Průzkum ukázal, že AI používá 90 procent pražských žáků a čtvrtina z nich každý den. V psychické tísni se na ni jako první obrací 24 procent dětí, až poté vyhledají člověka. „To je pro nás důležitý signál. Musíme dětem nabídnout dostupnou a důvěryhodnou lidskou podporu, aby věděly, za kým mohou přijít, když se necítí dobře, a nebály se o pomoc říct,“ řekla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Více než polovina žáků zároveň nemá ve škole dospělého, kterému by se mohla se svým problémem svěřit. Celkem 54,3 procenta dětí se bojí obrátit na učitele s vážným problémem. „Pro děti je AI atraktivní mimo jiné proto, že je okamžitě dostupná, nehodnotí je a mohou se jí svěřit prakticky kdykoli. To ale neznamená, že dokáže nahradit skutečný vztah a odbornou pomoc,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Centra sociálních služeb Praha Roman Petrenko.
Wellbeing
Dobrý až velmi dobrý wellbeing, tedy životní pohodu, má podle výsledků 50,2 procenta pražských žáků. Velmi nízkou psychickou pohodu vykazuje 19,5 procenta dětí. Třetina žáků uvádí střední až těžké příznaky úzkosti a téměř pětina příznaky depresivity. Děti, které v psychické tísni vyhledávají nejdříve AI, přitom podle výzkumníků vykazují v oblasti duševního zdraví výrazně horší výsledky.
Za posledních deset let se mění také podoba rizikového chování školáků. Alkohol a marihuana už podle výzkumu nejsou jedinými problémy, přibývají nové návykové látky a potíže spojené s digitálními technologiemi. Zkušenost s kratomem letos uvedlo 14 procent žáků, loni to bylo osm procent. Riziko závislosti na sociálních sítích vykazuje 13,3 procenta dětí a elektronické cigarety používá opakovaně až denně 22 procent žáků.
„Péče o duševní pohodu dětí začíná samozřejmě v rodině, ale velkou část svého každodenního života děti tráví ve škole,“ upozornil starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). Praha letos poprvé zkoumala také psychickou pohodu pedagogů. Do pilotního šetření na školách v Praze 9 se zapojilo 236 učitelů a výzkum se zaměřil například na jejich vlastní duševní pohodu, komunikaci s rodiči nebo zvládání náročných situací ve třídě. Hlavního výzkumu se na konci roku 2025 zúčastnilo 10 917 žáků pražských základních a středních škol.
