Video se připravuje ...
Zelenskyj ukázal během 4. výročí války na Ukrajině vládní bunkr v Kyjevě.
Tajemství summitu Trump–Putin: „Nemáte žádné karty,“ vmetl Zelenskému. Pak Ukrajina vytáhla esa
Když Donald Trump v únoru 2025 v Oválné pracovně před kamerami cupoval Volodymyra Zelenského, zazněla věta, která obletěla svět. „Nemáte žádné karty,“ vmetl americký prezident ukrajinskému protějšku. O rok a půl později, v době dalšího zásadního jednání Trumpa s Vladimirem Putinem, vypadá situace jinak. Ukrajina sice Rusko na bojišti neporazila a dál čelí jeho drtivé převaze, mezitím ale dokázala přenést válku hluboko na ruské území. Útočí na letiště, rafinerie, protivzdušnou obranu i vojenský průmysl a nutí Kreml chránit místa stovky kilometrů od fronty. Právě to může být jednou z karet, které budou viset nad jednáním Trumpa s Putinem.
Loňské únorové setkání Trumpa a Zelenského v Oválné pracovně skončilo diplomatickou katastrofou. Oba prezidenti se před novináři prudce pohádali, ukrajinská delegace následně opustila Bílý dům a Washington krátce poté pozastavil sdílení některých zpravodajských informací s Kyjevem.
„Vaše země má velké potíže. Nevyhráváte,“ shazoval Trump Zelenského před světovými médii. „Nemáte žádné karty.“
Zdálo se, že vývoj hraje do rukou Vladimiru Putinovi. Rusové pomalu postupovali na frontě a Trump dával opakovaně najevo, že chce válku rychle ukončit. Kyjev se obával, že cenou za mír bude jeho donucení k bolestivým územním ústupkům.
Jenže ve stejné době už Ukrajinci připravovali operaci, která měla ukázat, že nějaké karty přece jen mají.
Drony ukryté přímo v Rusku
O několik měsíců později přišla operace, při níž Ukrajina pomocí dronů propašovaných hluboko do Ruska zaútočila na základny ruského strategického letectva. Zasaženy byly bombardéry v hodnotě stovek milionů dolarů.
A nebyla to jediná změna. Kyjev výrazně zesílil útoky hluboko v Rusku. Podle dat organizace ACLED provedla Ukrajina v červenci třikrát více úderů dlouhého dosahu než v lednu.
Cílem jsou především čtyři oblasti: ruská ropná infrastruktura, zbrojní průmysl, protivzdušná obrana a logistické či skladovací kapacity.
Údery na rafinerie navíc přispěly k problémům s pohonnými hmotami. Ukrajinské drony dokázaly narušit provoz letišť a před významným ekonomickým fórem zahalil Petrohrad kouř po jednom z útoků. Obavy z dronů ovlivnily i bezpečnostní opatření kolem oslav 9. května.
Putin musí bránit vlastní týl
Strategie má jednoduchý cíl: přesvědčit Kreml, že válka nebude bolet pouze Ukrajinu.
Opakované útoky nutí Rusko rozmisťovat protivzdušnou obranu na obrovském území. Systémy, které chrání rafinerie, letiště nebo vojenské továrny hluboko v Rusku, pak nemohou být použity jinde.
„Logicky to nad určitou hranicí funguje,“ řekl agentuře AP Jack Watling z britského institutu RUSI. Otázkou podle něj zůstává, zda Ukrajina dokáže Rusku způsobit dostatečně velké škody, aby to ovlivnilo Putinovo rozhodování.
Budíček po hádce s Trumpem
Právě katastrofální schůzka v Bílém domě podle evropského vojenského představitele fungovala pro Kyjev jako „skutečný budíček“.
Ukrajinci pochopili, že americká vojenská pomoc může být zastavena prakticky „ze dne na den“. Kyjev proto ještě více vsadil na vlastní výrobu.
Ukrajinský obranný průmysl zvýšil produkci dronů, raket a dalších zbraní a vývojové cykly, které dříve trvaly roky, se v některých případech podařilo zkrátit na měsíce.
Má to ale své limity. Ukrajina stále nedokáže vyrábět tolik raket, kolik by potřebovala, a její zbraně dlouhého dosahu nejsou tak přesné ani obtížně zachytitelné jako západní systémy.
Podle Watlinga navíc ruskou protivzdušnou obranou projde jen přibližně pět až devět procent prostředků, které Ukrajinci při některých útocích vyšlou. Proto musejí vypouštět obrovské množství dronů, aby několik z nich prorazilo.
Trump už mluví jinak
Proměnil se ale také tón Donalda Trumpa. Když se se Zelenským v červenci znovu setkal na summitu NATO, o prezidentovi, kterému předtím tvrdil, že nemá žádné karty, mluvil podstatně jinak.
Ukrajinský vůdce byl podle Trumpa ve válce „velmi efektivní“. Ve skutečnosti jsme si vybudovali dobrý vztah,“ prohlásil americký prezident.
Ukrajina tím samozřejmě nevyřešila své největší problémy. Rusko dál útočí stále větším množstvím dronů a raket, Moskva má výrazně větší lidské i materiální zdroje a Kyjev zoufale potřebuje další systémy protivzdušné obrany Patriot.
Cena války navíc dál roste. Podle OSN bylo jen během prvních šesti měsíců letošního roku na Ukrajině zabito 1396 civilistů.
Karta před jednáním s Putinem?
Zda ukrajinská strategie skutečně dokáže přimět Putina k ústupkům, zůstává otevřenou otázkou.
Jedno se ale od únorové hádky v Bílém domě změnilo. Rusko už nemůže počítat s tím, že válka zůstane bezpečně za jeho hranicemi. Ukrajinské drony létají stovky kilometrů do ruského týlu, zasahují strategická zařízení a nutí Moskvu utrácet další prostředky na jejich ochranu.
A Zelenskyj si na Trumpovu někdejší poznámku o „kartách“ zřejmě dobře pamatuje.
Když se ho americký prezident na summitu NATO zeptal, zda by přijal Moskvu jako místo mírových rozhovorů, jak navrhoval Putin, ukrajinský prezident odpověděl po svém. „Ve vzduchu je spousta ukrajinských dronů,“ zavtipkoval Zelenskyj. „Bylo by to nebezpečné.“
Témata:
Související
