Na shledanou v lepších časech. Václav Moravec v nejrozsáhlejším knižním rozhovoru Vlastním hlasem

16. září 2026
•
14:58

První knižní rozhovor s nejvýraznější tváří české politické publicistiky sleduje jeho cestu od dětství pod Orlickými horami přes dvaadvacet let Otázek Václava Moravce až k odchodu z České televize a vlastnímu médiu moravec.cz.

Zároveň je to historie české novinařiny od listopadu 1989 po současnost, vyprávěná z místa, odkud na ni bylo vidět nejlíp. Knihu vydává CNC Books v edici Reflex, předprodej začíná 14. září.

Takto podrobný rozhovor s Václavem Moravcem dosud nevznikl. „Dvaadvacet let jsem se ptal já a nikdy jsem nestál o to, aby mé soukromí zastínilo práci. Na tento projekt jsem přistoupil proto, že se na mém příběhu dá ukázat, co se s českými médii stalo od listopadu 1989. A také kde jsem se rozhodl špatně já sám,“ říká Václav Moravec.

Antikvariát Jiřího Nováka v Dělnické ulici je téměř vyklizený.
Praha - Zprávy Legendární antikvariát v Holešovicích definitivně skončí?! Stohy knih zmizely, zeje prázdnotou

Deset kapitol pokrývá celý život Václava Moravce – od roku 1974, kdy se narodil, až po současnost. Píše se v nich o velké rodině, ve které se šetřilo a chodilo do kostela a které režim příliš nepřál. Vysvětluje, proč do poslední chvíle nevěřil, že komunismus může padnout. Vzpomíná také na své začátky, kdy jako sedmnáctiletý gymnazista hlásil první zprávy do hradeckého rozhlasového studia. Vrací se k devadesátým létům v soukromých rádiích včetně Frekvence 1 a Evropy 2, kdy se pravidla teprve psala. Mluví o třech měsících v Chicagu, během nichž se rozhodoval, jestli se do médií vůbec vrátí. Přibližuje působení v české sekci BBC, která ho naučila, že je někdy lepší nebýt první. Líčí, jak přes prvotní skepsi vznikl pořad nesoucí jeho jméno, „jemu navzdory“. A také vypráví o tom, co obnáší být dvacet let značkou, na kterou v neděli čeká celá politická scéna a mnoho diváků u tradičního oběda.

Poslední třetina knihy patří tomu, o čem z obrazovky mluvit nemohl: žalobám a stížnostem, vylhané senzaci kolem jeho platu, politikům, kteří jeho pořad nejdřív bojkotovali a pak si ho chtěli podřídit, a České televizi, která ho v rozhodujících chvílích nepodržela. Rok 2025 líčí jako rok televizní imploze. Popisuje odvolání generálního ředitele, slabé vedení vystřídané ještě slabším a odchod dramaturgyně Hany Andělové, s níž pracoval dvě desetiletí. Vlastní odchod po dvaadvaceti letech pak ukazuje jako chvíli, kdy se principy staly silnějším motivem než kariéra.

Městečko Son (Thomas Enger, Johana Gustawsson): Zlověstné norské letovisko ukrývá krvavé tajemství. Odbornice na řeč těla Kari Voss, která sama zoufale pátrá po zmizelém synovi, vyšetřuje brutální vraždu dvou náctiletých dívek. Musí očistit nevinného chlapce a odhalit lži norské smetánky dřív, než ji zradí vlastní zkoušená mysl.
Kultura Tělo nelže, ale paměť je zrádná past. Městečko Son mistrně resuscituje severskou krimi

Osobní příběh zároveň zachycuje proměnu českých médií po roce 1989 z perspektivy člověka, který prošel soukromými rádii, BBC, veřejnoprávní televizí v době jejího největšího vlivu a jeho následné ztráty. Léta také učil budoucí novináře na katedře žurnalistiky a nakonec začal budovat vlastní internetové médium. V knize mluví o sporech uvnitř redakcí, o tom, jak snadno se v Česku stírá hranice mezi politikou a byznysem, o rozhodnutích, jež by dnes udělal jinak, a o ceně, kterou platí za nezávislost. A o kolezích: o těch, kteří odešli dřív, i o těch, kteří by už odejít měli.

Otázky kladl Martin Bryś, redaktor Reflexu. Se svým respondentem se poznal jako student na katedře žurnalistiky FSV UK. Kniha začala vznikat nedlouho po odchodu Václava Moravce z České televize v březnu 2026. Samotný rozhovor zabral zhruba čtyřicet hodin čistého času. Další desítky hodin si vyžádaly rešerše a zpracování finálního textu. Martin Bryś a Václav Moravec se hned na začátku dohodli, že kniha nebude obžalobou lidí, institucí ani bývalých kolegů.

„Velkou výzvou bylo najít rovnováhu mezi zpovědí celebrity a rozhovorem, který poodhalí procesy v zákulisí českých médií,“ říká autor a redaktor Reflexu Martin Bryś. „Ukázalo se, že v případě Václava Moravce jedno bez druhého nejde. Žánr ‚veselých historek z natáčení‘ se samovolně začal měnit v jakýsi thriller. Detaily zůstávaly podobně absurdní, ale celkově už to nebylo vtipné.“

Kniha je od 14. 9. v předprodeji na ikiosek.cz/knihy/reflex a na reflex.cz/knihy/moravec za 389 Kč. Kdo si ji předobjedná, získá knihu s podpisem Václava Moravce a Martina Bryśe. Dostane k ní také měsíční předplatné Reflex Premium, měsíc přístupu k podcastu Padni komu padni a měsíc přístupu na moravec.cz. Prvních 150 výtisků z předprodeje opatří Václav Moravec osobním věnováním. Předobjednávky bude vydavatel rozesílat od začátku listopadu.

Recenze: Svět, který přišel o slova, potřebuje Nazývačku
Kultura Recenze: Svět, který přišel o slova, potřebuje Nazývačku

Anotace

Hlas, který Čechy přes dvacet let provázel nedělním polednem, tentokrát sám odpovídá. Václav Moravec vypráví v knižním rozhovoru vlastní příběh: dětství na malém městě, studium žurnalistiky v čase, kdy se teprve učila svobodě, bujará léta v rádiu, dvacet let před kamerou, odchod z veřejnoprávní televize a rozjezd vlastního média. Především ale mluví o tom, co z obrazovky říct nemohl. O tlaku politiků a sporech uvnitř redakcí. O rozhodnutích, jež by dnes udělal jinak, o řemesle a jeho pravidlech, o blízkosti k moci a o ceně, kterou platí za nezávislost. A o kolezích: o těch, kteří odešli dřív, i o těch, kteří by už odejít měli. Tohle je kus novodobé historie české žurnalistiky zprostředkovaný z místa, odkud na ni bylo vidět nejlíp. A její snad nejvýraznější tvář tentokrát hovoří sama za sebe, vlastním hlasem.

Martin Bryś (1996) je absolvent katedry žurnalistiky FSV UK, kde patřil mezi studenty Václava Moravce. V Reflexu působí od roku 2020, píše reportáže „na vlastní kůži“ a komentuje českou i světovou politiku v časopise i jako spoluautor politického podcastu Padni komu padni.

Václav Moravec (1974) se narodil v Ústí nad Orlicí a vyrůstal v Letohradě. Novinářskou dráhu začal v rozhlase na přelomu 80. a 90. let a prošel soukromými stanicemi Evropa 2 a Frekvence 1. V letech 2001–2006 byl redaktorem a moderátorem české sekce BBC, za což získal Novinářskou křepelku. Od roku 2004 moderoval v České televizi Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Opakovaně získal cenu TýTý pro osobnost televizní publicistiky. Souběžně působí na Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK a na katedře produkce FAMU. Je autorem odborných knih o médiích. Spolupráci s Českou televizí ukončil v březnu 2026. V současnosti buduje vlastní nezávislý publicistický projekt moravec.cz.

Video se připravuje ...

 

Zobrazit celý článek

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi