Zkáza ruského letectví? Ukrajina se zaměřila na blokování vzdušného prostoru nepřítele
Pár dní poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před využíváním vzdušného prostoru Ruské federace, se masivně rušily lety, uzavírala letiště i jinak narušoval letecký provoz, upozornil web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
Sílící tlak ze strany ukrajinských dronů působí problémy s leteckou dopravou nad Ruskem již delší dobu, nebylo však dosud jasné, jak velký má vliv. „Nemluvíme nyní o dočasném narušení provozu, ale o jeho blokování 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jinými slovy, strategií je učinit tato letiště nepoužitelná. Taková operace je realistická. Zaměstnala by značné množství ruských prostředků protivzdušné obrany, zatímco na naší straně by byla prováděna pomocí malých dronů,“ prozradil ukrajinské redakci RFE/RL Valerij Romanenko z Ukrajinského muzea letectví.
Před užíváním letového prostoru nad Ruskem varoval již v úterý 1. září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: „Dnes chceme varovat každou leteckou společnost, která využívá ruský vzdušný prostor, každou pojišťovnu a každého, kdo stále využívá klíčová ruská letiště: ruský vzdušný prostor se stává naprosto nebezpečným.“ Přímé útoky na civilní letadla však zcela vyloučil, neboť by se mohlo jednat o válečný zločin.
Stovky dronů nad Ruskem
Ukrajina následně informovala Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) a upozornila na „rostoucí rizika pro civilní letectví v ruském vzdušném prostoru“. Že nešlo o plané řeči, se ukázalo již 3. září, kdy moskevské letiště Vnukovo dočasně pozastavilo provoz a další dvě velká letiště oznámila omezení. Důvodem bylo údajně na 548 ukrajinských dronů, které podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina směřovaly vstříc Moskevské oblasti.
Ruské ministerstvo dopravy mělo zároveň zahraničním leteckým společnostem poskytnout vysvětlení k bezpečnostním opatřením na tamních letištích a ve vzdušném prostoru Ruské federace. Podle ministra dopravy Andreje Nikitina probíhá v součinnosti s Národní gardou snaha minimalizovat dopady. „Věřím, že nedopustíme žádné významné narušení civilního letectví,“ vzkázal. Podle webu Flightradar24 ale 3. září figurovala na seznamu pěti letišť s nejvýraznějším narušením provozu hned čtyři ruská.
„Cílem bude ruská infrastruktura řízení letového provozu: řídicí věže, automatizované přistávací systémy na letištích, zařízení pro navádění na přistávací dráhu a radarové systémy pro řízení letového provozu. Jedná se o systémy, které zajišťují bezpečnost letů. Právě ty budou zasaženy,“ předpověděl Romanenko budoucí cíle ukrajinských útoků.
Dopady na ruskou ekonomiku
Zásah do provozu moskevských letišť by vzhledem k jejich důležitosti pocítilo celé Rusko, předpokládá generální ředitel litevské společnosti Friendly Avia Support Alexander Lanetsky. „Kdyby byl moskevský letecký uzel na týden paralyzován, pocítila by to bezpochyby celá země. Neustálá aktivita dronů v této oblasti by vedla k vyhlášení bezletových zón a fungování letišť, ba dokonce celého leteckého sektoru v tomto regionu, by bylo ochromeno,“ uvedl.
Většina narušení ze 3. září se týkala vnitrostátních letů. Pokud by se tento scénář pravidelně opakoval, mohlo by se jednat o výraznou ránu ruské ekonomice. Velká část ruského mezinárodního leteckého provozu, zejména do Evropy, je již dlouho zrušena, z ruských letišť se dá ale stále dostat například do Turecka, Spojených arabských emirátů, Uzbekistánu, Egypta či Číny. Lety do těchto pěti států představují podle Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) okolo 72 % ruského mezinárodního osobního leteckého provozu.
„Při rozhodování, zda létat do Ruska, či nikoli, budou tyto letecké společnosti posuzovat rizika, protože za ztrátu letadla v ruském vzdušném prostoru by neslo výlučnou odpovědnost Rusko a příslušná letecká společnost,“ sdělil RFE/RL odborník na letectví a obranné technologie Bohdan Dolince.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že navrhl nová jednání s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Měla by se uskutečnit v nejbližších dnech, zatímco Washington stupňuje úsilí o návrat Kyjeva a Moskvy k jednacímu stolu, napsala agentura Reuters.
EU v přístupových rozhovorech s Ukrajinou otevřela oblasti vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu, informovala Rada EU.





















