Analytik Petr Havel pro Blesk: Napřed zdraží zelenina, potom maso… Kdy to čekat?!
Kdo zavítal ve čtvrtek na zahájení 52. ročníku agrosalonu Země živitelka a vyslechl projevy politiků a zemědělských předáků, mohl nabýt dojmu, že přichází období hladomoru. I premiér Andrej Babiš (ANO) varoval, že plné regály obchodů nejsou samozřejmostí. Také podle agrárního analytika Petra Havla se letos sešlo tolik nepříznivých faktorů najednou, že zdražení potravin je nabíledni. Kdy to čekat a jak hluboko budeme muset v peněženkách zalovit?
Je opravdu situace tak dramatická, jak ji na živitelce vykreslovali?
„Ta situace v letošním roce je skutečně v mnoha ohledech horší, než tomu bylo v minulých letech. Protože dohromady se sečetly a sčítají faktory, které se v takovéhle koncentraci v minulosti zatím dosud neprojevily. Samozřejmě, dneska se hlavně mluví o tom suchu a propadu objemu té sklizně, ale to není zdaleka všechno. Jsou tady velmi rostoucí náklady jednak na pohonné hmoty, jednak na hnojiva – ty náklady na hnojiva se ještě neprojevily, ale projeví se, protože konflikt o Hormuzský průliv nekončí a ta hnojiva budou prostě dražší. V této souvislosti se mluví o dalším zvyšování cen energií. Takže je to taková situace, kdy zároveň na jedné straně rostou zemědělcům náklady, ale zároveň mají horší úrodu z důvodu nepřízně počasí. To je samozřejmě, nechci říct smrtící koktejl, ale souhrn faktorů.“
Dají se dopady zmírnit?
„Takhle, naše zemědělství samozřejmě přežije. Dají se do toho nějaké peníze, vytvářejí programy na podporu kompenzací škod za sucho a tak dále. Ale mají to zemědělci složitější. Zejména proto, že i když jim rostou náklady a mají horší sklizeň, tak zatím – ale to je otázka času, já bych řekl řádově týdnů – příliš nerostou ceny jejich produktů. Oni prostě nedostávají přes všechny tyhle faktory odpovídající vyšší ceny za to, že toho mají míň a že to někdy je i v nižší kvalitě. Samozřejmě, může to vést k tomu, že některé zemědělské subjekty se dostanou do ekonomických problémů, to nelze úplně vyloučit. Oni to říkají každý rok, že jsou v krizi, že jo, ale letos opravdu k tomu určité oprávnění mají. Tak nelze vyloučit ani to, že třeba některé na trhu skončí, ale jejich roli převezmou ty silnější subjekty. Čili nehrozí prostě, že by české zemědělství zkrachovalo.“
Dobře, ale co dopady na spotřebitele. Jaké v této situaci budou?
„Úplně na začátku je potřeba říct, že cena zemědělských surovin není ve většině případů rozhodující pro výslednou spotřebitelskou cenu potraviny, tedy neplatí úplně, že když se zdraží zemědělská surovina, že se zároveň zdraží i ta potravina. Ale vzhledem k tomu, že ty náklady rostou nejenom zemědělcům, ale i potravinářům - těm zejména ty energetické náklady a pohonné hmoty a i těm maloobchodním sítím, protože rostou mzdy, čili vlastně náklady rostou všem třem základním článkům toho potravinového řetězce, je zcela logické, že ceny potravin musí nějakým způsobem vzrůst.“
Nedá se svítit…
„Teď je základní otázka: kdy se tak stane a o kolik to bude? Na tu první otázku, kdy se tak stane, bych řekl, že to bude postupné, začne to nějak po prázdninách. V září, maximálně v říjnu. Dřív asi se to promítne do cen potravin, které jsou primárně rostlinného původu, a postupně na konci roku, možná na začátku příštího roku, do cen živočišné produkce, tedy maso a případně vejce. Pokud se týká mléka, to je stěžejní komodita živočišné produkce, tam si myslím, že se ten současný, mnohaměsíční propad cen zastaví. Nebo možná už se zastavil, ale to ještě zatím statistiky za srpen nezachytily.“
Mléko zase zdraží?
„Do těch cen mlékárenských produktů se může, asi ne další pokles, ale už prostě stagnace a postupný také růst cen promítnout ještě letos. Ale jinak si myslím, že na podzim letošního roku se to nepochybně projeví v cenách potravin. Bude to samozřejmě různé od různých typů potravin a komodit, ze kterých jsou ty potraviny vyráběné. Nemyslím si, že to bude nárůst dramatický, bude postupný, řekněme, v jednotkách procent. A jak říkám, nejdřív by to mělo zasáhnout komodity rostlinného původu a následně komodity živočišného původu.“
Proč to tak je?
„Protože z těch komodit rostlinného původu se vyrábějí krmné směsi pro hospodářská zvířata, tím rostou náklady na produkci masa, ale to je vždycky až za nějakou dobu poté, co se vyrobí a začínají spotřebovávat ty další krmné směsi.“
Rozumím. A myslíte, že může hrozit, že by některá komodita či potravina nebyla vůbec dostupná?
„To si myslím, že v České republice, minimálně v té novodobé historii, nehrozilo nikdy, i když takové katastrofické zprávy občas zazněly. A nebude tomu ani v současné době. Nedostatek rozhodně nehrozí.“
Jistil by to dovoz.
„Samozřejmě, že když nebudeme mít z vlastních zdrojů, tak dovezeme ze zahraničí. Což oni (zemědělci) neradi slyší, ale prostě Evropská unie, jejíž jsme součástí, tak má prakticky nadprodukci úplně všeho. A to i při špatné sklizni, při nedobrých podmínkách a velké byrokracii a podobně, pořád je Evropská unie prakticky ve všem přebytková. A ještě je možná potřeba k tomu říct jednu věc: ten dovoz ze zahraničí nutně nemusí znamenat zdražení. Často se ta produkce ze zahraničí dováží právě proto, že je levnější. Ale samozřejmě není to úplně výhodné pro naše zemědělce ani potravináře, protože oni jsou obvykle v porovnání s tou zahraniční konkurencí menší, a tím pádem prostě nemůžou využít těch výhod z velikosti, a tím pádem jsou ti naši o něco dražší.“















alecram》 👍🙂