„Nezřízené zadlužování Česka!“ Opozice žene zákon o rozpočtové odpovědnosti k Ústavnímu soudu

Aktualizováno -
4. září 2026
•
12:27
Autor: ČTK - 
4. září 2026
•
06:56

Zástupci sněmovní opozice dnes navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve Sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo více než 70 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.

Doručení návrhu datovou schránkou potvrdila ČTK mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soudce zpravodaje určí rozvrh práce v pondělí. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň.

Vláda tvrdí, že díky upraveným pravidlům může sestavovat odpovědný a realistický rozpočet. Podle kritiků ale novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády.

Opoziční lídři mluví o narušení dělby moci. Nechtějí zrušit celý zákon, ale jen jeho části, které podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy mají u soudu šanci na úspěch. „Zákon otevírá dveře nezřízenému zadlužování, platit to budou další generace,“ uvedla za Piráty Vendula Svobodová.

Jednání Sněmovny: Alena Schillerová (ANO) (25.8.2026)
Politika Babišova parta uspěla se změnou rozpočtových pravidel: Poslanci přehlasovali Pavlovo veto!

Opozice poukazuje například na to, že kabinet by mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V některých případech bude moci vláda také zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

„Žádáme soud, aby vrátil debatu o rozpočtu a financích tam, kam patří - do Poslanecké sněmovny,“ uvedl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Sněmovna přehlasovala veto hlavy státu v pevně stanovený čas, a to hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Předloze se zákonodárci věnovali zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale stihl vystoupit jediný z 33 přihlášených poslanců.

Protlačili to na sílu, je to v rozporu se zájmy občanů, uvedl místopředseda STAN Karel Dvořák. „Vláda neumí sestavit rozpočet, a tak hledá právní kličky místo toho, aby hledala úspory. Schodek je neodůvodněný, upozorňují na to ekonomové a my se v tom jako opozice shodneme,“ řekl předseda KDU-ČSL Jan Grolich.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Konvalina Jaroslav ( 5. září 2026 09:31 )

O kolik snížila deficit minulá vláda? Před volbami mají všichni politici plno řečí, ale jakmile začnou vládnout, skutek utek.

Ewa Novotná ( 5. září 2026 08:06 )

Politicke neschopné nuly v čele s věcnym poslancem a antiprávníkem bendou to bude kabaret. Ale dopřejeme těm chudakům trochu radosti kdyz jsou naprosto neschopní.

Patrik Malý ( 4. září 2026 19:17 )

Pepíček Baxů se už těší...

Milan Šmid ( 4. září 2026 19:12 )

V drtivé většině neschopni žvanilové ?,Bohatí voliči pěti demolice mlčte ! Udělali jste sekeru 1,26 bilionu a a snížili mimo komediantům a Pražakům mzdy !! Průměrný zaměstnanec ztratil inflací zhruba 2 000 Kč měsíčně na každé výplatě ještě i letos, po pěti letech. Reálná čistá mzda je téměř o 5 % nižší než v roce 2021Dlouhodobá inflace a inflační vlna V letech 2021 - 2024 proběhla v Česku silná inflační vlna způsobená prudkým zdražením energií a očekáváním dalšího zdražení, narušením nebo rozpadem obchodních a dodavatelských řetězců za COVIDu, zdražením dopravy i obchodu a růstem ziskových marží firem. Na domácí půdě byla inflace podpořena ještě výrazným růstem reálných mezd a přehřátým trhem práce.
Inflaci přidaly i velmi nízké úrokové sazby, nízké úroky hypoték, výrazný růst počtu obyvatel a tím i nedostatek bydlení a prudký růst cen jak vlastnického, tak nájemního bydlení. Inflaci podpořila také fiskální politika státu (vysoké deficity rozpočtu).
Inflační vlna sebrala zhruba čtvrtinu úspor a zasáhla výrazně do reálných mezd. Hrubá průměrná mzda za 2. čtvrtletí 2026 dosáhla částky 51 966 Kč. Jak je na tom tato mzda reálně ve srovnání s průměrnou mzdou na začátku inflační vlny v roce 2021Hrubé průměrné nominální a reálné mzdy
Hrubá průměrná mzda za 2. čtvrtletí vzrostla během pěti let z 38 770 Kč na 51 966 Kč. Nominálně znamená tento nárůst 34,0 %, inflace za stejné období byla vyšší, a to 37,8 %. Reálná hrubá mzda tak od roku 2021 klesla o 2,7 %.
Hrubá mzda ze 2. čtvrtletí roku 2021 odpovídá částce 53 406 Kč v roce 2026 - reálná ztráta aktuálních průměrných mezd v kupní síle proti roku 2021 činí 1 440 Kč.
Nominální růst mezd nestačil ani na inflaci. Kupní síla průměrné čisté mzdy je po pěti letech nižší, přestože číslo na výplatní pásce vypadá vyšší (viz červen Čisté průměrné nominální a reálné mzdy
Hrubé průměrné mzdě odpovídá čistá mzda 40 707 Kč (více ve mzdové kalkulačce 2026 a 2021). Zatímco hrubá průměrná mzda vzrostla meziročně reálně o 4,3 %, čistá m

obamovaprdeI ( 4. září 2026 18:38 )

Soudruh Babiš prohlásil, že snížení deficitu znamená ubrání peněz nemocnicím a školám.
Samozřejmě se to nesmí dotknout dotací do Babišova Agrofertu.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa