Praha tehdy na téměř dva týdny přivítala astronomy z celého světa. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie se v Kongresovém centru konalo od 14. do 25. srpna a dorazilo na něj přibližně 2500 odborníků ze 75 zemí. O osudu Pluta hlasovali během závěrečného zasedání.
Debatu o nové definici rozpoutaly objevy na okraji Sluneční soustavy. Astronomové v Kuiperově pásu nacházeli další tělesa podobná Plutu a bylo potřeba určit, co ještě lze označovat za planetu.
Nová pravidla stanovila tři podmínky. Planeta musí obíhat kolem Slunce, vlastní gravitace jí musí dát přibližně kulový tvar a zároveň musí ve svém okolí převládat, tedy „vyčistit“ svou oběžnou dráhu od dalších srovnatelných těles. Pluto splňuje jen první dvě podmínky. Svou dráhu nevyčistilo, a spadlo tak do nově vymezené skupiny trpasličích planet.
Věda se posouvá
„Věda nestojí na tradicích, ale na nových poznatcích, a jakmile jsme v Kuiperově pásu začali objevovat další tělesa srovnatelná s Plutem, stará definice přestala dávat smysl. Děti by se učily stovky planet, a tak se pravidla změnila,“ vysvětlila tisková tajemnice České astronomické společnosti Simona Beerová.
Ani po dvaceti letech podle ní změna nepronikla úplně všude. „Stále se však stává, že se děti ve školách učí o Plutu jako planetě, což je smutné,“ upozornila Beerová. Pluto se přitom z učebnic neztratilo. Dnes je nejznámějším zástupcem trpasličích planet.
