Babiš v Paříži: Vítal ho Macron, na koalici ochotných probírají pomoc Ukrajině
Bez Andreje Babiše (ANO) se muselo dnes obejít jednání vlády. Premiér odletěl do Paříže na jednání tzv. koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi. Babiše v Paříži vítal prezident Emmanuel Macron.
Schůzky koalice ochotných se den před francouzským státním svátkem účastní na tři desítky hlav států. Přítomni jsou také generální tajemník NATO Mark Rutte či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina přitom dnes byla i na pořadu dne v Bruselu, kde probíhalo jednání unijních ministrů zahraničí. Evropské unie je podle šéfky Evropské diplomacie Kaji Kallasové docela blízko dohodě o 21. balíku protiruských sankcí, dnes jí ale v Bruselu ministři zahraničí nedosáhli.
Nová koalice bez Česka
Lídři devíti evropských zemí se dnes dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na dnešní prohlášení koalice.
Česká republika se na této iniciativě nepodílí. Členy „čistě obranné“ koalice, jejímž cílem je rozvíjet evropské „antibalistické kapacity“, jsou Francie, Británie, Německo, Dánsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko.
Sankce kvůli ruským kyberútokům
Evropská unie a její členské státy dnes odsoudily ruské kybernetické útoky, konkrétně operace skupiny TURLA, která podléhá ruské Federální bezpečnostní službě (FSB). EU zároveň přijala dosud nejrozsáhlejší balík sankcí v rámci kybernetického sankčního režimu.
Sankce byly uvaleny na devět jednotlivců a čtyři subjekty, informovala Rada EU. Unijní sankce jsou úzce koordinovány s Británií, ta dnes oznámila opatření proti 24 osobám a subjektům. Škodlivé kybernetické aktivity Ruska dnes odsoudily také členské země Severoatlantické aliance.
„Tyto kroky míří na aktéry napojené na Ruskou federaci, která opakovaně využívá kyberprostor k podkopávání evropské bezpečnosti. Za úzké spolupráce s Británií vysíláme signál všem, kteří ohrožují naši bezpečnost a prosperitu,“ uvedlo na sociální síti X české zastoupení při EU.
Dočasné příměří v Chersonské oblasti přineslo úlevu také obyvatelům Chersonu, který Rusko dlouhodobě ostřeluje. Lidé se po přechodném uklidnění situace opatrně vracejí do ulic a komunální pracovníci mohou odstraňovat následky útoků i v částech města, kam se kvůli nebezpečí dlouho nemohli dostat. Čistí silnice, zabezpečují poškozená okna a upravují veřejná prostranství, informovala ukrajinská stanice Suspilne.
„Cherson, který byl neustále pod palbou, doslova ožil,“ uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Příměří bylo dojednáno kvůli dopravě humanitární pomoci do Ruskem okupovaných Olešek a umožnění evakuace tamních civilistů. Podle agentury Reuters se obyvatelé Chersonu obávají, že klid může kdykoli skončit.
Možné obnovení mírových jednání o Ukrajině může ovlivnit případný rozsáhlý ukrajinský útok na Rusko během tamního státního svátku 4. listopadu. Podle poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova chce Moskva sledovat, jak se Ukrajina v následujících dnech zachová. Další kolo rozhovorů za účasti Ukrajiny, Ruska a Spojených států se před tímto datem neuskuteční, uvedl Ušakov podle ruské agentury TASS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím vyjádřil naději, že by se schůzka mohla konat v Abú Zabí mezi 6. a 10. listopadem. Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov však uvedl, že hovořit o konkrétním termínu je zatím předčasné.
Ukrajinský expert na elektronický boj Serhij „Flash“ Beskrestnov varoval, že Rusko vyvíjí drony s umělou inteligencí, které by mohly samostatně vyhledávat a napadat vlaky, vozidla či sklady bez lidského operátora. Podle něj už Moskva zavádí prvky AI do dronů Molnija, Geran a Lancet. Drony se mohou orientovat podle obrazů terénu a létat jen 20 až 40 metrů nad zemí, což ztěžuje jejich odhalení radarem. Tradiční prostředky elektronického boje proti nim navíc nemusí být účinné.
Není proč, ten poslušně vykonává jejich příkazy.