Česko se dusí ve vlastní šťávě. Druhá vlna veder tohoto léta láme rekordy a lidé hledají úlevu, kde se dá. Přitom ministr zahraničí Petr Macinka ještě před pár měsíci slavnostně prohlásil, že klimatická krize v Česku skončila. Teploměry a meteorologové s ním zjevně nesouhlasí. A znovu se otvírá otázka, která v horkých dnech zajímá snad každého zaměstnance: měl by zákon nutit zaměstnavatele zkrátit pracovní dobu? Zeptali jsme se odborů, ekonoma i ministra i zástupců zaměstnavatelů.
Ve vedrech nepracujeme? Teploty v Česku lámou rekordy, přijde úprava pracovní doby?
1.Tři dny, tři rekordy
Ve Strážnici na Hodonínsku naměřili meteorologové ve středu 41 stupňů Celsia. Rekord Moravy padl třetí den po sobě. Všech 171 meteorologických stanic zapsalo v úterý nový rekord pro 4. srpen. Polovina stanic, které fungují alespoň třicet let, překonala svůj absolutní teplotní rekord.Takové teploty nutně dopadají i na člověka a jeho výkon. Meteoroložka Dagmar Honsová, která byla před několika dny hostem pořadu Epicentrum, navíc upozornila i na další problém. Nejen, že jsou úmorná vedra přes den, ale neoddechneme si ani v noci. Tropické noci, tedy ty, které neklesnou pod 20 stupňů Celsia, nedávají šanci na zotavení.
„My potřebujeme několik hodin spánku, aby se naše tělo zregenerovalo, abychom potom měli dobrou koncentraci anebo třeba pracovní výkonnost. Takže to, že jsme neodpočinutí a nevyspalí, na nás doléhá v průběhu celého dne,“ řekla. Podle odborníků vysoké teploty snižují pracovní výkon až o čtvrtinu a zvyšují i riziko pracovních úrazů.
2.Co říká zákon?
A právě tady naráží tuzemská legislativa na své limity. Zákoník práce stanovuje teplotní limity – pro kancelář 27 stupňů a pro těžkou fyzickou práci 24 stupňů Celsia. Při jejich překročení musí zaměstnavatel zajistit pitný režim a bezpečnostní přestávky. Zkrátit pracovní dobu ale „pouze“ může, nikoliv musí. Zákon ho k tomu nenutí.Záleží tedy čistě na dobré vůli zaměstnavatele. Některé instituce v horkých dnech zkracují úřední dobu nebo přechází na home office, záleží ale vždy na vedení daného úřadu.
3.Jak to dělají jinde?
Inspirace ze zahraničí je nasnadě. Klimatolog Radim Tolasz v rozhovoru pro Echo24 naznačil, že nemusíme nic vymýšlet, stačí se podívat do zemí, kde s extrémním horkem mají zkušenosti. Jednou z možností je posun práce do ranních hodin a delší pauza v době největšího horka.Španělsko a Itálie mají podobný model zakořeněný v kultuře po staletí. Řecko letos v létě zavedlo povinné přestávky pro pracovníky venku při teplotách nad 40 stupňů. Německá lékařská komunita zase doporučuje vstávat dříve a největší část práce stihnout dopoledne, bez nutnosti měnit zákon.
4.Středula: Bezpečnost při práci v horku je základní právo
Předseda ČMKOS Josef Středula pro Blesk potvrdil, že s každou vlnou tropických teplot přibývají stížnosti od zaměstnanců. Zejména z výroby, stavebnictví, dopravy, logistiky, zemědělství a sociálních služeb.
„Nejčastěji zaměstnanci upozorňují na nedostatečný pitný režim, chybějící možnost ochlazení, absenci stínění nebo klimatizace, nedostatek přestávek a na to, že práce není přizpůsobena extrémním podmínkám," říká.
Současnou právní úpravu považuje za nedostatečnou a poukazuje na historický kontext. „Zatímco před dvaceti lety jsme měli jen několik ojedinělých dní, kdy teploty přesahovaly třicet stupňů, dnes nás sužují i několik týdnů trvající vlny veder dosahující 40 °C. Stávající teplotní limity pocházejí z dob, kdy takové teploty v Česku nebyly běžné, legislativci by je měli přehodnotit… Ochrana zdraví při práci nemůže být závislá jen na dobré vůli zaměstnavatele," dodává.
Jako mezikrok do doby, než přijde legislativní změna, prosazují odbory nadstandardní opatření v kolektivních smlouvách. Patří mezi ně například možnost práce z domova během tropických dnů, poskytování ochranných nápojů již při nižších teplotách, možnost osobní hygieny na pracovišti nebo pracovní volno při extrémních teplotách na neklimatizovaných pracovištích.
Středula zároveň sleduje vývoj v Evropě. Velké evropské odborové centrály požadují právo zastavit práci při teplotách nad 30 °C a ČMKOS chce tuto debatu přenést i na národní úroveň. Varuje ale před unáhlenými řešeními. „Nevidíme jako správnou cestu stanovit jedinou univerzální teplotní hranici pro všechny profese. Rozdíl je mezi administrativní prací v kanceláři a fyzicky náročnou prací na stavbě." Na jednom ale trvá: „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci nejsou benefit, ale základní právo každého zaměstnance."
5.Ekonom: Vedra stojí EU desítky miliard eur ročně
Blesk k tématu „vedra versus práce“ oslovil taky ekonoma Štěpána Křečka, který potvrdil, že jde o závažný a opakující se problém. „Vysoké teploty skutečně vedou ke snižování produktivity, a to především jakmile přesáhnou 30 °C," říká.
Evropská centrální banka propočítala, že extrémní vlny veder mají dopad na HDP celé EU v rozsahu 0,3 až 0,5 procentního bodu. „Bavíme se o desítkách miliard eur, o které kvůli extrémním teplotám přicházíme," upozorňuje Křeček. Data pro letošní rok budou podle něj brzy patrná z čerpání nemocenských, právě vlny veder totiž vedou k tomu, že zaměstnanci hlásí pracovní neschopnost.
Co dělat? Odpověď podle ekonoma závisí na oboru. V kancelářích a službách pomůže klimatizace, technické řešení, které produktivitu ochrání. Jenže ne všichni si ho mohou dovolit a ne všude je to vůbec možné. „Ve stavebnictví, zemědělství nebo těžkém průmyslu technické zkvalitnění prostředí nepřipadá v úvahu," říká Křeček. Tam zbývají režimová opatření - práce začíná dříve ráno a končí dřív, než přijdou největší teploty.
A co siesta po česku? Křeček je skeptický. „Kultura na to není nastavená. Mnohé provozy jsou nastaveny na permanentní provoz a jejich přerušení by znamenalo přenastavení všech dodavatelských řetězců, což by mohlo být nákladnější než přečkat to krizové období." Místo toho navrhuje jiné řešení: celozávodní dovolené v době největších vln veder, posun pracovní doby do ranních hodin a příplatky.
Systémové řešení podle Křečka přijít musí. „Je zřejmé, že ten problém neodezní sám od sebe. Bude se každoročně opakovat a dochází při něm k významným ekonomickým ztrátám. Bylo by dobré přijmout vhodná opatření.“
6.Juchelka: Pravidla nesmí vycházet jen z údaje na teploměru
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) plošnou povinnost zkrátit pracovní dobu při vedrech neplánuje. „Jiná opatření jsou vhodná pro kancelář, jiná pro stavebnictví nebo zemědělství. Pravidla musí vycházet z konkrétních podmínek na pracovišti, ne jen z údaje na venkovním teploměru," říká.
Upozorňuje ale, že zaměstnavatelé mají i dnes povinnost jednat: zajistit pitný režim, bezpečnostní přestávky nebo upravit organizaci práce. Zda současná pravidla fungují i v podmínkách stále častějších vln veder, bude ministr sledovat. „Pokud odborníci dospějí k závěru, že je potřeba je upravit, jsme připraveni o tom vést věcnou debatu," říká.
Na otázku, zda klimatická krize skutečně skončila, jak tvrdí jeho koaliční kolegové, odpověděl opatrně: „Nejsem klimatolog. Mojí odpovědností je zajistit, aby právní úprava dostatečně chránila zdraví zaměstnanců při práci bez ohledu na to, jaké počasí zrovna panuje."
7.Zástupci zaměstnavatelů: Flexibilita ano, plošná povinnost ne
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký Blesku potvrdil, že zaměstnavatelé na vedra reagují. Jak organizačními opatřeními, tak přesunem směn do ranních hodin, home officem nebo investicemi do klimatizace.
„Investice do technických opatření jsou dlouhodobým trendem, ale jejich rozsah závisí na možnostech konkrétního provozu," říká. Plošnou zákonnou povinnost zkrátit pracovní dobu ale odmítá. „Jednotlivá odvětví se od sebe výrazně liší a univerzální řešení by v řadě provozů nebylo realizovatelné. Větší smysl má zachovat flexibilitu," říká.
Nesouhlasí ani s příplatky za práci v horku, které požadují odbory. „Musíme zajistit zdravé prostředí, pokud to jde, a ne ho kompenzovat novými příplatky. Klíčové je investovat do preventivních opatření, nikoli vytvářet další administrativní povinnosti," dodává.
Video se připravuje ...Meteoroložka Honsová: Do pátku budou v Česku silné bouřky. Kdy se ochladí?- Související
Témata:
ČHMÚ původně očekával první polovinu srpna chladnou a teplotně podprůměrnou. Pak to změnil a nyní píše o týdnu od 10. do 16. srpna jako o týdnu na hranici teplotního průměru a nadprůměru s tím, že i srážky budou cca průměrné v rozmezí 10 až 15 mm...
... týden od 10. do 16. srpna bude nadprůměrně teplý a srážkově výrazně podprůměrný... což napíše i ČHMÚ dnes večer v Měsíčním výhledu počasí.
Zase to změní a zase zalže, že to vyšlo. Nevyšlo. 😂