Video se připravuje ...
Witkoff a Kushner u Putina
Napadení NATO Ruskem není pravděpodobné, míní analytici. Varovali před sabotážemi
Rusko nyní nemá zájem na otevřeném vojenském konfliktu se Severoatlantickou aliancí (NATO) a jeho schopnosti otevřít další větší ozbrojený konflikt jsou kvůli válce na Ukrajině výrazně omezené. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotazy ČTK. Za pravděpodobnější považují pokračování sabotáží či dalších nepřátelských aktivit.
Vyjádření analytiků přicházejí po sérii varování evropských představitelů a zpravodajských služeb před možnými dalšími kroky Ruska. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka o víkendu pro britský list Guardian připustil, že možný ruský útok, včetně omezeného vpádu na území některého členského státu NATO, by mohl přijít v řádu měsíců. Zároveň očekává zesílení ruské sabotážní kampaně v Evropě.
Polský premiér Donald Tusk minulý týden s odkazem na informace zpravodajských služeb varoval před ruskými hybridními útoky s využitím dronů a raket proti evropským zemím podporujícím Ukrajinu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že Rusko vede proti Česku hybridní válku.
Příprava je na místě
Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že není pravděpodobné, že by Rusko v horizontu měsíců přistoupilo k vojenskému napadení. Upozornil především na rozdíl mezi tím, zda je určitý scénář možný, a tím, nakolik je pravděpodobný. I přesto se státy podle něj mají připravovat i na události s malou pravděpodobností, pokud by měly velmi závažné následky.
Rusko podle Bahenského už nyní provádí napříč Evropou široké spektrum sabotáží a dalších nepřátelských kroků. Za krajní scénář označil například omezené narušení území některého ze států NATO. Možný je podle něj také raketový útok, který by způsobil větší škody a Rusko by ho vydávalo za náhodný.
Schopnosti Ruska jsou nyní podle Bahenského výrazně omezené. Moskva by podle něj podobné kroky nepodnikala, pokud by předpokládala, že povedou k ozbrojenému střetu. Může se ale přepočítat a podniknout omezenou akci, která následně vyeskaluje. Nebylo by to podle Bahenského ani poprvé, co Rusko provedlo špatnou kalkulaci.
„Rusko aktuálně nemá vojenskou kapacitu na konvenční invazi do Evropy a otevření další fronty. Dostatečné schopnosti má ale na omezenou vojenskou akci, například útok pomocí dronů nebo přeshraniční pozemní operaci na východním křídle NATO, například v Pobaltí,“ míní Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Cílem takové akce by podle Smetany mohlo být otestování schopnosti členských států NATO reagovat na dílčí ruskou provokaci. Moskva může podle něj pracovat s předpokladem, že se spojenci včetně Spojených států neshodnou na aktivaci článku 5 o kolektivní obraně ani na podobě společné odpovědi. „To může vést k politické krizi uvnitř aliance a k jejímu oslabení,“ dodal.
Šedá zóna
Rusko také podle Vlastislava Břízy z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v současnosti nemá zájem na otevřeném konfliktu s NATO. Válka na Ukrajině podle něj váže značnou část ruských vojenských, ekonomických i lidských kapacit a otevření další fronty proti výrazně silnější alianci by pro Moskvu znamenalo obrovské riziko s minimálním ziskem.
To podle Břízy neznamená, že Rusko nebude eskalovat. Výhodnější je pro něj podle Břízy ale působení v takzvané šedé zóně, kam zařadil sabotáže, kybernetické útoky, drony či využívání zástupných aktérů. „Cílem může být testování jednoty NATO a současně zastrašování evropské veřejnosti,“ řekl.
Rusko se podle Bahenského snaží demonstrovat schopnost škodit NATO a znejistit západní státy a jejich veřejnost tak, aby omezily podporu Ukrajiny. Moskva je podle něj přesvědčena, že slabina Evropy nespočívá nutně v ekonomických či vojenských schopnostech, ale v její vůli.
Smetana zdůraznil, že zmíněné teze neznamenají, že se takový scénář naplní nebo že by případný ruský předpoklad o nejednotné reakci NATO byl správný. „Určitě není nyní na místě panika, ale racionální pozornost věnovaná reálné hrozbě a možným preventivním opatřením,“ uvedl. Za důležité označil mimo jiné přípravu na krizovou komunikaci, zvýšenou ochranu kritické infrastruktury a koordinaci postupu členských zemí NATO vůči Rusku.
16:49
21. 9. 2026
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý v New Yorku setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura AFP. Do města, kde tento týden začíná zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), přijíždějí vrcholní představitelé zemí z celého světa. Očekává se, že oba prezidenti budou hovořit o válce na Ukrajině, která od února 2022 čelí ruské invazi.
Ukrajinský prezident již v neděli na sociálních sítích oznámil, že se s americkým prezidentem dohodl na schůzce v New Yorku; datum ale neupřesnil. AFP a list Ukrajinska pravda dnes s odvoláním na své zdroje informovaly, že hlavy obou států se setkají 22. září. Ještě v pátek přitom ukrajinský prezident nebyl na seznamu světových lídrů, s nimiž se Trump v New Yorku plánuje sejít.
14:12
21. 9. 2026
Rusko nyní nemá zájem na otevřeném vojenském konfliktu se Severoatlantickou aliancí (NATO) a jeho schopnosti otevřít další větší ozbrojený konflikt jsou kvůli válce na Ukrajině výrazně omezené. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotazy ČTK. Za pravděpodobnější považují pokračování sabotáží či dalších nepřátelských aktivit.
Vyjádření analytiků přicházejí po sérii varování evropských představitelů a zpravodajských služeb před možnými dalšími kroky Ruska. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka o víkendu pro britský list Guardian připustil, že možný ruský útok, včetně omezeného vpádu na území některého členského státu NATO, by mohl přijít v řádu měsíců. Zároveň očekává zesílení ruské sabotážní kampaně v Evropě.
13:43
21. 9. 2026
Voliči v Německu hledají alternativu ke stávající vládě, aby si zlepšili svoji ekonomickou situaci. Dnes to v reakci na volební úspěchy Alternativy pro Německo (AfD) řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Tato protiimigrační a proruská strana v nedělních volbách do zemského sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku získala přes 38 procent hlasů, drtivě vyhrála také před dvěma týdny v Sasku-Anhaltsku.
„Je přirozené, že Němci, nebo alespoň část z nich, hledají alternativu k současné vládě, aby si zlepšili svou situaci. Je to přirozený proces,“ citovala Peskova agentura TASS.
Témata:
Související
A co děláš ty, komisoniráte? 😁 😁 😁