Havlová jako soukromá osoba byla majitelkou práv k názvu Knihovna Václava Havla do 4. června letošního roku. Od 5. června nechala přepsat práva pod Nadaci Vize 97, kterou v 90. letech zakládala se svým manželem a po jeho smrti ji stále vede. Co ji ke kroku z letošního června vedlo, není úplně jasné.
Licence platí
Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví odhaluje také fakt, že ačkoliv bývalá první dáma odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, zatím se tak úředně nestalo. Podle zápisu v databázi je licence pro knihovnu stále platná.
„Instituce je ekonomicky, finančně ve výborné kondici. Musíme řešit její budoucnost a pro ni je zásadní postoj paní zakladatelky,“ řekl v souvislosti se situací předseda rady Knihovny Václava Havla David Dušek. Podle něj obě strany nebudou vyjednávání zatím mediálně komentovat.
Ztráta důvěry
Dagmar Havlová v červnu uvedla, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je jméno jejího manžela používáno, a že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování knihovny. Zmínila také možný převod archivních, dokumentačních, badatelských a dalších materiálů souvisejících s Václavem Havlem do veřejné instituce, a to kvůli jejich ochraně. Knihovnu v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu založila spolu s Karlem Schwarzenbergem (†85) a Miloslavem Petruskem (76). Nikdy pro ni ale nepracovala a nepodílela se ani na jejím řízení. Nyní knihovně šéfuje ekonom Tomáš Sedláček (49).
