Video se připravuje ...
Eurokomisař Šefčovič pro Blesk: Popsal let s Trumpem i vyjednávání s Čínou
Eurokomisař Šefčovič v Epicentru: Trump má tvrdý humor, letěl jsem s ním v Air Force One
Video se připravuje ...
V evropské politice se pohybuje přes dvě desetiletí, seděl v několika Evropských komisích a vyjednával s nejmocnějšími politiky světa. Slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič v Epicentru Blesku popsal nejen současné obchodní napětí mezi Evropou a Spojenými státy, ale také svoji osobní zkušenost s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S ním strávil celý den na palubě Air Force One. Trump je podle něj obrovský extrovert s velmi tvrdým humorem.
Šefčovič, který má pod sebou portfolio obsahující obchod a hospodářskou bezpečnost, interinstitucionální vztahy a transparentnost, jedná se zahraničními obchodními partnery Unie a snaží se vyjednat lepší podmínky pro mezinárodní směnu. A právě vztahy se Spojenými státy jsou jednou z nejcitlivějších oblastí jeho práce.
Unie od července zrušila cla na americké průmyslové zboží, zatímco Spojené státy na většinu evropského zboží dál uplatňují až 15procentní celní sazbu a na některé výrobky z oceli a hliníku dokonce cla dosahující 50 procent. V Epicentru Šefčovič vysvětloval, proč Evropská komise přesto považuje dosaženou obchodní dohodu s Washingtonem o zastropování cel za přijatelný kompromis.
„Já jsem tam přišel s návrhem, že bychom chtěli cla mezi USA a Evropou snížit, respektive úplně odstranit. Z politické reakce, kterou jsem dostal, ale bylo zřejmé, že Amerika prochází náročným obdobím,“ popsal Šefčovič své první jednání s představiteli nové americké administrativy.
Schůzka se přitom nekonala na žádném bezvýznamném místě. Šefčovič jednal v Rooseveltově místnosti Bílého domu, jen několik kroků od Oválné pracovny. Podle eurokomisaře je potřeba americkou celní politiku vnímat také v kontextu domácí politiky Donalda Trumpa. Jedním z témat, na kterých americký prezident vybudoval svoji politickou podporu, je totiž úbytek tradičních průmyslových pracovních míst.
„Klíčovou prioritou Spojených států amerických proto bylo navrácení průmyslu a vyvážení obchodních vztahů,“ řekl Šefčovič. Američané podle něj při jednání argumentovali tím, že mají s Evropskou unií v obchodu se zbožím deficit přesahující 200 miliard dolarů. Evropané naopak poukazují na americký přebytek v oblasti služeb.
Místo obchodní války vyjednávání
Šefčovič sám připouští, že pro Evropu není současná situace ideální. Podle něj ale bylo zásadní zabránit ještě tvrdší obchodní válce mezi dvěma obrovskými ekonomikami. „Zvolili jsme si tedy klidnější cestu, cestu jednání, a vyhnuli jsme se obchodnímu konfliktu, který by vzhledem k masivnímu rozsahu obchodu ve výši přibližně dvou tisíc miliard ročně určitě zasáhl miliony lidí a tisíce firem. Proto jsme si zvolili cestu stability a postupných jednání namísto střetu,“ vysvětloval eurokomisař.
Evropa přitom stále drží v záloze možnost odvety. Připravená opatření se týkají amerického zboží v hodnotě desítek miliard eur. Co by muselo Washington přimět Evropu k jejich použití? „Pro nás je naprosto důležité, aby se tato (aktuální - pozn. red.) dohoda plnila. Zdůrazňujeme si to snad při každém telefonátu: deal is a deal, dohoda je dohoda a musíme ji oba naplnit,“ zdůraznil Šefčovič.
Pokud by podle něj Spojené státy dohodu výrazně porušovaly nebo se podmínky zásadním způsobem změnily, může se téma evropské odvety znovu vrátit na stůl. Za jeden z největších současných problémů označil cla na ocel, ocelové deriváty a některé strojírenské výrobky. „Pro mě je proto velmi důležité, abych měl pozitivní zprávu,“ řekl k dalšímu vyjednávání s Američany.
S Trumpem v Air Force One
Šefčovič má ale s Donaldem Trumpem zkušenost, kterou mnoho evropských politiků nemá. Už během jeho prvního prezidentského období s ním coby místopředseda Evropské komise pro energetickou unii strávil celý den – a to přímo na palubě prezidentského speciálu Air Force One. „Někdy zkrátka nastanou takové situace. Když jsem dostal pozvánku na palubu Air Force One, dvakrát jsem se podíval, jestli je ta pozvánka opravdu reálná a jestli k té cestě skutečně dojde,“ vzpomínal v Epicentru Šefčovič.
Společně tehdy cestovali na otevření exportního terminálu pro zkapalněný zemní plyn určený mimo jiné pro Evropu. Začátek jejich setkání přitom podle Šefčoviče nebyl úplně uvolněný. „Úvodní minuty byly napínavé, protože jeho (Trumpův - pozn. red.) vztah k Evropské unii je vždy dost vyhraněný,“ řekl. Trumpovi proto začal předkládat čísla, grafy a argumenty o významu vzájemného obchodu. Připomínal mu mimo jiné množství pracovních míst, která v USA vytvářejí evropské společnosti, i význam Evropy jako odbytiště amerického zboží. „Postupně tehdy napětí opadlo,“ vzpomíná Šefčovič.
Obrovský extrovert a velmi tvrdý humor
A jaký je Donald Trump osobně? „Můj osobní pocit je, že je to samozřejmě obrovský extrovert. Má, řekl bych, velmi rychlou reakci na jakoukoli poznámku, velmi tvrdý humor a je to typ člověka, který chce reagovat na každou jednu otázku,“ popsal Šefčovič. Z jejich společné cesty si ale neodnesl negativní osobní zkušenost. "Musím říct, že cestou zpátky nejen on, ale v podstatě celá posádka Air Force One byli mimořádně pozornými hostiteli a tehdy jsme se rozloučili velmi srdečně,“ řekl.
Od jejich společného letu však uplynulo sedm let. A podle Šefčoviče se mezitím atmosféra mezi Spojenými státy a Evropou změnila. „Je to mnohem napjatější,“ připustil. Trump se podle něj během let ještě více utvrdil v přesvědčení, že systém světového obchodu Spojené státy znevýhodňuje a je potřeba jej napravit pomocí cel. „My samozřejmě s cly nesouhlasíme. Považujeme je za daně, za nástroje, které zvyšují náklady a ceny a zatěžují spotřebitele,“ zdůraznil Šefčovič.
Zároveň ale připustil, že cla nejsou jen osobní obsesí Donalda Trumpa. Podporu má podle něj tento přístup také u řady členů amerického Kongresu. Evropa tak podle Šefčoviče nemůže čekat, že problém jednoduše zmizí, a musí hledat cestu, jak se s novou americkou obchodní politikou vypořádat. „Proto byla i ta jednání a dohoda tak důležitá, abychom tento vztah stabilizovali co nejvíc,“ dodal.
V Bruselu od roku 2004
Maroš Šefčovič patří k nejdéle sloužícím postavám vrcholné politiky Evropské unie. V letech 2004 až 2009 působil jako stálý představitel Slovenska při EU a v roce 2009 se poprvé stal evropským komisařem. V Komisi pak zůstal nepřetržitě až dodnes. Začínal jako komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež. Následně byl místopředsedou Komise pro interinstitucionální vztahy a administrativu, místopředsedou pro energetickou unii a vesmírnou politiku, místopředsedou pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled a později také výkonným místopředsedou pro Evropskou zelenou dohodu.
V současné Komisi Ursuly von der Leyenové je eurokomisařem pro obchod a hospodářskou bezpečnost, interinstitucionální vztahy a transparentnost. Řeší tak například vztahy EU se Spojenými státy a Čínou, obchodní dohody, ekonomickou bezpečnost, ochranu evropských firem před nekalou konkurencí, strategické dodavatelské řetězce, exportní kontroly, sankce nebo reformu evropského celního systému.
Šefčovič má za sebou i pokus o nejvyšší politickou funkci ve své rodné zemi. V roce 2019 byl kandidátem SMER-SD Roberta Fica na prezidenta Slovenska, postoupil do druhého kola, v němž podlehl Zuzaně Čaputové.
Témata:
Související
Přepis videa:
„Především je důležité, abyste vy jako podniky měly levné a bezpečné zásobování energií. A za to ručíme. A proto požadujeme návrat k jaderné energii. To je z našeho pohledu zcela zásadní. A proto musíme nakupovat fosilní paliva – tak, jak to tak skvěle dělají naši asijští kolegové – tam, kde je zemní plyn a ropa nejlevnější, a to z Ruska.
A proto, vážení přátelé, z hloubi srdce věříme, že je v nejhlubším zájmu Spolkové republiky Německo, abychom se co nejrychleji zapojili do mírových jednání s Ruskem. Nejen proto, abychom ukončili tuto strašnou válku a zbytečné umírání, ale také proto, že je v našem nejhlubším bezpečnostním i ekonomickém zájmu, abychom s Ruskem udržovali dobré vztahy.“