Video se připravuje ...
Plaga hájil zákaz mobilů ve školách: Děti se víc začnou bavit spolu
Zrušení 9. tříd ano, či ne? Babiš vidí úspory, experti varují. A Plaga se přidal k opozici
Je osm let na základní škole dostačující? Premiér Andrej Babiš (ANO) otevřel debatu, která může zásadně proměnit české školství. Tvrdí, že stát, školy i rodiče ušetří miliardy a mladí lidé se dříve dostanou do práce. Opozice i odborníci ale varují, že bez promyšlené reformy může jít o drahý experiment s budoucností celé generace. S nápadem přišel Tomio Okamura (SPD), který líčil, že stát ušetří 50 miliard Kč. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) to tak ale vůbec není.
Pro zrušení 9. tříd se nejprve vyslovil Tomio Okamura (SPD). „Navrhuji zrušit devátou třídu základní školy, jako je to v Německu, Polsku či Maďarsku. Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard ročně bez prokazatelné snížení kvality vzdělání. Umožnilo by to také možnost dřívějšího vstupu do práce,“ uvedl Okamura.
Jeho výrok následně podpořil i premiér Andrej Babiš. „Můj osobní názor je takový, že to přispěje ke zlevnění,“ uvedl Babiš na pondělní tiskovce po jednání vlády. „Paní ministryně je sama živý příklad toho, že to může fungovat,“ dodal směrem k ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). „Z osmé třídy jsem šla tehdy,“ potvrdila Schillerová, která dokončila základní školu na konci sedmdesátých let, povinný devátý ročník byl poté obnoven až od školního roku 1996/1997.
Podle Babiše by změna přinesla úspory všem. „Za mě selským rozumem ušetří stát, ušetří školy, ušetří rodiče. Můj názor, není to názor hnutí ani koalice, ale zkrátka to vyplynulo i z analýzy ohledně porodnosti. Dnes si myslíme, že se studuje strašně dlouho, a je to návrh, určitě veřejnost se k tomu bude vyjadřovat, určitě to bude velká debata a určitě v tom budeme pokračovat,“ vzkázal premiér.
Plaga: Je to krátkozraké
Ministr školství Robert Plaga (ANO) na svém facebooku dal nedávno najevo, že s návrhem nesouhlasí. „Je krátkozraké dívat se na už tak podfinancované školství optikou úspor, ale narativem musí být efektivita a výkonnost,“ uvedl. Po schůzce s premiérem pak prohlásil, že rušení není na pořadu dne.
Zpochybňuje přitom úsporu 50 miliard korun, se kterou operoval právě Okamura. „Ministerstvo financí i analytický tým ministerstva školství se na to podíval a těch 50 miliard korun je čisté hausnumero. Hezky to vypadá, ale je to nereálné číslo a vůbec nehraje s tím, co by se ve skutečnosti stalo. Tak si to teď pojďme ve zkratce říct, protože pokud bychom převáděli studenty z osmé a deváté třídy v jednom roce, máte zdvojený ročník, který musí proputovat středním školstvím. Jedno dítě ve středním školství stojí 90 tisíc korun zhruba normativně, na základní škole 70 tisíc. Takže minimálně tři roky po sobě v této komponentě to bude o 30 procent dražší, a ne že se ušetří 50 miliard korun. A to se vůbec nebavím o kvalitě výuky, nebavím se o tom, že všeobecné vzdělání nám v tuto chvíli nenasedá na ZŠ,“ řekl Plaga pro iRozhlas.cz.
„To, co bylo deklarováno, že přinese okamžité úspory, je prostě slepá ulička. Navíc nepravdivá informace,“ upozornil Plaga. „Debata o tom, že uspoříme ve školství tím, že něco zrušíme, sice vypadá líbivě, ale v reálu nefunguje,“ podotýká. „Já jsem zcela jednoznačně na začátku aktivitu předsedy Poslanecké sněmovny – tedy nečlena vlády, ať si to rovnou řekneme – odmítl, a to z věcných důvodů, které se ukazují, a já ještě podkládám čísly a studiemi,“ dodává Plaga s tím, že podle něj je v případě zrušení 9. tříd „nějaká světlice Tomia Okamury“.
Havel: Populistické plácnutí
Podle předsedy sněmovního školského výboru Matěje Ondřeje Havla (TOP 09) je to jen „populistická a nepromyšlená věc“. „Vážně si myslím, že to je jen takové populistické, promiňte, plácnutí a reminiscence na nostalgii určité části voličského spektra, kteří třeba vyšli z osmé třídy,“ sdělil Havel v rozhovoru pro iRozhlas.
„Není možné jenom takto vystřelit zrušení devátých tříd bez širší diskuse a skutečné reformy vzdělávání. A ta čísla, úspory 50 miliard, jsou trošku „hausnumera“,“ míní Havel, který se obává rovněž dalšího znevýhodnění žáků. Řekl to po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým otevřel i toto téma.
Zajíčková: Tupý škrt a hazard
Poslankyně a expertka na školství Renáta Zajíčková (ODS) varuje před „tupým škrtem“ devítek a hazardem s dětmi. „Návrh hnutí SPD na pouhé zrušení 9. třídy (tedy model 8+0) je tupým škrtem, který by ze systému ročně vyplivl tisíce dětí bez dostatečné kvalifikace,“ uvedla ve svém vyjádření.
Navrhuje proto změnu na systém 8+2 (8 let povinné základky a 2 roky povinné střední školy). Součástí má být také jednotná výstupní zkouška po osmé třídě. Podle Zajíčkové by takový model mohl být ekonomicky přínosný a zároveň efektivní krok k modernizaci českého školství.
Experti: Hrozí chaos i pokles kvality
Výhrady k návrhu mají i odborníci. Podle analytičky organizace EDUin Nikoly Šrámkové návrh na zrušení devátého ročníku ZŠ neřeší skutečnou příčinu prodlužování vzdělávací dráhy a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. „Nejvíce by taková změna mohla dopadnout na žáky z rodin, které nemají dostatek informací, podpory nebo ambicí směřovat své děti k delším vzdělávacím drahám,“ sdělila Blesku a připomněla také, že podobný model už v minulosti stát vyzkoušel a neosvědčil se.
Upozornila rovněž na vysoké finanční náklady, procesní náročnost i nutnost kvalitního vzdělávání. „Demografický vývoj ukazuje, že budeme mít méně lidí, ale o to více potřebujeme, aby byli kvalitně připraveni,“ uzavřela Šrámková.
Stejně skeptický je i analytik vzdělávání v organizaci PAQ Research Karel Gargulák, podle kterého je současný návrh zatím jen „účetní škrt ve výši 12 miliard Kč na platech učitelů“ bez nezbytných reforem - posílení všeobecných středních škol či prodloužení povinné školní docházky. Varuje také před zhoršením výsledků žáků, zejména dětí z chudších rodin.
„Dalším rizikem je ohromný organizační chaos v okamžiku, kdy by na střední školy nastupovaly současně dva ročníky, což by mohlo promarnit potenciál celé jedné generace dětí,“ sdělil Gargulák Blesku. Připomněl rovněž, že český vzdělávací systém je výrazně podfinancovaný. „Do průměru OECD nám chybí více než 50 miliard. Další škrtání pouze sníží výsledky a kvalitu,“ upozornil analytik.
Rovněž ekonom Daniel Münich upozorňuje, že návrh na zrušení deváté třídy by sice mohl na první pohled působit jako cesta k úsporám, ve skutečnosti by ale českému školství spíše uškodil a nepřineslo by to podle něj ani rychlé finanční úspory. „Než by vznikla legislativa, nové rámcové vzdělávací programy, přepracované školní programy, upravené přijímačky, dostatečné kapacity středních škol a alespoň částečně změněná struktura učitelského sboru, uplynula by řada let,“ uvedl v komentáři pro Seznam Zprávy.
Ředitelé ZŠ: Změny musí být výsledkem diskuze
Mezi učiteli a řediteli základních škol se názory na zrušení devátých tříd různí. Jedno je ale spojuje – tak zásadní změna nesmí vzniknout na základě politických prohlášení. Musí jí podle nich předcházet důsledná odborná analýza, veřejná debata i shoda napříč odborníky.
Podle viceprezidenta Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Tibora Hájka nelze změnu hodnotit pouze z ekonomické stránky. „Na tuto problematiku je nutné nahlížet nejen z ekonomického hlediska, ale také z pohledu pedagogického, psychologického, socioekonomického i legislativního. Uvádět jako hlavní argument pouze finanční úspory je nedostačující a pro české školství potenciálně nebezpečné,“ uvedl Hájek v tiskové zprávě.
„Jde o rozhodnutí, jehož dopady významně přesahují jedno volební období. Současně se znovu ukazuje potřeba vytvořit závaznou národní vzdělávací koncepci, která bude představovat dlouhodobou vizi českého vzdělávacího systému,“ doplnil prezident asociace Luboš Zajíc.
Témata:
Související
