Podoba Štvanice byla v minulosti výrazně jiná. Ještě v první polovině 19. století šlo o soustavu ostrovů propojených různými mostky, ke zcelování docházelo postupně během 19. století. Její název se v průběhu staletí několikrát změnil. „Ještě v raném novověku se ostrovu říkalo Veliký ostrov nebo Veliký ostrov proti Bubnům – proto, že byl mezi pražskými ostrovy největší. Od 17. století se ostrovu říkalo Velké Benátky,“ popsal Blesku Stanislav Václavovic z Odboru kultury a sportu Úřadu městské části Praha 7, který se dlouhodobě věnuje historii této městské části. Malými Benátkami se tehdy označoval dnešní Střelecký ostrov.
Poloha ostrova hrála důležitou roli během válečných událostí. V květnu 1420 se zde usadilo husitské vojsko vedené Janem Žižkou z Trocnova. Před příchodem vojsk císaře Zikmunda husité nechráněný ostrov opustili a přesunuli se k Vítkovu, kde se 14. července odehrála známá bitva. Na konci 16. století sem Staré Město přemístilo výrobu a později také skladování střelného prachu. Izolované místo bylo pro nebezpečný provoz výhodné a umožňovalo využívat sílu vody. Během švédského obléhání Prahy v roce 1648 byly zdejší objekty zapáleny, aby zásoby nepadly do rukou nepřítele.
Krvavá zábava dala ostrovu jméno
V 17. století byla na ostrově vybudována aréna pro zápasy a štvaní zvířat. „Současný název má tedy každopádně původ v této ‚zábavě‘,“ vysvětlil Václavovic. Název Štvanice podle něj bezpochyby vychází z německého označení „Hetzinsel“ a začal se prosazovat koncem 17. století a později. Velké Benátky ze slovníku Pražanů nezmizely ze dne na den. Václavovic při rešerších dobového tisku narazil na oba názvy ještě ve druhé polovině 19. století.
O oblibě podívané svědčí vzpomínka návštěvníka Prahy z roku 1783. U mostu tehdy spatřil ceduli s vyobrazením zápasících zvířat a oznámením: „Dnes je Štvanice!“ V aréně se proti sobě objevovali například býci, psi, divoká prasata, zubři nebo medvědi. Kruhové hlediště mělo dvě patra. Dospělý zaplatil za místo dole dva krejcary, dítě jeden, místo v horním patře s improvizovanými lóžemi stálo sedm krejcarů.
Při zápasech se do nebezpečí dostávali i diváci. Dochovaly se zprávy o případech, kdy zvíře proniklo z arény do hlediště nebo uprchlo ven a muselo být na ostrově znovu odchyceno. Zvířecí zápasy ukončil dvorský dekret v roce 1805. „Ve zdrojích, které mám k dispozici, se uvádí jako rok, kdy byly zápasy zakázány dvorským dekretem, 1805. Jak se do éteru dostaly další letopočty, netuším,“ uvedl Václavovic.
Od zábavy ke sportu
V průběhu 19. století zůstávala Štvanice vyhledávaným místem pro trávení volného času. Fungovala zde restaurace s tanečním sálem, zahrada, kuželník či plovárna a konala se nejrůznější představení. Pražané sem chodili sledovat provazolezce, ohňostroje nebo balonové lety. V roce 1879 se zde konalo vystoupení skupiny původních obyvatel Ameriky, které dobové prameny označovaly jako Komanče a Irokéze. Uvažovalo se i o přesunu nuselské pouti Fidlovačka nebo vybudování zoologické zahrady. Z obou plánů nakonec sešlo.
Na přelomu 19. a 20. století začala Štvanice získávat modernější podobu. Ostrov byl dlouho v soukromých rukou, podle Václavovice jej magistrát koupil v roce 1902. Při úpravách Vltavy se měnila jeho rozloha a tvar a stále větší prostor zde získával sport. Ve 30. letech minulého století vyrostl na ostrově zimní stadion, na kterém se v lednu 1931 hrálo první hokejové utkání na umělém ledě v Československu. V roce 1947 zde českoslovenští hokejisté slavili titul mistrů světa a o osm let později se odtud uskutečnil první televizní přenos hokejového utkání v Československu.
Zimní stadion sloužil několik dalších desetiletí, jeho stav se postupně zhoršoval a v roce 2011 byl zbourán. Sportovní tradice ostrova pokračuje díky tenisovým kurtům, skateparku či vodáckému kanálu. Od roku 2023 vede přes ostrov lávka HolKa, která spojila Holešovice s Karlínem. Cesta na Štvanici se díky ní zkrátila pěším i cyklistům z obou břehů Vltavy.
