Šéf odborů v Epicentru: Nízké mzdy pomáhají populistům ...a Babišovi?

Minimální mzda letos činí 22 400 korun hrubého měsíčně, příští rok naroste na 24 900 korun. Jak podle Středuly, který zastupuje 200 tisíc zaměstnanců, lidé pobírající tuto minimální odměnu za práci žijí? „Takový člověk žije opravdu z týdne na týden. Obává se jakéhokoli zvýšení jakékoli ceny, bojí se nemoci. Pokud má rodinu, bojí se, jak to vůbec dokáže zvládnout. Hledá způsoby, jak dětem vysvětlit, že něco nemohou mít, protože na to prostě nemá,“ popsal. Zdůraznil přitom, že nízká výplata nevypovídá nic o tom, kdo ji pobírá. „To, že má někdo minimální mzdu, neznamená, že pracuje nepoctivě. Musí odvádět práci jako každý jiný, jen je jeho práce méně ohodnocená,“ řekl v Epicentru.

Podporují hraniční subjekty

A jaké jsou důsledky takové životní situace i třeba na uvažování nízkopříjmového zaměstnance o světě? „Velmi často se uchyluje k podpoře politických subjektů, které jsou na těch hraničních hodnotách, tedy až populistických, případně i jiných,“ říká Středula a upozorňuje, že dlouhodobá nespokojenost, tedy nízký důraz na to, čemu se říká sociální smír, může vést až k výraznému „rozkolísání politické scény“. Jako příklad zmínil sousední Německo a růst podpory populistické Alternativy pro Německo (AfD) – například v Sasku-Anhaltsku má před nedělními zemskými volbami preference překračující 40 procent. „Možná bychom se z toho také měli poučit,“ uvedl.

A co Agrofert?

V rozhovoru došlo i na premiéra Andreje Babiše. ČMKOS totiž sdružuje také odboráře z firem Agrofertu (nyní ve svěřenském fondu) a moderátorka Vera Renovica Středulu konfrontovala s tím, že i některé z nich nabízejí práci za minimální mzdu. Řeč přišla konkrétně na Vodňanskou drůbež. Středula připomněl svou dřívější kritiku nízkých výdělků ve firmě. „Pamatuju si svůj vlastní příběh, kdy jsem kritizoval velmi nízkou cenu práce, speciálně ve Vodňanské drůbeži. Zveřejnil jsem to a velmi rychle se potom zvýšila spodní sazba odměn pro lidi, kteří tam pracují. Myslím si, že to byla velmi dobrá věc a pomohlo to,“ uvedl. Moderátorka ho ale upozornila na to, že i nyní jsou ve Vodňanské drůbeži nabídky na práci za minimální mzdu.

Podle Středuly by se prosperující podnikatelé vůbec neměli spokojovat s tím, že svým lidem vyplácejí pouze zákonné minimum. „Protože to je potom samozřejmě velmi vážná známka toho, na čí úkor se realizuje zisk, který má podnikatel nebo majitel,“ prohlásil.

Šéf »superporadců« z Deloitte ČR v Hráčích: Prodat Agrofert by bylo fér! … ale Babiše chápu

Záleží, jak to s byznysem má

Moderátorka se Středuly ptala také na dlouhodobě diskutovaný vztah premiéra k jeho někdejšímu podnikatelskému impériu a na to, zda vidí riziko, že by se podnikatelské zájmy mohly promítat do rozhodování vlády o mzdách, zaměstnanosti či pracovním právu.

Středula se jednoznačnému soudu vyhnul. „To samozřejmě hodně záleží na každém z nich, včetně toho, jak Andrej Babiš na ten byznys pohlíží,“ uvedl. Na přímou otázku, zda Babiš nějaký byznys vlastně má, či nemá, dodal: „To nechci posuzovat.“ Andrej Babiš vložil holding Agrofert do svěřenského fondu s názvem RSVP Trust, o kterém veřejně tvrdil, že je slepým fondem a že připadne posléze jeho dětem. Opozice ale poukazuje na to, že zisky jdou Babišovi a že fond připadne po konci v politice právě jemu. 

Proti Babišovi byl, osobní to prý není

Napjatější minulost přitom mají Středula s Babišem za sebou. Při prezidentských volbách v roce 2023 se odborový předák, který nakonec svou kandidaturu stáhl, proti Babišovi vymezoval a vyzval své případné voliče, aby podpořili Danuši Nerudovou. V Epicentru připustil, že si tehdy mezi hlavními kandidáty –  tedy Babišem a současným prezidentem Petrem Pavlem – nedokázal vybrat kvůli jejich minulosti před rokem 1989. Ovlivňuje to jejich dnešní vztah, kdy je Babiš premiérem a Středula s jeho vládou vyjednává v Tripartitě? „Z mé strany ne. Jestli ze strany pana premiéra, to je samozřejmě otázka na něj,“ odpověděl šéf odborů.