Letištní odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, nástup Radomíra Lašáka do služeb státu kritizuje i exministr financí Miroslav Kalousek, dříve také současný premiér Andrej Babiš (ANO). Proč Lašák, který se od srpna chopí řízení největšího letiště v Česku, tolik vadí? Nejen na to se Blesk zeptal experta.
Kontroverzní výběr. Návrat Lašáka do služeb státu očima experta: Proč tolik vadí?
1.Nejvhodnější kandidát?
Podle ministerstva financí, které je stoprocentním akcionářem Letiště Praha, vzešel Lašák, jenž před dvěma dekádami šéfoval ČSA po odchodu Jaroslava Tvrdíka, z výběrového řízení jako nejvhodnější kandidát. Nahradit ve funkci má od srpna současného šéfa letiště Jiřího Pose. Jeho nástup rezort Aleny Schillerové (ANO) dokonce ještě o měsíc uspíšil.
2.Vzpomínky na ČSA
Letištní odbory po oznámení o nástupu Lašáka minulý týden vyhlásily stávkovou pohotovost. „Obavy (…) pramení jak z profesní minulosti a dřívějšího působení vybraného kandidáta na ČSA a.s., tak z nestandardního procesu výběru jeho osoby při nedávném výběrovém řízení na obsazení místa předsedy představenstva Letiště Praha,“ uvedli odboráři. Uklidnění nepřinesla ani schůzka Lašáka a Schillerové s odboráři, byť ujišťovali, že se nechystá žádné propouštění a že vláda má zájem na dalším rozvoji letiště.
3.Teď už Babišovi nevadí
„Jedna věc je, zda bych v pozici akcionáře jmenoval pana Lašáka ředitelem letiště. Určitě ne. Druhou věcí ovšem je, zda mají zaměstnanci právo zasahovat do personálního rozhodnutí, které patří výlučně vlastníkovi. Určitě nemají,“ komentoval na síti X vývoj v Ruzyni exministr financí Kalousek. Web Zdopravy.cz připomněl nejen neslavné následné podnikání manažera – byl mj. jednatelem známého pražského lahůdkářství Zlatý kříž, které před dvěma lety skončilo v likvidaci – ale také, že v roce 2014 měl k manažerskému působení Lašáka výhrady také tehdejší ministr financí a současný premiér Babiš.
„Nechal jsem si udělat takovou analýzu podle ředitelů. Přišel pan Lašák, který kupoval letadla, údajně 7 o milionů dolarů dražší, než byla tržní cena. Pokud má dnes někdo starosti o ČSA, tak bychom se měli vrátit do doby těchto manažerů. Tvrdík, Lašák, Dvořák,“ uvedl Babiš. Současná opozice v čele s ODS vyzvala vládu, aby od jmenování Lašáka upustila.
4.Levá ruka neví, co dělá pravá?
Babiš se dnes sice k nástupu Lašáka do čela Letiště Praha nevyjadřuje, k záměrům hlavní dopravní letecké tepny však ano. Navrhl, že stát by mohl uvést 40 procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. To zaskočilo jak odboráře, tak zřejmě i jeho ministryni financí. Při jednání s odbory totiž Schillerová obavy z možné privatizace rozháněla tím, že by to „vyžadovalo změnu zákona, kterou vláda v současnosti neplánuje“. „Pokud by někdy mělo Letiště Praha vstoupit na burzu, muselo by to mít jasné ekonomické odůvodnění. Muselo by to znamenat, že potřebuje letiště impulz k dalšímu rozvoji. Toto určitě není na pořadu dne,“ řekla ministryně.
5.Jak to vidí odborník?
Jsou obavy z nástupu Radomíra Lašáka oprávněné? Nejen o tom se Blesk bavil s Davidem Šourkem z Katedry technologie a řízení dopravy z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.
1) V jaké ekonomické kondici je po pětiletém vedení Jiřího Pose Letiště Praha a co se mu povedlo či nepovedlo?
„Jiří Pos převzal vedení Letiště Praha v mimořádně složitém období poznamenaném pandemií covidu-19, kdy se letecká doprava prakticky zastavila. Za jeho hlavní úspěch lze považovat stabilizaci podniku po pandemické krizi a následný návrat k růstu provozu i hospodářských výsledků. Letiště Praha se dokázalo postupně vrátit k rostoucímu počtu cestujících, obnovovat síť linek a současně připravovat dlouhodobé investice spojené s rozvojem infrastruktury. Pozitivně lze hodnotit také skutečnost, že si podnik udržel pozici jednoho z klíčových dopravních uzlů ve střední Evropě a zůstal finančně stabilní. Současně stát jako vlastník deklaroval důvěru v další rozvoj tím, že letišti ponechal významnou část zisku pro investice.
Na druhou stranu ani současné vedení nedokázalo vyřešit některé dlouhodobé problémy. Mezi ně patří především omezené kapacity letiště v exponovaných časech a pomalý postup klíčových rozvojových projektů, zejména výstavby paralelní dráhy. Kritika se v minulých letech objevovala také v souvislosti s provozní připraveností na prudký návrat poptávky po letecké dopravě po pandemii, což byl ovšem problém většiny evropských letišť. Celkově lze nicméně konstatovat, že Jiří Pos předává podnik v podstatně lepší kondici, než v jaké jej přebíral.“
Jakým výzvám bude čelit a jaké konkrétní kroky čekají pana Lašáka?
„Radomír Lašák přichází do čela společnosti v době, kdy už nebude hlavní prioritou krizové řízení, ale dlouhodobý rozvoj. Jeho největší výzvou bude zajistit růst letiště bez zhoršení kvality služeb a bez kapacitních problémů. Klíčová bude příprava a realizace infrastrukturních investic, zejména rozšiřování terminálů, modernizace provozu a posun projektu paralelní dráhy. Stejně důležitá bude schopnost přilákat nové dopravce a posilovat dálková spojení, která mají zásadní význam pro konkurenceschopnost České republiky.
Neméně důležitou výzvou bude práce s lidmi. Již před nástupem nového vedení vyhlásilo pět odborových organizací stávkovou pohotovost a část zaměstnanců má obavy z možných změn ve fungování podniku, z případné privatizace nebo propouštění. Lašák proto bude muset vedle ekonomických cílů prokázat i schopnost komunikace a budování důvěry uvnitř firmy. On sám, a i ministerstvo financí, odbory ujistili, že neplánují propouštění ani privatizaci letiště, nicméně skutečnou důvěru si bude muset nové vedení získat svými kroky v prvních měsících působení.“
Byl výběr pana Lašáka správný a neukazuje na personální vyprázdněnost trhu českých topmanažerů?
„Výběr Radomíra Lašáka je bezpochyby kontroverzní. Na jedné straně jde o manažera s rozsáhlými zkušenostmi z letectví, státních podniků i velkých korporací. Ministerstvo financí argumentuje tím, že právě ve výběrovém řízení vyšel jako nejvhodnější kandidát a že disponuje zkušenostmi z vrcholového managementu v Česku i v zahraničí.
Na druhé straně je pochopitelné, že jeho jméno vyvolává u části odborné veřejnosti i zaměstnanců rozpaky kvůli spojení s obdobím úpadku Českých aerolinií. Bylo by však příliš zjednodušující přičítat vývoj ČSA pouze jedné osobě, protože šlo o období ovlivněné řadou tržních i vlastnických faktorů. Současná debata proto není ani tak o jeho odbornosti, jako spíše o důvěře a reputaci.
Nemyslím si, že by jeho jmenování samo o sobě dokazovalo personální vyprázdněnost českého manažerského trhu. Spíše ukazuje, že okruh manažerů s reálnou zkušeností z letectví a současně s řízením velkých státních či strategických podniků je v České republice poměrně úzký. V tomto smyslu byl výběr zkušeného, byť kontroverzního kandidáta zřejmě logickou volbou. O správnosti rozhodnutí však nakonec nerozhodne jeho životopis, ale výsledky v prvních dvou až třech letech působení, zejména schopnost rozvíjet letiště, udržet sociální smír a prosadit dlouho odkládané investiční projekty.“
Video se připravuje ...Dopravní komplikace u pražského letiště.- Související
Témata:
To už tam mohli dát Tvrdíka, ten by to taky zhodnotil.