Video se připravuje ...
Pavel v New Yorku: Setkání se šéfem OSN i příchod na Valné shromáždění
Trump v OSN: Vyženu Írán do pekla bez šance na přežití. A chválil NATO a Melanii
Peklo, žádná naděje... Donald Trump na Valném shromáždění OSN vyhrožoval Íránu, aby ho dotlačil k "dohodě", která ze země prý může udělat jednu z nejsilnějších na Blízkém východě, ba na světě. Vedle toho absolvoval jednání se zahraničními lídry včetně Volodymyra Zelenského.
Donald Trump pojal začátek svého projevu jako reklamu na USA – vychválil nejsilnější armádu světa i největší ekonomiku. „Máme nejžhavější zemi na světě,“ pochvaloval si výsledky svého vládnutí a vyjmenoval třeba, o kolik klesla kriminalita v některých městech, nebo velebil nepropustnost hranic.
Pak přesměroval svůj projev na Írán. Zopakoval, jak americké bombardování zemi položilo na lopatky, přesto ale hrozil další válkou. „Musím učinit velké rozhodnutí: Uzavře se dohoda s Íránem, která jim umožní obnovit a vybudovat zemi daleko lepší, než kdy byla – možná jednu z největších na Blízkém východě, ba na světě. Nebo islámskou republiku zlikviduji? A to rychle, nedám jim šanci zase zabíjet a ničit lidi a země. Vyženu je do pekla bez šance na přežití, bez naděje na budoucí velikost pro příští generace? Ale já věřím, že dohodu uzavřeme.“
Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil na konci února, kdy Spojené státy společně s Izraelem ze vzduchu zaútočily na Írán. Jedním z hlavních důvodů, kterými útok obhajovaly, byla snaha zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Írán dlouhodobě tvrdí, že o jaderné zbraně neusiluje. V důsledku konfliktu je výrazně ochromena lodní doprava Hormuzským průlivem, který je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu. Cena ropy je tak nyní citelně vyšší než před konfliktem.
Dnes v New Yorku američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner na okraj zasedání Valného shromáždění jednali s íránskou delegací, schůzka trvala tři hodiny, řekl novinářům Trump. Schůzku označil za velmi dobrou a dodal, že další jednání je plánováno na „velmi blízkou budoucnost“.
Dohoda o Grónsku
V další části projevu americký prezident avizoval dohodu s Dánskem o Grónsku, kterou posléze podepsali právě v sídle OSN. Výsledkem mají být mimo jiné „dvě velmi velké vojenské základny“ na arktickém ostrově.
„Dohoda je trojnásobné vítězství,“ řekl pak při podpisu grónský premiér Jens-Frederik Nielse, užitek z ní budou mít nejen USA, ale i Grónsko a Dánsko. Dohoda podle něj bere v úvahu obyvatele Grónska a jejich práva a také rozvoj země. „Dohoda posouvá obrannou smlouvu z roku 1951 do roku 2026,“ dodal.
Zmíněná obranná dohoda z roku 1951 umožňuje USA budovat v Grónsku vojenská zařízení, pokud o tom předem informuje místní úřady. Trump ale od loňského návratu do Bílého domu označoval stávající ujednání za nedostatečné a tvrdil, že USA by měly arktický ostrov získat. Nevyloučil ani použití síly. Uváděl, že ostrov je pro USA strategicky významný a Dánsko není v oblasti schopno čelit Číně a Rusku.
Pochvala NATO
„Také to hodně posiluje NATO,“ dodal Trump k dohodě v projevu na Valném shromáždění a pozdravil šéfa aliance Marka Rutteho. „NATO posiluje jako nikdy dřív, zvládá věci, jaké by nikdo nepovažoval za možné,“ uvedl prezident s odkazem na závazek navýšit vojenské výdaje až k 5 % HDP. „Bude to pro ně daleko větší ochrana.“
„Nadále usilujeme o ukončení ničivé války mezi Ruskem a Ukrajinou, která každý měsíc zabíjí tisíce a tisíce lidí,“ prohlásil, načež vychválil svou choť Melanii. „Také chci vyzdvihnout mimořádnou práci naší skvělé první dámy, která zajistila bezpečný návrat mnoha vysídlených ukrajinských a ruských dětí zpátky domů k jejich rodinám. Moc díky, první dámo,“ prohlásil, aniž přímo svou manželku jmenoval.
Ostrý byl Trump i vůči dalšímu znepřátelenému režimu. „Usilujeme o zásadní změnu situace na Kubě, kde je komunistický režim pod velkým tlakem, největším tlakem, jakému kdy čelil. Je to naprosto selhávající stát, selhává jako nikdy předtím a padne. Komunismus se do Ameriky nikdy nedostane, zato svoboda přijde na Kubu,“ řekl šéf Bílého domu v projevu před Valným shromážděním OSN s tím, že Washington vede jednání s Havanou.
Po jeho slovech kamera v živém vysílání ze zasedání Valného shromáždění OSN zabrala kubánskou delegaci, která se na protest zvedla a odešla ze sálu.
Burnham i Zelenskyj
Po projevu před všemi se americký prezident setkával s dalšími světovými lídry. Seznámil se s čerstvým premiérem Spojeného království Andym Burnhamem.
Trump po schůzce, na níž politici mluvili mimo jiné i o Ukrajině, Falklandských ostrovech a obchodu, levicového politika a dosavadního primátora Manchesteru označil za „rozeného podnikatele“. „Tento vztah je pro nás velmi důležitý a budeme na něm dále stavět,“ řekl britský premiér.
„Věřím, že tuhle válku skončíme a že nám prezident Trump pomůže válku ukončit,“ řekl na začátku setkání s americkým protějškem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím poděkoval Američanům za pomoc poskytnutou jeho zemi a za protiruské sankce.
Jeden z novinářů se Trumpa zeptal, zda si stále myslí, jak loni v OSN americký prezident prohlásil, že Ukrajina může získat zpět všechna území, která Rusko nyní okupuje. Trump odpověděl, že věří v dohodu, ale nebude říkat, jak dohoda bude vypadat. Uvedl také, že ruský prezident Vladimir Putin by válku chtěl ukončit.
Pavel daleko nahoře
Český prezident Petr Pavel v OSN vystoupí s národním projevem ve středu, ale dnešního zahájení rozpravy se zúčastní. Poprvé od svého nástupu do úřadu se letos zasedání Valného shromáždění zúčastní český ministr zahraničí Petr Macinka. Česká delegace sedí v sále na kraji a nahoře.
Rozprava, která potrvá do 28. září a má tradičně dopolední a odpolední blok, v nichž vystupují lídři členských států, se podle médií bude zřejmě věnovat i dalším aktuálním tématům, jako je globální změna klimatu, vývoj a hrozby spojené s umělou inteligencí či světové konflikty. Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se od roku 2022 brání ruské invazi, se na okraj zasedání Valného shromáždění setká s Trumpem. Kromě toho by se šéf Bílého domu podle médií měl sejít také s novým britským premiérem Andym Burnhamem.
Řada státníků, včetně kanadského premiéra Marka Carneyho, Macrona a Burnhama, se v sídle OSN zúčastní schůzky na vysoké úrovni o izraelsko-palestinském konfliktu.
Do New Yorku by měl podle íránských médií dorazit také íránský prezident Masúd Pezeškján. Spojené státy v této souvislosti minulý týden informovaly, že íránské delegaci udělí víza, která ale budou podléhat omezením. Děje se tak na pozadí pokračujícího konfliktu, který začal koncem února americko-izraelskými údery na Írán.
Témata:
Související
Bodejť by nechválil NATO, když mu všichni členové sypou do kasičky miliardy a on je ještě drze okrádá na cenách ropy a vysokými cly.