitel nenávistného a transfobního obsahu a zakladatel neziskovky, která si klade za cíl plošně zakázat tranzice v ČR a to i pro dospělé lidi, se právě stal členem Rady vlády pro lidská práva. Ne, tohle není vtip. To se opravdu stalo,“ řekla k Danielu Blackovi na sociálních sítích moderátorka a aktivistka Lenka Králová. Právě s Královou má Black dlouhodobý spor, vulgárně ji oslovuje v mužském rodě a označuje ji za „pedofila“ nebo „úchyla“.
„Kozel zahradníkem,“ říká poslankyně
Nové složení vzbudilo také zájem opozičních političek. „Směřování lidskoprávní agendy v Česku se posunulo výrazně k ultrakonzervativním pozicím. Česká společnost však je tolerantní. Tak se ptám, zda takové složení odpovídá náladám ve společnosti nebo jen partě pár lidí, kteří si z lidských práv udélali vlastní hřiště,“ napsala na X poslankyně a členka sněmovního výboru pro lidská práva Vendula Svobodová (Piráti).
Michaela Šebelová (STAN) situaci označila za vládnutí způsobem „kozel zahradníkem“. „Opravdu máte takovou ostudu zapotřebí?“ ptala se poslankyně premiéra na sociální síti X.
„Vládě bude nově radit Daniel Black, člověk, který chce absolutní zákaz tranzic. Tak jako v Rusku,“ podotkla poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, zvolena za Piráty). „Není možné, aby vládě v otázkách lidských práv radili lidé, kteří je chtějí ve skutečnosti omezovat,“ dodala její stranická kolegyně Gabriela Svárovská (Zelení, zvolena za Piráty) ve videu na Instagramu.
Zmocněnkyně neví, proč uspěli
„Tyto dotazy musíte směřovat na Úřad vlády, protože já neznám na tyto otázky odpověď,“ uvedla na dotazy Blesku ohledně personálního obsazení zmocněnkyně vlády pro lidská práva a místopředsedkyně rady Taťána Malá (ANO).
„Nominace nových členů vládních rad, tedy poradních orgánů vlády, probíhaly v souladu s jejich statuty. Při posuzování jednotlivých nominací probíhaly konzultace s příslušnými resorty i oddělením poradců předsedy vlády,“ upřesnila Blesku tisková mluvčí Vlády Karla Mráčková.
Magazín Qult uvedl, že podle jeho zdrojů stojí za novým obsazením Rady vlády pro lidská práva šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha a poradkyně premiéra pro svobodu projevu Natálie Vachatová.
Bartha je autorkou velkých květnových změn na Úřadu vlády, díky kterým přišly o práci desítky odbornic a odborníků, poradkyně Vachatová je zase úzce spojena se Společností pro obranu svobody projevu.
Centrum proti hybridním hrozbám (CHH) spadající pod ministerstvo vnitra v roce 2023 přitom u SOSP upozornilo na to, že používá některé problematické postupy, jako jsou manipulativní sdělení, šíření dezinformací či konspirační uvažování. Někteří komentátoři dokonce uvádějí, že SOSP pomáhá šířit proruské narativy.
Pozdvižení budí tři jména
Pozornost vzbudila zejména tři jména - jedním z nich je i topmodelka Taťána Kuchařová, která se v roce 2006 stala Miss České republiky a Miss World. O dva roky později založila nadaci Krása pomoci, která je zaměřena na pomoc seniorům a s tím související otázky stárnutí populace a mezigeneračních vztahů. Právě díky tomu ji vláda jmenovala. Do hledáčku médií se však také dostala kvůli mediálně propíranému rozvodu s jejím tehdejším manželem Ondřejem Brzobohatým.
Druhým jménem je Daniel Black, Ten v osmnácti letech podstoupil tranzici, o čtyři roky později se však vrátil k mužské roli a podstoupil tzv. detranzici. Dnes tvrdě kritizuje lékaře i LGBT komunitu, je hlavní tváří spolku Based Initiative, ve kterém kromě něj působí i například dětská neuroložka a exsenátorka Alena Dernerová (SD-SN), která v posledních volbách do dolní komory kandidovala za hnutí Stačilo!
Třetím jménem vzbuzujícím nelibost je právník Jakub Kříž. Ten se do povědomí veřejnosti dostal před čtyřmi lety, kdy jej skupina senátorů chtěla navrhnout na místo zástupce ombudsmana. Tehdy Křížovi chyběl jeden hlas a proti jeho jmenování se postavilo 35 organizací, včetně Centra Paraple, Konsentu, Ekumenické akademie nebo sdružení Jsme fér.
Právník z Univerzity Karlovy spolupracoval s Aliancí pro rodinu a Hnutím pro život či s mezinárodními ultrakonzervativními sítěmi, jako je Opus Dei. Vrcholní členové Opus Dei v Latinské Americe byli přitom souzeni za otroctví a obchod s lidmi, zejména mladými ženami. Kříž zastává konzervativní názory, včetně absolutního odmítnutí manželství pro všechny či potratů. „Dlouhodobě se věnuje rodinnému právu a ochraně života,“ zdůvodnila jeho jmenování vláda.






















Radit