Video se připravuje ...
Václav Klaus
Klausova mrazivá slova na pohřbu Knížáka (†86): Přál jsem si, aby byl vysvobozen z trápení
Kontroverzní, razantní, vždy svůj. Milan Knížák byl jednou z nejsvéráznějších postav české kultury a dnes se s ním ve Strašnickém krematoriu rozloučili se státními poctami. Smuteční řeči přednesli exprezident Václav Klaus a ministr kultury Oto Klempíř. Rozloučit se s Knížákem přišla kulturní i politická smetánka a nechyběly vzpomínky.
Exprezident Václav Klaus, Knížákův nejbližší přítel, promluvil osobně a dojatě. „Do poslední chvíle byl Milan mým nejbližším přítelem, odvažuji se říci, že to platilo i v opačném směru," řekl.
Přiznal, že někteří blízcí si přáli, aby byl Knížák vysvobozen z trápení, protože s vážnou nemocí bojoval několik let. Poslední týdny byly podle Klause náročné.. „Někteří jsme si už začínali přát, aby byl tento hrdý, statečný a silný člověk vysvobozen z trápení," řekl.
Označil ho za renesanční osobnost a symbol svobody. „Byl rebelem už za komunismu. Byl jednou z předzvěstí naší svobodné éry. Symbolem svobody a intelektuálního rebelství."
Odmítl Knížákovu nálepku provokatéra, za kterého ho mimo jiné označil i minsitr kultury Oto Klempíř. „Pouze rezolutně a bez zábran, které většina z nás neumí překonat, říkal nahlas to, co si myslí. To je něco jiného, než prázdné provokatérství."
Klaus zmínil i to, co média prý o Knížákovi psát nechtěla. „Byl hodným a laskavým člověkem, nesmírně přátelským. Média o tom nikdy nepsala, to se jim nehodilo."
Řeč zakončil obrazem osiřelé chalupy na Tachovsku. „Jeho velmi knížákovská chalupa na Tachovsku osiřela. Osiřeli jsme i my. Zkusme jako on odmítat každou lež, každou faleš, každou přetvářku."
Klempíř: Milan nechtěl souhlas
Ministr kultury Oto Klempíř hned v úvodu naznačil, jaký člověk Knížák byl. „Kdyby si ho mohl zrežírovat sám, byl by to happening. Možná by nechal rakev přinést obráceně, na konci bychom vůbec nebyli jistí, jestli to všechno byla skutečnost nebo performance," řekl.
Ocenil jeho módní přehlídku v roce 1988 v Národní galerii, která šokovala pražskou i mezinárodní veřejnost. „Jeho svět byl neskutečně široký, jeho svět byl obrovsky svobodný," řekl. Vzpomněl i na jejich společné debaty. „Milan nechtěl souhlas, chtěl parťáka do diskuze, někdy i do pořádné hádky." A uzavřel silnou větou: „Umění bez rizika přestává být uměním. S ním odchází kus vzpomínek mého bláznivého mládí." Před odchodem Knížákovi procíteně poděkoval za jeho úžasná díla.
Zanechal velkou stopu
Před pohřbem vzpomínali na Knížáka i další hosté. Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause, s nímž Knížák spolupracoval, ho označil za jednu z formativních osobností veřejného prostoru. „Byl to skvělý umělec, skvělý člověk, výrazný, vždy svůj, který zanechal velkou stopu," řekl.
Bývalý europoslanec Ivo Strejček navštívil Knížáka v nemocnici týden před jeho smrtí. „Byl ve stavu, že věděl, kdo za ním přišel, byl docela potěšený, že tam vidí naše tváře," popsal poslední setkání.
Hudební skladatel Vladimír Franz, někdejší kandidát na prezidenta, vzpomínal na Knížáka jako na člověka, který se nebál a stál si za svými názory. Podle něj zanechal odkaz, že do věcí je třeba jít naplno a máme stále rozšiřovat svou vnitřní svobodu.
Před pohřbem Klempíř novinářům řekl, že Knížák byl razantní, měl svou představu a tu naplňoval a ocenil jeho odvahu za minulého režimu. „Já nemám žádné právo hodnotit jeho působení v čele kulturních institucí, ale on tam přinesl sebe, svůj náhled na věc, toho Knížáka," dodal.
Témata:
Související
👍🙂