Právník u hlavní líčení vinu popíral, pobodání souseda dýkou označoval za nutnou obranu. Domníval se, že muž střílel diabolkami po jeho psech, což ale napadený popřel. Podle dřívějšího svědectví starostky terorizovali Matouškovi dobrmani vesnici a napadali její obyvatele.
Matouškovi hrozilo 12 až 20 let odnětí svobody. Vedle pokusu o předem rozmyšlenou vraždu ho justice shledala vinným také z nebezpečného vyhrožování a výtržnictví. Advokátovi přitížilo, že neprojevil sebereflexi ani lítost nad činem.
Verdikt Krajského soudu v Praze potvrdil vrchní soud. „Útok byl veden velice nebezpečnou zbraní. Nebýt duchapřítomné obrany poškozeného, skončil by nejspíše jeho smrtí,“ uvedl předseda odvolacího senátu Robert Fremr. Advokát zaútočil zezadu, na horní polovinu těla.
Matoušek si u vrchního soudu stěžoval na šikanu ze strany obyvatel obce, na nečinnost policistů i na prvostupňový soud. „Tři roky tahám z fen diabolky. Tři roky na mě všichni kašlali a nechali mě se trápit,“ zdůraznil tehdy.
Podle pravomocného verdiktu se Matoušek 10. září 2024 ozbrojil doma v Hvozdnici u Prahy velkou historickou dýkou a zaútočil s ní na horní polovinu trupu a krk souseda, který sekal trávu. Muž první dva údery vykryl rukou, takže ho advokát zasáhl nad ucho a do předloktí. Třetím úderem ho trefil pod žebra, díky sousedově obranné reakci ale rána nebyla hluboká. Poté Matoušek z místa odešel. O půl roku dříve podle verdiktu sprostě vyhrožoval kolemjdoucí sousedově dceři a vyjádřil zájem usmrtit jejího otce.
Po dobu trestního stíhání měl Matoušek pozastavený výkon advokacie, což platí dosud. O vyškrtnutí pravomocně odsouzeného právníka ze seznamu advokátů rozhoduje profesní komora.
