Praha patří mezi města s nejlépe dostupnou veřejnou dopravou v Evropě. Měsíční kupon stojí méně než jedno procento průměrného příjmu a město má jednu z nejdelších tramvajových sítí v přepočtu na počet obyvatel. Podle IPR se rozsahem sítě metra navíc blíží spíše západoevropským městům než Varšavě nebo Budapešti.
„Paradoxem Prahy je, že máme špičkovou MHD, lidé ji milují, ale přesto jezdíme často auty, kterých je tu v rámci srovnatelných měst téměř nejvíce na hlavu,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek. Připomněl, že pražská MHD je podle srovnání druhou nejdostupnější ze sledovaných měst hned po Barceloně.
Od roku 2014 přibylo v Praze 208 registrovaných osobních automobilů na tisíc obyvatel. Nejrychlejší růst motorizace zaznamenaly právě Praha, Varšava a Bukurešť. Ve Varšavě už připadá na tisíc obyvatel 846 registrovaných automobilů. Ve Stockholmu, Kodani, Vídni nebo Amsterdamu je naopak počet registrovaných vozidel v přepočtu na obyvatele přibližně třetinový až poloviční oproti Praze. Údaj vychází z registru vozidel a nemusí proto přesně odpovídat počtu automobilů, které skutečně vlastní a používají obyvatelé Prahy. Výsledek mohou ovlivňovat také firemní a leasingová vozidla.
Delší zdržení
S rostoucím počtem automobilů podle analýzy souvisí i delší zdržení v dopravních špičkách. Každých dalších sto registrovaných aut na tisíc obyvatel statisticky souvisí s prodloužením deset kilometrů dlouhé cesty o dalších 1,67 minuty. V Praze dnes stejná trasa zabere přibližně o šest a půl minuty více než při plynulém provozu.
Praha zároveň vykazuje nejnižší podíl cyklistické dopravy ze všech jedenácti sledovaných evropských měst. Opačným směrem se vydala například Barcelona, která od roku 2015 snížila počet registrovaných automobilů o 22 procent. Mezi lety 2015 a 2023 tam současně vzrostl počet cest na kole o 87 procent.
