Původ názvu Libně je poněkud nejasný. Podle staré pověsti ji měla založit kněžna Libuše a pojmenovat podle sebe, historici ale tento výklad odmítají. Pravděpodobněji název vznikl ze staročeského jména Luben nebo Liben, tedy „milovaný“, a označoval jeho dvůr či panství. Kdo oním dávným majitelem byl, se neví. První písemná zmínka o Libni pochází z roku 1363.
Praha převzala libeňský majetek, pohledávky i dluhy a místní obyvatelé získali práva a povinnosti Pražanů. Libeň si při spojení zároveň vymínila několik podmínek. Do čtvrti měla být přivedena pitná voda a moderní kanalizace, zdravotnická a hasičská služba se měla dostat na pražskou úroveň a vzniknout mělo také spojení s Holešovicemi přes Vltavu. Provizorní dřevěný most spojil obě čtvrti už v roce 1902, současný Libeňský most byl otevřen až v roce 1928.
Dnešní hranice mezi Prahou 8 a Prahou 9 vede přímo územím bývalé Libně. „Zatímco dnes máme vedle sebe Prahu 8 a Prahu 9, Libeň máme jen jednu,“ připomněl při výročí starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. S Libní jsou spojena například jména výtvarníka Vladimíra Boudníka, filozofa a básníka Egona Bondyho nebo spisovatele Bohumila Hrabala. Ten v Libni dlouhá léta žil a prostředí čtvrti se výrazně propsalo i do jeho tvorby.
Smlouva byla uzavřena před 125 lety
Na Libeňském zámku výročí připomněli starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS) a pražský radní Tomáš Slabihoudek (TOP 09), kteří symbolicky znovu podepsali smlouvu uzavřenou před 125 lety tehdejším libeňským starostou Josefem Voctářem a pražským primátorem Vladimírem Srbem. Voctář byl původně tesařem, později dlouholetým starostou Libně a stál za jejím povýšením na město i připojením k Praze. Při slavnostním aktu v roce 1901 předal Srbovi také klíče a pečeť města Libně.
Součástí připomínky bylo také odhalení zrestaurovaného tabla Poslední obecní výbor. Zachycuje členy posledního zastupitelského sboru samostatné Libně, který působil až do jejího připojení k Praze 12. září 1901. Dílo restauroval Petr Godothor a trvale je umístěno v budově archivu v Čimicích.
