V následujícím článku se dozvíte, jak přesně nová platba Cvak na pokladnách funguje, jaké výhody přináší nakupujícím a jaké možnosti mají klienti jednotlivých českých bank. Podíváme se také na to, kolik řetězce ročně platí za běžné kartové transakce a jak se přímé platby z účtu šíří napříč celou Evropou.

Jak funguje novinka Cvak a co potřebují klienti bank

Nový systém funguje jako takzvaná účet-účet (A2A) platba. Peníze neodcházejí přes mezinárodní kartové sítě, ale putují rovnou z bankovního účtu nakupujícího na účet obchodu. Zákazník na pokladně naskenuje věrnostní kód v aplikaci obchodníka nebo zvolí platbu z účtu a transakci potvrdí ve svém mobilním bankovnictví otiskem prstu nebo PINem.

Platba u podporovaných bank

Pro klienty zapojených ústavů (například Air Bank, Moneta, mBank či Fio) je proces zcela plynulý — po zvolení možnosti platby je aplikace obchodníka rovnou přesměruje do jejich mobilního bankovnictví k autorizaci.

Zatímco 11 prodejen obchodního řetězce Lidl již prošlo kompletní proměnou a přivítalo první zákazníky, dalších pobočky dočasně ukončí provoz.
Lidl zavře další pobočky. Podívejte se, zda je mezi nimi i ta vaše

Postup pro ostatní finanční instituce

Zákazníci ostatních bank, které Cvak přímo neintegrovaly do svých aplikací, mohou využít možnost rychlého skenování QR kódu nebo zaplatit digitalizovanou kartou skrze rozhraní Cvak. V obou případech platba proběhne během několika vteřin.

Poplatky kartovým gigantům a evropská obrana

Maloobchodní řetězce v Česku platí na transakčních poplatcích za platby běžnými kartami obvykle do 0,3 až 0,5 % z objemu transakcí. U velkých supermarketů s desítkami miliard tržeb to znamená roční odvody ve výši desítek až nižších stovek milionů korun. Přímé převody z účtu na účet náklady obchodu zásadně srážejí.

Celoevropský trend Wero

Snaha vymanit se ze závislosti na amerických společnostech Visa a Mastercard není jen českou záležitostí. V západní Evropě: především v Německu, Francii a Belgii, se masivně rozvíjí celoevropský systém Wero, který využívá přes 57 milionů lidí.

První roky po plošném zavedení samoobslužných zón přinesly prodejnám nečekaný náraz. Podle rozsáhlé analýzy organizace ECR Retail Loss, která zkoumala data 39 velkých obchodních řetězců, vzrostly celkové ztráty v průměru o 22 procent.
Nejen zloději. Samoobslužné pokladny obírají obchody o miliony kvůli běžným chybám