Video se připravuje ...
Prostor X: Mojmír Hampl
Minimální mzda nestačí na potřeby a nájem, chybí až 4280 Kč
Čistá minimální mzda loni nestačila na základní potřeby a bydlení v nájmu. K jejich pokrytí by musela být podle velikosti bydliště o sedm až 24 procent vyšší, tedy o asi 1250 až 4280 korun. Ukázala to analýza přiměřenosti nejnižšího výdělku, kterou vypracoval Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA). Situaci poprvé hodnotil před dvěma lety, od té doby se podle výsledků přiměřenost zčásti zlepšila. Minimální hrubá mzda loni činila 20.800 korun, tedy 42,2 procenta průměrné hrubé mzdy. Čistá částka byla 17.837 korun. Vláda rozhodne v pondělí o výpočtu navýšení v dalších dvou letech.
Experti sledovali kupní sílu s ohledem na životní náklady, úroveň mezd a tempo jejich růstu i vývoj produktivity. Kritéria stanovili podle směrnice EU, která upravuje přiměřené minimální mzdy a doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy nebo na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. V Česku částka v posledních letech roste automaticky. Letos od ledna činí 43,4 procenta průměrné mzdy, tedy 22.400 korun. Do roku 2029 se má dostat na 47 procent. Životní minimum pro samotného dospělého je 4860 korun. Od října se zvedne na 5000 korun.
Podle analýzy je výsledek hodnocení přiměřenosti minimální mzdy smíšený. Zlepšila se v poměru k životnímu minimu a díky přibližování ke stanoveným 47 procentům průměrné mzdy. V pokrytí životních nákladů s výdaji na bydlení, v naplnění doporučení směrnice EU a v nízké částce vzhledem k produktivitě práce zůstává pod úrovní, která by se podle autorů dala označit za přiměřenou.
Hrubá minimální mzda loni odpovídala 4,3násobku minima, čistá 3,7násobku. Po připočítání normativů na bydlení, které se využívají pro výpočet dávek, nejnižší výdělek nestačil na úhradu základních životních nákladů v nájmu. „K plnému pokrytí by bylo třeba zvýšení čisté minimální mzdy přibližně o sedm až 24 procent,“ uvedli autoři. Podle nich se ukazatele od minulého posuzování sice zlepšily, za posunem ale z velké části není zvýšení životní úrovně či dostupnosti bydlení, jako spíš nevalorizování minima a úprava podoby normativů.
Mzdy ve druhém čtvrtletí zklamaly – rostly méně, než všichni experti čekali, takže ČNB ztrácí důvod zvyšovat úroky. Navíc statistici revidovali data za první čtvrtletí, takže to ani tehdy nebyla se mzdami zdaleka taková „sláva“, jak se dosud mínilo
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 3, 2026
Dnešní údaje o mzdách…
Od roku 2016 do loňska kromě covidového roku 2021 nejnižší výdělek rostl rychleji než průměrný a mediánový. Zvedl se minulý rok více než ceny. Čistá částka se dostala na 46,1 procenta čisté průměrné mzdy, což je zatím nejvyšší hodnota. Podle analýzy je nastavení automatické valorizace funkční. Ke zvýšení nezaměstnanosti v minulých letech přidávání nevedlo. Nejnižší výdělek sice roste rychleji než produktivita práce, stále za ní ale zaostává. Autoři uvádějí, že je tak „určitý prostor“ pro další navyšování.
Podle analýzy má Česko vysoký výskyt malých výdělků, a to hlavně u žen. Dlouhodobě je v tom nad průměrem zemí OECD. V sedmadvacítce má zákonem stanovenou minimální mzdu 22 zemí. Česká částka je na 17. příčce.
Vláda se chystá v pondělí schválit výpočet navýšení minimální mzdy pro příští dva roky. Od ledna se má částka zvednout na 44,6 procenta průměrné mzdy, tedy na 24.900 korun.
Témata:
Související
Bakala, velký kamarád Havla. Taktak, to je taky zlo, které bují pořád a poslalo plno lidí pod hranici chudoby.